Příroda si sama vytváří rovnováhu. Když na jednom místě dojde k jejímu narušení, příroda „zařídí“, že to špatné je smeteno, uklizeno, zbouráno, odplaveno. Terén se zase zacelí, vyčistí. V novinách čteme o povodních, zemětřeseních, větrných smrštích apod. To jsou faktory, které vidíme, které jsou hmatatelné a citlivé. Ale co je to např. epidemie, zvýšený výskyt rakoviny, přemnožení jednoho živočišného druhu? To jsou také regulace přírody. Člověk přírodě ublíží, ona se brání. Člověk poruší přírodní zákony, ona spustí epidemii. Je příroda zlá?
Člověk znečistí vzduch a v tom místě se rozšíří výskyt rakoviny, ale současně příroda nabídne řešení. Jen se musíme kolem sebe dívat a vnímat to. Vyjděme do přírody a hledejme kolem sebe. A hle jedna bylinka vedle druhé, každá je k něčemu dobrá. Nepodceňujme ani tzv. „plevel“, vždycky, když se v nějaké lokalitě rozmnoží, znamená to přirozenou regulaci – je to nabídka přírody k ozdravení: Utrhni si bylinku, ona tě může léčit.
Záměrně píši o rakovině a o plevelu, protože chci upozornit na svízel.
Je více druhů svízele. Tzv. svízel přítula (galium aparine) je rozšířený na polích, lukách a při plotech, zemědělci ho ničí chemickými prostředky. Dosahuje výšky 60-160 cm, listy má přeslenovitě rozmístěné na ose a zelenožlutý okolík květů na stopkách. Stopka je drsně ochlupená. Nazývá se také svízel šplhavý.
Svízel syřišťový (galium verum) se více vyskytuje ve vyšších polohách, je vzpřímený, 30-60 cm vysoký, zlatožluté květy mají silnou medovou vůni. Kvetoucí nať se sbírá v červenci.
Svízel povázka (galium mollugo) má žlutobílé jemné kvítky, je medonosný a vyskytuje se velmi hojně na stráních a cestách. V době květu je téměř poléhavý.
Všechny jmenované druhy svízele mají přibližně stejné léčivé účinky ovlivněné stanovištěm. Používáme je stejným způsobem. Žel, tato hojně rostoucí léčivá rostlina upadá v zapomenutí.
V naší době bychom jí však měli věnovat zvláště zvýšenou pozornost, kdy se vyskytuje stále více případů rakovin. I tady však musím zdůraznit, že léčivé účinky čerstvé rostlinky jsou mnohem větší a takové musíme užívat zvlášť při těžkých onemocněních. Dokonce i v zimě můžeme najít pod suchou trávou, na nezasněžených místech, svízel povázku.
Svízel očišťuje od chorobných látek ledviny, játra, slinivku břišní, slezinu. Kdo má poruchy lymfatických žláz, měl by pít denně čaj. Působí i proti chudokrevnosti, vodnatelnosti, při bolesti (píchání) v boku.
Čaj používaný zevně velmi rychle léčí kožní choroby, rány, vředy, uhrovitost. Teplé umývání rychle léčí zvadlou pokožku tváře. Čerstvě vytlačená šťáva se s úspěchem použije, když ji natíráme na nemocná místa pokožky, po natření necháváme šťávu zaschnout.
Lidové léčitelství doporučuje svízel při epilepsii, hysterii, tanci sv. Víta, nervových chorobách, zástavě močení (zadržování moči), tvorbě písku a kaménků. Čaj pomáhá i při strumě, jestliže během dne velmi důkladně kloktáme.
V poslední době se množí případy obrny hlasivek. Zdá se, že jde o virové onemocnění. Kloktáním a vyplachováním čajem ze svízele se rychle vyléčí.
Svízel je i spolehlivým prostředkem při velmi těžkém onemocnění ledvin, hnisání ledvin, dokonce i tehdy, když selžou všechny další prostředky. Velmi účinná je směs ze svízele, zlatobýlu a pitulníku žlutého. Touto směsí se velmi rychle dosáhne úspěchu. Hovoří se o čtrnácti dnech. Čaj se jen spaří a z něho se vypije nejprve půl šálku na lačno třicet minut před snídaní a zbytek se vypije během dne po doušcích. Při těžkých onemocněních se mají přes den vypít čtyři šálky čaje.
Tato směs se pije i při svraštění ledvin a jiných smrtelných chorobách ledvin.
Vyplachování a pití čaje ze svízele je výborným prostředkem při rakovině jazyka, podobně čerstvá šťáva smíchaná s máslem je účinným lékem při rakovinných vředech a rakovinných chorobách kůže.
<<následující do samostatného okna>>
Čaj na čičtění krve
Ingredience:
300g měsíčku lékařského
100g řebříčku obecného
100g kopřivy dvoudomé
Příprava:
Byliny smícháme dohromady ve velké tmavé láhvi. Na jeden šálek použijeme 1 čajovou lžičku, kterou spaříme vodou. Necháme 5-10 minut louhovat.
