Dýně je výtečná plodina. Snadno se pěstuje, výnosy jsou vysoké a skvěle chutná. Za nejchutnější se považuje odrůda hokkaido a dýně máselná. Navíc hokkaido, díky nižšímu obsahu vody, vydrží dlouhé skladování. Pokud ji umístíme do chladu a sucha, může nám vydržet až do další sklizně, minimálně do února.
Bulgur je předvařená nalámaná celozrnná pšenice. Je to typická příloha pro oblast Středního východu. Předvaření pšenice usnadňuje její další úpravu a mnohdy pak stačí nechat ji jen nabobtnat a smíchat s dalšími ingrediencemi bez tepelného zpracování.
Kokosové mléko, použité v tomto receptu, je samo o sobě dost tučné, proto jsem zkusila uvařit tuto čínu bez oleje. Použila jsem i netradiční miso pastu a mořskou řasu kombu – latinsky Laminaria japonica. Povedlo se, bylo to chutné a zde je návod. :)
Už jste někdy vařili z mořských řas? Vůbec se toho nebojte a zařaďte řasy do svého jídelníčku. Přináší to jen samá pozitiva. Mořské řasy pro zdraví a dlouhověkost Mořské řasy patří k výživově nejhodnotnějším potravinám. Obsahují až 15x více minerálních látek než zelenina a vysoký podíl bílkovin (mořský salát 20…
Červená čočka je odrůda čočky jedlé. Pochází pravděpodobně z oblasti Přední Asie a Indie, odkud se rozšířila dále do světa. Dnes jsou největšími světovými producenty čočky: 1. Kanada, 2. Indie, 3. USA, 4. Turecko, 5. Nepál a 6. Austrálie. V Kanadě si svoji čočku též konzumují. Země javorového listu je první v celosvětovém žebříčku zkonzumované čočky, druhá je Indie, 3. Turecko, 4. Nepál, 5. Austrálie.
Jednoduché, levné, tepelně nezpracované a neskutečně výživné jídlo, které pohladí vaše vnitřnosti. Základem je kaši neuvařit, nýbrž namočit vločky přes noc nebo na 24 hodin. Druhý den budou vločky měkké, jako by byly uvařené, a ořechy šťavnaté a křupavé, jako by právě zralé spadly ze stromu.
Tempeh je výraz pro sojové boby naložené v jakési ušlechtilé plísňové kultuře z vřeckovýtrusé houby kropidláku rýžového (Aspergillus oryzae) nebo z houby spájivé, kropidlovce drobnovýtrusého (Rhizopus oligosporus). Podhoubí těchto organismů sójou proroste, jednotlivé boby spojí a vytvoří tvrdou konzistenci bílé až béžové barvy. Tempeh, jak potravině v místě jejího vzniku…
První zmínka o boršči pochází z ruské sbírky morálních a domácích rad a ponaučení Domostroj ze 16. století. Píše se v ní, že je vhodno boršče uvařit mnoho a, pro lásku boží, rozdělit se s chudými. Boršč pak zdomácněl v celé východní Evropě a expandoval i k západním Slovanům – na Slovensko, do Čech, a v Polsku je dokonce součástí štědrovečerní večeře.
Když se dříve Staročeši chtěli uskrovnit, dát si detox a šetřit zásoby do další sklizně, pražili si pučálku, tzv. maso chudých, naklíčený opražený hrášek – a to naslano nebo nasladko.
