Mnoho už bylo řečeno o legalizaci léčebné marihuany. I další látky běžně pokládané za nelegální drogy pomáhají v medicíně s nevyléčitelnými nemocemi, alespoň v rozsahu tlumení bolesti. Bolest však může být také psychická, například v podobě deprese. Není tedy přinejmenším logické legalizovat úlevu i od této bolesti? Nebo jde jen o dočasný únik z reality?
Co je psilocybin a jak funguje?
S látkou zvanou psilocybin je možné se v přirozené podobě setkat jako součástí různých druhů hub, mezi nejznámější z nich patří lysohlávky, které rostou i na území Česka a jsou známé především pro své halucinogenní účinky. Už od pradávna se tyto čarovné houby používaly jako součást rituálů, k přímému kontaktu s vyšší sférou, božstvy, což vypovídá o jejich mnoha generacemi prověřeném zázračném efektu.
Z pohledu chemie se po požití hub obsahujících psilocybin v těle odehrává proces přeměny na psilocin, který je teprve tím spouštěčem stavů euforie a rozšířeného vědomí. Jednoduše umožňuje vystoupit ze stínu vlastního omezeného vnímání, které může a nemusí být svíráno depresí, a spatřit to, co je v běžném stavu vědomí očím skryto. Může dojít až k takovému stavu vnímání, kdy v jistém individuálním smyslu hledíte bohu do tváře a bytí tak získává nový rozměr i smysl.
Člověku, který zažil stavy deprese, úzkosti nebo se ocitl v jakékoli temnotě v průběhu svého života, ať už z vnitřních nebo vnějších příčin, může vnímání světa ovlivněné například právě psilocybinem doslova zachránit život.
Ačkoli se s vědomím těchto skutečností užívání psilocybinu v jakékoli formě jeví jako vstupenka do ráje, nelze krátkozrace pominout několik za zmínku stojících „ale“. Naštěstí byla většina podobných dilemat nahlédnuta a prozkoumána díky dlouholeté studii účinků na psychiatrických pacientech.

Zní to skvěle, v čem je háček?
„Nemohou se dostavit vedlejší účinky?“
I na to bylo během studio pomýšleno. Požitím „houbiček“ ve své přírodní formě samozřejmě uživatel velmi riskuje. Nejen že některé druhy hub obsahující psilocybin mohou být jedovaté, očekávaný euforický zážitek se taky může z mnoha těžko identifikovatelných důvodů zvrhnout v takzvaný „bad trip“ (špatný drogový zážitek). Dále může dojít k rozvinutí jiných dosud neprojevujících se psychóz, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha. Dezorientovanost, která se stavy na psilocybinu také úzce souvisí, se může stát v nekontrolovaném prostředí vysoce nebezpečnou.
Tomu všemu je snahou v lékařském prostředí předejít jednak podáváním čistého syntetizovaného psilocybinu namísto hub, a zároveň k aplikaci dochází zásadně v kontrolovaném prostředí pod dohledem lékařů či terapeutů. Současně před i po tomto léčebném prožitku je pacient podroben průzkumu, aby se předešlo negativním efektům léčby.
„Nemůže dojít k závislosti na psilocybinu?“
Během studie bylo prokázáno, že na psilocybinu fyzická závislost nevzniká. Co je pro něj zároveň poměrně typické, je velmi silná intenzita účinků, které na pacienty působí samy o sobě jako regulace užívání. V praxi by měly účinky působit tak, že je zážitek na psilocybinu pro pacienta tak převratný, že na jeho zpracování a přehodnocení potřebuje ještě mnoho času poté, co účinky odezní. Tím by se užívání mělo samo regulovat.
