Dokážeme si ještě dnes představit, jakým zázrakem musela být rostlina léčící vnitřní krvácení, zánět žaludku a nehojící se rány pro naše předky, kteří ještě neměli k dispozici antibiotika ani jiné vymoženosti moderní medicíny a přesně na tyto problémy často umírali? Touto zázračnou rostlinou je bylina, jejíž růžové květy v létě zdobí břehy rybníků – kyprej vrbice.
Tuto až metr vysokou rostlinu drží v zemi tlustý oddenek. Z něj vyrůstá hranatá lodyha s přisedlými, vstřícnými, celokrajnými, kopinatými (tedy špičatými) listy, které jsou 3 až 10 cm dlouhé a uspořádané do trojčetných přeslenů. Na vrcholu lodyhy potom vyrůstá klasnaté květenství sytě růžových trubkovitých, oboupohlavních drobných květů. Kvetoucí kyprej můžeme potkat od června do září.
Po odkvetení se vytvářejí tobolky, ukryté ve vytrvalé číšce, které v suchém počasí pukají na dvě poloviny. Každá tobolka obsahuje až 120 žlutavě hnědých semen. I díky tomu se kyprej v novém prostředí velmi rychle šíří. V USA se během posledních 100 let stal jedním z nejhorších invazních druhů. V oblastech mokřadů tam výrazně ovlivňuje skladbu rostlinných druhů a je hrozbou pro společenstva domácí vegetace.
Není to ale jen množství semen, co kypreji pomáhá v rychlém šíření. Tato rostlina je skutečně velmi nenáročná. Ve vhodném, tedy vlhkém prostředí (obvykle roste v blízkosti rybníků, potoků a na zamokřených půdách) vytváří hustý a statný porost, který snadno poráží svoji konkurenci. Může ale růst i na sušších místech. Je vytrvalá a pomocí oddenku se rozrůstá do stran, a tak zabírá stále více a více místa.
V České republice je tedy kyprej vrbice hojná až plevelná rostlina. Další naše původní kypreje, kyprej prutnatý (Lythrum virgatum) a kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia) naopak patří k silně ohroženým rostlinám. Dalšími příbuznými rostlinami jsou kotvice plovoucí, henovník bílý (Lawsonia inermis – získává se z něj barvivo hena), marhaník granátový (Punica granatum – granátové jablko) a heimie vrbolistá (Heimia salicifolia), halucinogen, který je součástí mexické tradiční medicíny.
Po tomto přehledu asi nikoho nepřekvapí, když napíšu, že kyprej vrbice (a obdobně i další druhy kyprejů) má silné léčivé účinky a jeho oddenek a květy poskytují červené rostlinné barvivo podobně jako příbuzný henovník. V oddencích, které sbíráme na jaře nebo na podzim, se nacházejí třísloviny. V létě sbíráme celou kvetoucí nať, která obsahuje glykosid salicarin, flavonoidy (vitexin, isovitexin, orientin a isoorientin), antokyany, taniny, alkaloidy, steroly (β-sitosterol), vescagalin, pedunculagin, dilakton kyseliny vanoleové, polysacharidy, triterpenické saponiny, fenolické kyseliny a hydrát železa. V semenech se nachází také glykosid lythranin.
Oddenkem se tradičně léčil průjem, úplavice, střevní a žaludeční záněty, menstruační potíže a hemoroidy. Podává se vnitřně, jako odvar nebo tinktura. Nemá sice žádné známé nežádoucí účinky, ale pro většinu lidí není ani trochu chutný, proto se doporučuje podávat v kombinaci s bylinami, které tento nedostatek vylepší. Tato bylina se využívá také proti migréně, epilepsii, šumění v uších a různým bolestem hlavy, krvácení dásní, křečovým žilám, žilní nedostatečnosti a kožním onemocněním.
Kyprej znali už staří Řekové, kteří jej přikládali na krvácející rány. Pojmenování „lythrum“ pochází z řečtiny a znamená prolitou krev. Věnce z kypreje údajně dávali na hlavu volům, aby v klidu a svornosti táhli pluh. Tato tradice pokračovala v Anglii, o čemž svědčí i anglický název kypreje (loosestrife), který značí utišení sporů a hádek.
Naši předkové jej používali také jako barvivo do cukrovinek nebo k obarvení vlasů stejně, jako dnes používáme henu. Mladé výhonky potom přidávali jako zeleninu do salátových směsí. Kromě toho umí kyprej zahánět komáry a jiný dotěrný hmyz – stačí jej přihodit na oheň.
Nejnovější lékařské výzkumy potvrzují antibakteriální a antifungální účinek kypreje. Fenolické látky zajišťují účinnost proti kvasince Candida albicans, fytopatogenní houbě Cladosporium cucumerinum, proti bakteriím E. coli, zlatému stafylokokovi (Staphylococcus aureus) a dalším. Zjištěn byl také hypoglykemický účinek extraktu z kypreje, a to u pokusných zvířat s diabetem i u těch zdravých. Po aplikaci extraktu dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi a zvýšení hladiny inzulinu.
Další studie potvrzují antioxidační, protizánětlivý a antinociceptivní (působení proti vedení bolestivých podnětů) účinek. Přítomnost polysacharidů spolu s polyfenolickými látkami působí bronchodilatačně (uvolňuje křeče průduškových svalů) a antitusicky (tlumí centrum kašle). Salicarin účinkuje proti střevním bakteriálním infekcím.
Kyprej vrbici si snadno můžeme splést s další rostlinou s oddenkem, úzkými listy a růžovými hrozny květů – vrbovkou úzkolistou (Epilobium angustifolium). S případnou záměnou si ale nemusíme dělat starosti. I vrbovka je jedlá a má dokonce podobné účinky: působí proti infekčním průjmovým onemocněním, zánětům, bolestem hlavy a dalším problémům. Je známá jako tzv. Ivanův čaj.
