Kořeny

Nenápadný a tak trochu pozapomenutý dřín. Na jaře je obsypaný něžně žlutými květy a na podzim si zdobí temně zelený kabátek červenými plody.
O cesmíně jsem chtěla psát kolem Vánoc. Ani nevím proč, ale pozapomněla jsem na ni a ona se mi teď najednou vynořila mezi nedopsanými texty.
Jarní větřík roznáší po krajině sladkou uklidňující vůni. Nese se nad krajinou a očišťuje ji od všeho starého a nefunkčního.
O pokroucený kmen na okraji sadu se opírá mladý muž. Kolem hlavy se mu obtáčí vítr, pak se ladně vrhne ke stromům, aby pročísl jejich větve.
Pochyby známe asi všichni a v dnešní době, kdy se marně snažíme zorientovat, nám otázky víří hlavou snad neustále. Pomoci může Santalovník.
I když mnohým z nás možná vyhovuje povalovat se, nezbude, než se znovu vydat na cestu. Teď je ta správná chvíle zvolit si ochránce - Jalovec.
Jedle je považovaná za královnu lesa. Její vznosnou, hustou siluetu poznáte na první pohled, nejen podle šišek rostoucích směrem ke slunci.
Zamyslete se nad tím, co s sebou z minulosti nesete zbytečně, a v následujícím roce to odložte. Právě borovice váš záměr podpoří.
Akát je rozporuplná osobnost, drží si od ostatních tak trochu odstup a nebo mě k sobě zrovna prostě nechtěl pustit, i to se může stát.