Pro vášnivé zahradníky a pěstitele okrasných květin nebude název „monarda“ neznámý. Málokterý z nich ale bude vědět, že tyto pestře kvetoucí rostliny bývaly také uznávanými léčivkami. Společně s třapatkou (Echinacea), americkým ženšenem (Panax quinquefolius), bílou šalvějí (Salvia apiana) a dalšími bylinami patřily k povinné výbavě indiánských šamanů.
Hořec žlutý je vytrvalá rostlina z čeledi hořcovité, kam mimo hořců patří např. také zeměžluč nebo potálie, rostlina tvořící podrost jihoamerických deštných pralesů a využívaná k léčení otrav, hadího uštknutí a proti sifilis. Tato čeleď zahrnuje na 350 druhů rostoucích po celém světě, nejvíc však v mírném pásu a v horských oblastech.
Maka neboli maca, maca maca, peruánský ženšen, královna peruánských And. Takto je přezdívaná rostlinka, která je doma v extrémních podmínkách jihoamerických velehor a obsaženými živinami a dalšími látkami pomáhala v těchto vysokých nadmořských výškách přežít i jejich původním obyvatelům. Česky se nazývá řeřicha peruánská, latinsky Lepidium meyenii.
Až na svých toulkách letní přírodou potkáte statnou bylinu, kvetoucí drobnými žlutými nebo bílými kvítky – komonici lékařskou nebo její příbuznou, komonici bílou, přivoňte si. Tu jemně sladkou vůni si můžete v sušeném stavu uchovat na zimní měsíce, aby vám připomínala sluncem zalité stráně a volnost prázdninových dnů.
Když se řekne „chinin“, vybavíme si lék proti malárii a možná i přísadu do nápojů – toniků. Málokdo ale přesněji ví, co to chinin vůbec je, z jaké rostliny pochází (ano, je to onen chinovník, jak prozrazuje nadpis článku) nebo co všechno dalšího pomáhá léčit.
Tato přirozeně krásná dřevina je lidmi od starověku dodnes uctívána a využívána v mnoha směrech. Jako účinný lék na srdeční potíže hlohu znávala jak antická, tak čínská a „indiánská“ medicína. Pro Kelty byl hloh magickým stromem, v temnotě středověku lidé věřili, že je hloh ochrání před blesky a ďábly.
Je decentní, s jemnými kvítky a sametově zelenými lístky a s vůní tak opojnou, že jej nelze nepoznat. Tvoří základ provensálských směsí koření a má výraznou, nezaměnitelnou chuť. Řeč je o rozmarýnu, bylince, která toho hodně umí.
Kamejce se někdy přezdívá „český čaj“, to proto, že se z ní nápoj podobný čaji (hlavně jeho tmavou barvou) skutečně připravoval. Tato na našem území dříve hojná rostlina z mnoha původních lokalit v souvislosti s mýcením lužních lesů vymizela a dnes je zařazená mezi silně ohrožené druhy naší květeny.
Schizandra je plodem rostliny s českým názvem klanopraška neboli magnolka čínská (Schizandra chinensis). Červené bobulky a různé nápoje nebo potravinové doplňky z nich se využívají pro posílení organismu, zahnání únavy, k detoxikaci a při rekonvalescenci. Navíc mají příjemnou nakyslou chuť a i díky tomu se řadí mezi populární super-potraviny.
