Dlouho očekávané jaro právě vítězí nad zimou – a podběl nad kašlem a jarní únavou. Jedna z prvních jarních bylinek, kterou si aktuálně můžete vyrazit nasbírat. Najdete ji na okrajích cest, na loukách a na březích potoků. Její jasně žluté hlavičky září mezi suchou loňskou trávou do daleka.
Moderní klasické stavitelství využívá několik základních typů technologických postupů: zděný (cihly, tvárnice), monolitický (např. litý beton), prefabrikovaný (stavba z předem zhotovených částí – panelů) a jejich kombinace. V přírodním a alternativním stavitelství najdeme podobné typy – odlišnosti od klasických staveb i od sebe navzájem jsou dané hlavně konkrétním použitým materiálem. Navážu proto na dřívější kapitoly, ve kterých jsem jednotlivé materiály představovala a nastiňovala jejich možnosti, výhody a nevýhody.
Zlínský festival tolerance Skrz prsty má za sebou sice ne příliš dlouhou, ale zato pestrou historii. Poprvé se konal v roce 2014 a věnoval se homofobii a transsexualitě, o rok později to bylo téma začleňování vyléčených drogově závislých do společnosti. Témata, na která se většinová společnost často dívá „skrz prsty“. I letošní téma bylo takové. Konopí – užitečná rostlina, využívaná už odpradávna všemi možnými způsoby. Anebo také stále ještě ilegální droga se stigmatem nezodpovědnosti a nedodržování společností přijatých zákonů.
Elegantní okrasná květina z čeledi pryskyřníkovitých. Za tímto popisem by léčivku a tradiční kořenicí bylinu hledal málokdo. Však černuchu u nás znají hlavně zahrádkáři právě pro její okrasnou hodnotu, ale jako koření jen málokdo. Což je škoda – od starověku až do dob našich babiček si jí lidé vážili kvůli jejím příznivým účinkům na celou trávicí soustavu a pro její jemnou, ale zajímavou chuť.
Lékořice je známá především v podobě černých „pendreků“. Tato zdánlivě exotická rostlina pochází ze Středomoří, odkud se rozšířila nejdřív směrem do Číny, v 16. století ji benediktini začali pěstovat i ve střední Evropě. V teplých oblastech jižní Moravy, mezi Bzencem, Hodonínem, Mikulovem a Hustopečemi, dokonce zplaněla a dodnes ji tam můžete potkat.
Jaký je postup projektování domu z přírodních materiálů? Úplně stejný jako u jakéhokoliv jiného domu. Jste z této odpovědi zklamaní? Nebojte, tak úplně jednoduché to přece jen není. Jen tím chci říct, že to, jestli budete mít dům malý, velký, kulatý, pasivní nebo založený na permakulturních principech nebo třeba posvátné geometrii, tak úplně nezávisí na materiálu, který na jeho stavbu použijete. Nebo ano?
Pukléřka islandská je známá ze složení různých léčivých preparátů jako „islandský lišejník“. Skutečně jde o lišejník, rostoucí na Islandu – ale i jinde v Evropě, zvlášť v chladnějších oblastech. Najdeme ji dokonce i v České republice, hlavně v Jizerských horách, Krkonoších a Jeseníkách, kde tvoří působivé zelené trsy v horských smrčinách a na vřesovištích.
První zmínky o zázvoru pocházejí z dávného 27. století před naším letopočtem z pojednání, které sepsal Šen-nung, druhý ze tří „žlutých císařů“. Později začal být uctívaný jako ten, kdo naučil lidi základům zemědělství a léčení pomocí bylin. A svoje důležité místo mezi těmito léčivými bylinami měl už v té době právě zázvor.
Hliněné omítky od Michala Navrátila si s jinými nespletete. Při nanášení totiž voní po levanduli a po heřmánku. Mezi řemeslníky i stavebníky jsou oblíbené nejen kvůli této vůni, ale samozřejmě i pro jejich kvalitu a neuvěřitelně pestrý výběr barev i textur. Michal tyto omítky vymýšlí, vyrábí a pod značkou Picas prodává a v rozhovoru nám prozradil, jak se k práci s hlínou dostal, čím jsou hliněné omítky tak výjimečné, jak podle něj vypadá štěstí a také jaké další voňavé kombinace chystá.