„Nejde jen o dočasnou úlevu jako u jiných látek?“
V tomto by měl být psilocybin rovněž specifický. Ačkoli se může zdát, že krátký několikahodinový zážitek rozšířeného vědomí dlouhodobé psychické strádání nevyřeší, mnoho pacientů, kteří léčbu podstoupili, tvrdí pravý opak. Vzhledem k intenzivním prožitkům, které se samozřejmě mohou různit pacient od pacienta, by údajně mělo docházet k zásadním obratům v celkovém nazírání věcí, a to i po pominutí psychedelického stavu.
Jak může psilocybin působit proti depresi?
Abychom pochopili, jak může psilocybin působit na depresi, je třeba si uvědomit souvislost, kterou tyto dvě záležitosti mají se změnami stavů vědomí.
Deprese je takový stav, ve kterém člověk není schopen vidět jasně. Pohled je zúžen do tunelu, ze kterého není možné nahlédnout život a svět v jeho skutečné podstatě. Člověk se točí v kruhu svých vlastních temných myšlenek a klesá ve spirále, ze které je jen velmi obtížné (pro někoho i nemožné) se vymanit. Navenek se tento stav mysli projevuje buďto jako nekonečná odevzdanost a apatie vůči všemu okolo nebo naopak kompletní smutek, beznaděj a prázdnota. Zdánlivě nic nemůže přetnout tento nekonečný příval negativity, která jako by pramenila zvenčí, přestože pro okolní svět může vše vypadat v naprostém pořádku.
Co naopak může poskytovat zážitek vyvolaný psilocybinem, je vytržením z tohoto temného stavu mysli a otevřením jakéhosi okna do rozkvetlé zahrady, vidění světa a života jako zážitku, který stojí za to vychutnat, ať přinese cokoli. Potom co člověk toto prožije a spatří, už nemůže být nic stejné jako dřív. Deprese sama od sebe nezmizí, to pouze vnímání je natolik poznamenáno touto vzpomínkou, že se temnota promění ve světlo.
Je správné léčit psychedeliky?
Otázkou už není, zda tuto formu léčby legalizovat, tento skutek je již dokonán, v ČR konkrétně s účinností od roku 2026. Tím se Česko řadí hned za pokrokové státy jako je Kanada, Austrálie a některé státy USA v oblasti legalizace léčby psychických poruch psychedeliky.
Namísto toho stojí za zamyšlení, co tento krok znamená pro společnost, a především pro dotyčné s psychickými potížemi neléčitelnými jinou cestou. Jakou zprávu tato léčebná metoda vysílá?
V západním světě je již obvyklou praxí volit nejrychlejší, ideálně okamžitá řešení, přestože existují cesty důkladnější a hodnotnější právě potřebou věnovat jim kus sebe. Neboť dopracovat se k řešení sám svým úsilím a pílí přináší mnohonásobně silnější a trvalejší výsledek než úspěchy dosažené zkratkami a oklikami. Demonstrací tohoto přístupu může být právě volba dosahování psychických výšin a uvědomění s pomocí léků, přestože je stejných stavů vědomí, jaké vyvolávají psychedelika, možné dosáhnout silou vlastní vůle. Metody jsou dostupné (legálně a zdarma) každému, některé dokonce už po tisíce let. Patří sem například meditace, mindfulness (prožívání přítomného okamžiku), tanec, bubnování a jiné šamanistické techniky, holotropní dýchání atd.
Na druhou stranu, látky jako je psilocybin mohou umožnit nemyslitelné, a sice probudit z depresivních stavů i ty, kteří zkrátka nevidí jinou cestu ven a není s nimi možné jinak hnout. Mohou-li nějaké prostředky umožnit člověku topícímu se v beznaději a zoufalství či naopak otupělosti a lhostejnosti procítit novou perspektivu a chuť do života – sem s nimi! Při troše víry existuje šance, že po setkání s čímkoli, co na něj ve změněném stavu vědomí čeká, získá bojovník s depresí odhodlání hledat i jiné metody a cesty, jak ve stavu vnímání krásy setrvat zcela přirozeně bez pomoci léků.