Začalo to před mnoha tisíci lety v Tibetu. Tehdy objevili lidé kulturu koloniálních kvasinek pro kvašení mléka, aby se stalo tělu lépe stravitelné. Zároveň mléko obohacuje o probiotika a vzniká tak léčivý a prospěšný elixír, zvaný kefír. No dobře, není to vlastně houba v pravém slova smyslu. Ale pokud uvažujete o novém domácím mazlíčkovi, tohle je jasná volba!
Kvašené zdraví
Tibetská houba dodává tělu důležité živiny – probiotika, vitamíny a enzymy. Podporuje správnou funkci trávicího systému, pomáhá při potížích se žlučníkem, játry, slinivkou, posiluje imunitu. Je skvělým pomocníkem, pokud se snažíte zhubnout, detoxikuje tělo, snižuje vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol. Jediné negativní účinky má pro ty, kteří nejsou ještě na tak zdravou porci zvyklí a vypijí kefíru příliš mnoho najednou, to pak může způsobit průjem nebo zácpu. Jinak ale trávení spíše blahodárně upravuje a pomáhá třeba také s plynatostí.
Co žije ve sklenici?
Kvasinky tvoří jakási zrníčka, která se shlukují – ve výsledku to vypadá jako květák nebo nějaká žmolkovitá látka. Takto si kolonie žije ve sklenici a v poklidu tvoří kefír z mléka, kterým je zalitá. Přitom spotřebovává laktózu, takže výsledný produkt je vhodný i pro ty, kteří mají na laktózu alergii.
Jak na to
Houbu je potřeba každý den ze sklenice vyjmout, vložit do čisté sklenice a zalít novým mlékem. Mléko by mělo být čerstvé (neprošlo procesem UHT ošetření vysokými teplotami), obsahující laktózu (tedy kravské nebo kozí, ne sójové či mandlové) a ideálně co nejvíce tučné. Na tom se kvasinky kvalitně nakrmí. Sklenici pak přikryjte prodyšným ubrouskem a nechte pracovat do druhého dne. Za 24 hodin máte jemný kefír hotový, to poznáte tak, že se nahoře oddělí syrovátka. Houba při dobré péči poměrně rychle roste. Za několik dní už mléko ve sklenici zpracuje i dříve než za 24 hodin, to je znamení, že je čas ji rozdělit a založit si buď druhou sklenici, nebo houbu někomu darovat nebo jí pořídit větší nádobu. Někteří ji také nosí na kompost, kde pak blahodárně obohacuje půdu.
Může být i tvaroh
Pokud necháte kultury pracovat i déle než 24 hodin, vznikne vám dobrý základ pro tvaroh. Zkušení „kefírotvůrci“ nechávají již zkyslé mléko pracovat třeba i tři dny a pak jej zahřejí na teplotu 65 °C, ne více. Při této teplotě se srazí hustý tvaroh. Počítejte ale s tím, že z hrnečku kefírového mléka takto svaříte asi lžičku tvarohu a je to tak trochu alchymie, která se podaří jen opravdu zkušeným.
Co nikdy nedělat?
Jako upír stříbra se houba bojí kontaktu s kovem. Nikdy se jí nedotýkejte ničím kovovým, jinak přestane tvořit kefír obohacený o prospěšné látky. Pro práci s ní tedy potřebujete plastový cedník a plastovou lžičku. Ideální jsou pro ni domácí teploty, nikdy ji tedy nevařte. Pokud už máte kefíru nadbytek a chcete si od něj na chvíli odpočinout, můžete dát houbu v misce s mlékem do lednice, kde na nějakou dobu zpomalí proces tvorby. Standardně je dobré nechat ji tam maximálně týden a pak ji opět nechat tvořit při pokojové teplotě, aby kultura neodumřela úplně. V krajním případě můžete houbu i s kapkou mléka zamrazit nebo pomalu usušit, i to je ale počin pro zkušené, protože už se z tohoto často nevzpamatuje.
Kefíru není nikdy dost
Ideálním množstvím pro zdraví člověka je sklenice kefíru denně. Máte-li ho nadbytek, můžete jej odlít a uložit do lednice, kde také vydrží asi týden stále chutný. Popřípadě můžete takovýto kefír používat do ranního jogurtu nebo na pečení a vaření. Skvěle se takovýto domácí kefír osvědčil také jako přírodní maska na obličej a vlasy nebo doplněk stravy zvířatům.
S pořízením tibetské houby vstoupíte do nového světa stále plodícího domácího mazlíčka. Klidně jí dejte rodinné jméno a nechte ji tvořit. Stojí to za to.
“Tibetská houba dodává tělu důležité živiny.”
“Jako upír stříbra se houba bojí kontaktu s kovem.”
Foto: shutterstock.com
