léčivé byliny

V předvánočním čase to v našich kuchyních zavoní nejrůznějším kořením. Už dříve jsem psala o vanilce, fenyklu, zázvoru nebo pomerančové kůře. Dnes bych ráda představila můj oblíbený, i když méně známý, kardamom.

V pozdně podzimní přírodě už mnoho zelených bylin nenajdeme. V této době proto vezmeme zavděk i posledním ostružinovým lístkům. Ty lze sbírat skoro celou zimu, i když tato jejich tmavě zelená verze nedosahuje chuti a účinků svěže zelených jarních.

Určitě to také znáte. Je pátek večer, konečně jste doma, práci jste nechali za dveřmi, teď uvolněně sedíte v křesle a těšíte se na klidný víkend. Najednou, jak z vás opadl celotýdenní stres, začnete vnímat svoje tělo. A také lehce nepříjemný pocit v ústech. Nenápadné, lehké píchání v jednom ze zubů.

Pro vášnivé zahradníky a pěstitele okrasných květin nebude název „monarda“ neznámý. Málokterý z nich ale bude vědět, že tyto pestře kvetoucí rostliny bývaly také uznávanými léčivkami. Společně s třapatkou (Echinacea), americkým ženšenem (Panax quinquefolius), bílou šalvějí (Salvia apiana) a dalšími bylinami patřily k povinné výbavě indiánských šamanů.

V dnešní době pro výplach a léčení očí používáme různé průmyslově vyráběné kapky nebo mastičky. Jedny na suché a podrážděné oči, druhé na záněty, třetí na oči slzící alergií a ještě jiné na zelený a šedý zákal. Jedinými univerzálními prostředky, používanými už po staletí, jsou tzv. borová voda a nálev ze světlíku lékařského.

Hořec žlutý je vytrvalá rostlina z čeledi hořcovité, kam mimo hořců patří např. také zeměžluč nebo potálie, rostlina tvořící podrost jihoamerických deštných pralesů a využívaná k léčení otrav, hadího uštknutí a proti sifilis. Tato čeleď zahrnuje na 350 druhů rostoucích po celém světě, nejvíc však v mírném pásu a v horských oblastech.

Baobab prstnatý (Adansonia digitata) je, podobně jako naše lípa, vysoký opadavý listnatý strom z čeledi slézovité. Roste zejména v tropické Africe a domorodci jej přezdívají strom mrtvých krys – podle vzhledu plodů, strom opičího chleba – podle dužiny plodů nebo strom obrácený vzhůru nohama – když koruna na 9 měsíců opadá, neolistěné větve se podobají kořenům.

Maka neboli maca, maca maca, peruánský ženšen, královna peruánských And. Takto je přezdívaná rostlinka, která je doma v extrémních podmínkách jihoamerických velehor a obsaženými živinami a dalšími látkami pomáhala v těchto vysokých nadmořských výškách přežít i jejich původním obyvatelům. Česky se nazývá řeřicha peruánská, latinsky Lepidium meyenii.

Až na svých toulkách letní přírodou potkáte statnou bylinu, kvetoucí drobnými žlutými nebo bílými kvítky – komonici lékařskou nebo její příbuznou, komonici bílou, přivoňte si. Tu jemně sladkou vůni si můžete v sušeném stavu uchovat na zimní měsíce, aby vám připomínala sluncem zalité stráně a volnost prázdninových dnů.