V dubnu média přinesla několik varovných zpráv o pokračující změně klimatu. I když to tak v ČR nevypadá, byl letošní duben (celosvětově) jeden z nejteplejších v moderní historii Země. Dobrou zprávou je, že se lidé přece jen snaží se změnami bojovat. No, tedy s výjimkou českého státu…
Duben, Španělsko, svět
Ve Španělsku panuje poslední rok meteorologické sucho. Jeho symbolem se stala vysychající nádrž Sau v Katalánsku, kterou už voda zaplňuje pouze z 8 % její kapacity. V oblasti už přes dva roky pořádně nezapršelo, rybáři proto přikročili k úplnému výlovu. Nádrž zásobuje Barcelonu a celé okolí. Vláda proto zavedla limity pro spotřebu vody.
Další varovnou zprávu vydali meteorologové. Průměrná povrchová teplota oceánů vystoupala na počátku dubna na nejvyšší úroveň v moderní historii. Zatímco teplota vzduchu i suchá a deštivá období na souši mohou kolísat, teplota obrovské masy oceánů je téměř konstantní – tedy spíše konstantně roste. „Do oceánů se uložilo 90 % přebytečného tepla zachyceného v důsledku emisí skleníkových plynů, a jelikož jejich koncentrace rostou, roste i teplota oceánů,“ píše Jáchym Brzezina z ČHMÚ.
12. dubna, svět
Nezávislý analytický think tank Ember ve své zprávě píše: „Uhlíková náročnost celosvětové výroby elektřiny klesla v roce 2022 na rekordní minimum 436 gCO2/kWh, což je nejčistší elektřina v historii. Bylo to způsobeno rekordním růstem větrné a solární energie, která dosáhla 12% podílu na globálním mixu elektřiny, oproti 10% podílu v roce 2021… Výroba solární energie vzrostla o 24 %, čímž se stala nejrychleji rostoucím zdrojem elektřiny již 18 let v řadě.“
Přesto byly tento rok na svém maximu i emise z výroby elektřiny z uhlí. Think tank ale optimisticky předpokládá, že rostoucí solární a větrná výroba uspokojí poptávku a od roku 2023 bude výroba z uhlí už pouze klesat (viz graf – „other clean“ zahrnuje také výrobu v jaderných elektrárnách).
Svůj podíl má na celkovém stavu také EU, kde se díky šetření a mírné zimě poprvé v historii vyrobilo v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) víc elektřiny z obnovitelných zdrojů (40 %) než z fosilních paliv (37 %). Roli celosvětově hraje i válka na Ukrajině, díky které mírně klesá podíl výroby z plynu.
24. dubna, ČR
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil závěry kontroly v oblasti ochrany přírody v letech 2014–2021. Ministerstvo životního prostředí a Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) měly k dispozici více než 6 mld. korun, aby splnily cíle programů, které ČR sama prosazovala např. na konferenci COP15 (2022).
Kontrola zjistila, že ministerstvo buď vůbec nestanovilo měřitelné indikátory plnění, nebo je stejně neplní. Stát rezignoval na výkup cenných přírodních lokalit, neplní vlastní program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, porušuje „rozpočtovou kázeň“ a celkově špatně hospodaří. V ČR tak „dochází k úbytku biologické rozmanitosti a s tím souvisejícímu zhoršení fungování ekosystémů, vzrůstá citlivost vůči změně klimatu i nebezpečí zavlečení nepůvodních druhů,“ konstatoval NKÚ.
29. dubna, ČR
Firma Hamé Babice ve svém závodě na Uherskohradišťsku začala používat technologii na rekuperaci a recyklaci vody, díky které jí ušetří každoročně více než 300 milionů litrů, tedy spotřebu menšího města. Zároveň začala i s recyklací tepla, což umožní ušetřit cca 5000 MWh elektrické energie a tedy až 1000 tun CO2 na emisích. Systém čerpadel je napájený z vlastních solárních panelů. Investice ve výši 85 mil. korun má mít návratnost během 3–6 let. Firma přitom nemyslí pouze na finanční stránku, ale také na udržitelnost provozu i v dobách většího sucha. Může tak být dobrým vzorem dalším českým podnikům.
