Dobrá zpráva je, že nás v dnešním díle příběhu čaje nečeká žádný velký přesun. Zůstáváme věrni Africe. Přesto si dobře namasírujte svaly – dnes se budeme toulat po Rwandě. Oficiálně se tato malá, hustě osídlená země jmenuje Rwandská republika, mnohem více o ní však vypovídá její další název, Země tisíců kopců. Věděli jste, že je zde 1030 hor? Západní a centrální část Rwandy je pokrytá pohořími, mezi nimiž se jako náhrdelník vinou řeky ozdobené drahokamy jezer. Východ země je pak rovinatější.
Jak už nám název napovídá, degustace hadího kořene je opravdu silným zážitkem. V prvních sekundách po požití neucítíte chuť žádnou, avšak...
Historie čaje se začala psát před asi 5000 lety v Asii. S největší pravděpodobností to byli Číňané, kteří jako první objevili přínos popíjení nálevu z čajových lístků pro lidské zdraví a také příjemnou chuť tohoto nápoje. Úspěšně se jim podařilo divoké čajovníky zkultivovat a postupně upravili i způsob zpracování nejen kvůli vytříbení chuti, ale i z důvodu uchovávání a přepravy.
Hedera helix Včela druhu Colletes hederae je existenčně závislá právě na této bylině a celý její životní cyklus je s touto léčivkou propojen. Plody břečťanu jsou potravou pro mnoho ptáků a její listy jsou oblíbeným pokrmem pro larvy některých druhů motýlů. Lidově pojmenovaný blušť spadá do kategorie nejméně…
Ani v dnešním díle seriálu pro čajomilce se nevydáme mimo Asii. Jedním z největších světových producentů čaje je Srí Lanka. Ekonomika ostrova je z větší části vyživována zemědělstvím. To se v průběhu historie zaměřovalo na několik hlavních plodin, od skořice přes kávu a kaučuk až třeba k čaji. Každé podlomení jeho hliněných nohou s sebou neslo další hledání a zkoušení. Sázka na čajovník vyšla a přinesla Cejlonu celosvětové uznání.
„Hele, kámo, dneska nikam nejdu, není mi vůbec OK“ Jak často tuhle větu slýcháte? Já v období chřipek, viróz a nachlazení až podezřele častokrát. Rozeznáte, zda se jedná o pravou chřipku, nebo jen rýmičku, a jakou léčbu nasadit? Pojďme si to trochu přiblížit. Chřipka Jak poznat, že jej to opravdu chřipka…
Čaj (čajovník) může růst takřka po celém světě, nejlépe se mu však daří v krajinách pro nás vzdálených a tedy i zahalených tajemným oparem neznáma. Po Číně, Indii a Japonsku se v dnešním díle čajového seriálu rozhlédneme po Vietnamu, státu v jihovýchodní Asii.
Skořice je zpracovaná a rozemletá aromatická kůra skořicovníku čínského (Cinnamomum cassia). Má kořeněnou nasládlou chuť a příjemnou vůni (za tou stojí cinnamaldehyd, jedna ze složek obsažené silice). Vyrábí se z ní tinktury nebo oleje. Kromě něj se zpracovává i kůra skořicovníku cejlonského (Cinnamomum zeylanicum). Skořicovník čínský…
Dnes se vypravíme na východ, za sluncem. Přišla ta správná chvíle, kdy se můžete začíst do již čtvrtého dílu putování po místech, která jsou spjata s pěstováním a zpracováním čaje. Co si vybavíte při zmínce o Japonsku? Kvetoucí sakury? Fotogenickou horu Fuji? Pověstný japonský pořádek a zodpovědnost? Krásné gejši provádějící v pestrobarevných kimonech tradiční čajový obřad?
