Ohrožený druh Elebor bílý
V dřívějších dobách se věřilo, že legendárního vojevůdce Alexandra Velikého usmrtila otrava způsobená arsenem. Dnes některé zdroje udávají, že za smrtí tohoto velikána stojí jed Eleboru bílého obsažený ve víně. V roce 2014, po jedenáctiletém bádání, uveřejnil tento závěr novozélandský toxikolog, který jed i identifikoval.
Otrávený génius antických vojenských tažení prožíval v babylonském paláci dvanáctidenní utrpení, kdy pro bolest nedokázal učinit jediný krok a nebyl schopen ani slůvka, a tak jeho utrpení nakonec skončilo pomalou smrtí.
Lidově označený Elebor bílý je statnou jedovatou léčivkou, u nás ohroženou a známou jako Kýchavice bílá. Kořen Kýchavice bílé je vysoce jedovatý a jed paralyzuje celý nervový systém. Jsou zaznamenány případy smrtelných otrav po požití semen z kýchavice, kdy v krvi obětí byly nalezeny toxiny veratridin a cevadin. Další závažné otravy souvisejí také s používáním šňupacího tabáku, kdy se uživatelům neúmyslně dostal tabák do očí. Dříve byla kýchavice součástí právě těchto produktů. U takto otrávených uživatelů nastala snížená citlivost, nadměrná tvorba slin, slzení očí, zvracení, bradykardie, což se projevuje zpomalením srdeční činnosti a snížením krevního tlaku.
Z těchto případů vyplynul v roce 1979 zákaz přidávání kýchavice do tabáků po celé Evropě. Ještě roku 1983 bylo uveřejněno několik případů otrav ve Skandinávii, které byly způsobeny používáním kýchacího prášku, vyráběného v západním Německu právě z kýchavice.
Kýchavice je vytrvalou bylinou občas pěstovanou na zahradách a než z jejího semínka vyroste rostlina, která vás potěší květy, trvá to obvykle 8 – 10 let. Mezi její spásače řadíme Tesaříka úzkoštítého. Bylina je často zaměňována za Hořec žlutý, který se běžně využívá k výrobě nápojů. Tato záměna bylin také mnohdy vedla k těžkým otravám a snad největší počet těchto otrav byl zaznamenán v Alpách, kde jsou velmi populární a žádané nejrůznější alkoholické nápoje připravované z kořene hořce. Nešťastně si tak mnoho laiků v domnění, že vykopali kořen hořce, připravili svůj oblíbený nápoj z kořene, který však patřil jedovaté kýchavici. Další otravy jsou popisovány i po požití listů, částí kořene anebo po jeho žvýkání.
Kýchavice je druhem horským, ale často sestupuje i do podhůří. Setkat se s ní můžete na horských loukách, svazích, údolních paloucích, lesních světlinách, pastvinách a vrchovištích. Převážně roste pospolitě. Výskytem je omezena hlavně na hory jižní a střední Evropy. V Česku se vyskytuje poměrně vzácně a to asi jen v Novohradských horách a v jihovýchodní části Šumavy.
Kýchavice se rozděluje na dva podrody, které jsou zřídka považovány za samostatné druhy. Kýchavice bílá pravá je vysoce chráněná zákonem a u nás též řazena do skupiny ohrožených rostlin. Kýchavice bílá Lobelova (dříve zelenokvětá) je na výskyt hojnější a najdete ji ve všech našich větších pohořích. Co se týče celkového výskytu v České republice, je opravdu minimální. V dřívějších dobách bylo kýchavice využíváno jako léčivé rostliny a sušený oddenek rozemletý do jemného prášku byl používán především na snížení vysokého krevního tlaku. Tento prášek byl uplatňován také při potížích s nervy, svalovou únavou, revmatismem a astmatem. Jako přísada šňupacích tabáků prášek vyvolával silné kýchání, odkud je odvozeno i jméno byliny a její velká jedovatost vždy od užívání odrazovala.
Kýchavice bílá je vytrvalá vysoká bylina dorůstající výšky 50 – 150 cm. Lodyhu má přímou, jednoduchou, dutou, olistěnou, rýhovanou a především v horní části pýřitě ochlupenou. Listy má střídavě a šroubovitě uspořádané, celokrajné, eliptické, objímavé, na vrcholu špičaté až hrotité, podél obloukovitých žilek zřasené a světle zeleně zbarvené. Na svrchní straně jsou lysé, na spodní pýřité, dolní a střední pochvaté, horní přisedlé a na bázi zaokrouhlené až klínovité.
Květy vyrůstají v latách složených z hroznů, kde vřeteno květenství i větve jsou pýřitě chlupaté a listeny jsou přisedlé, v dolní části kopinaté, v horní čárkovité. Listeny květů jsou kopinaté a jen o něco delší než květní stopky. Květy má kýchavice šestičetné a spodní prašníky bělavé či světle zelené barvy. Plodem jsou tobolky dlouhé do 2,5 cm.
Kýchavice je prudce jedovatá bylina obsahující několik steroidních alkaloidů, komplexně označovaných jako veratrové alkaloidy. Nejvýznamnějšími jsou protoveratrin A a B, které jsou vysoce toxické. Otrava těmito alkaloidy se projevuje zánětem dutiny ústní, znecitlivěním, zvracením a průjmem. V mnoha případech je také doprovázena silným kýcháním, krvácením z nosu, slzením a překrvením očních spojivek. Jelikož protoveratriny rozšiřují cévy, způsobují tak snížení krevního tlaku a smrt může nastat selháním dechové činnosti a zástavou srdce.
Dalším důležitým alkaloidem a teratogenem (látka způsobující vývojové defekty a zrůdnosti) u ovcí je látka jervin. I pro člověka je silně toxický a vyvolává selhání oběhu, průjmy a křeče. Další obsažené kardiotoxické látky jsou germin a germidin, spadající také pod teratogeny. Pokud mají vliv na vyvíjející se plod, vyskytují se deformace typu kyklopie, což je zohavení, při němž dochází ke splývání očí v jedno. Příznaky otravy kýchavicí se začínají projevovat již několik minut po jejím požití a vyvolává pocity pálení a mravenčení v ústech, následně i v hrdle. Poté nastane snížení citlivosti v dutině ústní, doprovázené pocitem sucha a zanedlouho znecitlivěním celého těla. Jako další příznak se objeví zvracení a prudký průjem spojený se snížením tělesné teploty vyvolávajícím pocit chladu. Při těžkých otravách posléze dochází k dýchacím potížím, srdeční arytmii, snížení krevního tlaku a celkovému kolapsu organismu. Konečná smrt může nastat již několik hodit po požití kýchavice. A ačkoli není pravděpodobnost přežití těžkých otrav vysoká, jsou známy případy, kdy po odeznění akutních a prvotních příznaků nebyly u přeživších pacientů zaznamenány jakékoli trvalé následky.
V případě otravy je životně nutné pokusit se jed odstranit z těla a to buď zvracením anebo výplachem žaludku. V každém případě je nutné ihned přivolat lékařskou pomoc. Pokud tedy někdy, někde zázrakem narazíte na tuto bylinu, buďte při seznamování s ní obezřetnější.
