Zatímco na začátku měsíce se délka dne podobá ještě vánočnímu času nejdelších nocí (1. ledna, východ Slunce: 8:00, západ Slunce: 16:10), na konci měsíce už můžeme zaznamenat citelné prodloužení dne o 1 hodinu a 7 minut (31. ledna, východ Slunce: 7:36, západ Slunce: 16:54).
Na konci tohoto vysoce svátečního měsíce nás čekají ty nejdelší noci, a tím pádem i více příležitostí pozorovat hvězdné nebe. Zatímco na začátku prosince vyjde Slunce nad horizont v 7:39 ráno a zapadne v 16:03 odpoledne, na konci měsíce bude den ještě o 14 minut kratší – Slunce vyjde až v 8:01 a zapadne v 16:09 odpoledne.
Předposlední měsíc, kdy se ještě noci prodlužují. Prvního listopadu vyjde Slunce nad obzor v 6:52 a zapadne už v 16:38. Noc bude trvat 14 hodin 14 minut.O 30 dní později Slunce vyjde až v 7:38 a zapadne v 16:03. Slunce bude pod obzorem 15 hodin 34 minut. Od začátku měsíce se tedy den zkrátí o 1 hodinu 20 minut.Celý měsíc bude po setmění nad jižním obzorem nepřehlédnutelně oranžová planeta Mars (-0,5 až 0,04 mag). A nedaleko od něj, vpravo v západním směru, i planeta Saturn (0,55 mag).
Pozorovat hvězdy můžeme den ode dne déle. Na začátku října Slunce vychází v 7:02 a zapadá v 18:40 a bude tedy pod obzorem 12 hodin a 22 minut z celkové délky dne. Na konci měsíce vychází už v 6:51 (kvůli přechodu na zimní čas) a zapadá v 16:40 a Slunce bude pod obzorem 14 hodin a 10 minut.
Léto odchází, dny se zkracují a bude zase zima. Avšak dívejme se na svět pozitivně – prodlužují se noci, takže nemusíme čekat tak dlouho, až zapadne Slunce, abychom mohli pozorovat hvězdy. Začátkem září uvidíme první hvězdy již před 21. hodinou, kdy nastane nautický soumrak. A na konci září skoro o hodinu dříve, nautický soumrak nastane v rozmezí 19:15–19:52.
V srpnu nás čeká nejslavnější meteorický roj – Perseidy. Jsou to úlomky komety, která za 2500 let možná způsobí na Zemi větší katastrofu než objekt, který zahubil dinosaury.
Noci se zkracují a na pozorování hvězd musíme zůstávat déle vzhůru. Na začátku tohoto letního měsíce se první hvězdy začnou objevovat až po 21:45, tedy o nautickém soumraku, kdy jsou vidět první hvězdy, ale horizont je zároveň ještě zřetelně rozeznatelný, protože Slunce se nachází teprve mezi 6.–12. stupněm pod horizontem. Poslední sluneční paprsky zmizí až kolem 11. hodiny v noci a hvězdy už by měly být velmi výrazné. To nastane astronomický soumrak.
V dubnu nás po setmění čeká podivuhodně prázdná obloha. Tento jev způsobí rameno naší galaxie, které každý večer příhodně zapadne za obzor. Neuvidíme tedy mnoho mlhovin ani hvězdokup, kteréžto útvary se nacházejí v naší relativně bezprostřední blízkosti, tedy v naší galaxii. Uvidíme však, kromě blízkých hvězd, objekty hlubokého vesmíru, a to znamená sousední galaxie.
