Příroda je matkou i rádcem

Příroda je diverzifikovaný systém, jehož rovnováha je postavena na široké interakci mezi jednotlivými říšemi na všech úrovních (od mikrobiální až po nejvyšší zástupce včetně lidí). V tomto řetězci se z nějakého důvodu označujeme za nejvyspělejší jedince. Naše počínání za posledních sto let tomu ale jaksi, mírně řečeno, nenasvědčuje. Přitom se stačí rozhlédnout, nadechnout a zpomalit. Odpovědi jsou tam venku. Přírodní modely jsou nekonečně hlubokou studnicí nápadů a řešení, jejichž poznání nám mohou pomoci k vyřešení mnoha patálií (i těch Ríšovo). Stačí jen studovat, naslouchat, pozorovat. V dnešním díle nahlédneme na praktické využití beneficiálních vztahů mezi jednotlivými živočišnými říšemi na vaší zahrádce, s jejichž pomocí se zbavíte nechtěného plevelu a škůdců. S určitou improvizací by mohl tento model být použitelný i u vás a to i přesto, že / pokud nevlastníte do posledního detailu navrženou permakulturní zahrádku.

Není trávit jako trávit

Pro pěstitele nemůže být nic horšího, než když mu jeho úrodu začne plundrovat záplava všežravého hmyzu a měkkýšů. Neméně nepříjemné je, když si i plevel začne nárokovat místo a usurpuje vaši úrodu. První věc, která kdekoho napadne, je rozjet se do nejbližšího zahradnictví zakoupit nějaký ten prostředek pro hubení toho, co potřebuje zahubit. „Jen trošku přeci, to rozhodně nemůže mít na nic vliv.“ Skutečně? Co se může stát, pokud se rozhodnete pro konvenční chemickou metodu usmrcení všech a všeho? Jakému riziku vlastně čelíme, když na ten záhon dáte se trochu toho a tamtoho?

V předešlých číslech jsem se zmínil o používání umělých hnojiv a velmi okrajově jsem nastínil, jaký špinavý byznys se za tím skrývá. A ne jinak to je u používání pesticidů. V mnoha případech není vůbec jejich „pomoci“ potřeba a používají se tak nějak už z principu (asi proto, že jsme si zvykli je používat). Takže se „vesele“ pumpují do potravního řetězce. A tak je vlastně zdraví konzumentů (opět) stavěno za profit producentů. Nic nového přeci. Tohle všichni víme. Tak proč se k tomu stavíme tak nezodpovědně?

Jeden malý příklad za všechny: glyfosát. Glyfosát je účinnou herbicidní látkou, která byla vyvinuta a patentována americkou firmou Monsanto v roce 1970. Na podzim v roce 2000 patentová práva vypršela a tato látka se dostala na volný trh, kde ji od tohoto roku produkují i jiní výrobci. Monsanto momentálně vlastní pouze patentová práva na svůj produkt Roundup®, jehož účinnou látkou je právě glyfosát. Tato chemikálie se intenzivně používá na celém světě od sedmdesátých let minulého století. Bohužel až  v loňském roce (!) Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer, zkráceně IARC) ji zařadila na seznam možných karcinogenů. O glyfosátu se to už pěknou řádku let ví, že je potencionálním karcinogenem. Nicméně to trvalo dlouhá léta, než se na tento seznam dostal. Proč? O tom můžeme momentálně pouze spekulovat.

Ale jak nebezpečný glyfosát vlastně je doporavdy? Podle Dr. Josepha Mercoly, zastánce alternativní medicíny, jeho poradce a kolegy Anthonyho Samsela a Dr. Stephanie Seneffové z Massachusetts Institute of Technology (MIT) je glyfosát zodpovědný za (souhrnně popsáno) nutriční deficienci v organismu a jeho systematickou otravu. Má na svědomí vedle rakoviny i řadu různých civilizačních chorob, jako jsou autismus, deprese, obezita, neplodnost, Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

Jaká je vlastně situace v Čechách? Podle statistik [4] je aplikováno kolem jednoho miliónu kilogramů tohoto herbicidu na českých polích ročně (!). Zemědělci (ne všichni, neházejme každého do jednoho pytle) v ČR glyfosát používají především před zasetím. Pole před sadbou postříkají, čímž spolehlivě zabijí vše zelené. Když poté vysejí, tak tam roste pouze to, co tam vyseli. A takto si ulehčují práci. Zřejmě se hloupě (nebo s nezájmem) spoléhají na fakt, že by glyfosát neměl být perzistentní. Což je do jisté míry pravda. Přesto se určité množství vždy dostane do úrody a tím i do potravního řetězce.

Na základě studie [3] (podařilo se mi získat a stáhnout vlastní kopii této studie, jež se v nejbližších dnech objeví na našem webu, pozn. red.) se zjistilo, že u šesti z deseti Čechů byla ve vzorcích moči zjištěná toxická hladina glyfosátu. Výzkum vedl Dr. Hans-Wolfgang Hoppe ze Zdravotní laboratoře v Brémách (Medizinisches Labor Bremen in Germany). Testů se zúčastnili dobrovolníci z České republiky, Rakouska, Belgie, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Francie, Gruzie, Německa, Maďarska, Lotyšska, Makedonie, Malty, Polska, Španělska, Švýcarska, Nizozemska a Velké Británie. Testované osoby žijí v urbanistických lokalitách a vzorek se vybíral mezi vegetariány i lidmi, co tomuto životnímu stylu neholdují.

Uvědomme si, že na trhu jsou desítky až stovky dalších fungicidů, aficidů, insekticidů, algicidů a řada dalších „-cidů“. I ty jsou hojně používány jak v komerčním zemědělství, tak v potravinářském průmyslu, a aniž si to mnohdy uvědomujeme, tak i u nás doma. Pozor tedy na to, co si kupujete domů a na potravu vyprodukovanou průmyslovým zemědělstvím. Měli byste vynaložit aspoň minimální úsilí obstarat si přinejmenším základní informace o produktech, které se chystáte zkonzumovat / použít. Stále nám totiž nedochází závažnost situace! K tomuto tématu se určitě vrátíme v samostatném článku v jednom z příštích vydání ROOTS.

Vábení, harmonie, diversita

Co tedy dělat, abychom konkrétně na našich zahrádkách nemuseli tyhle svinstva používat? Tak v první řadě je jednoduše nekupujte. V permakultuře existují velmi populární metody, které mohou efektivně nahradit chemikálie. Ty na jedné straně nachází inspiraci právě v přírodních systémech a na straně druhé využívají vesměs domácí a přírodní suroviny k vytvoření  pesticidů šetrných k životnímu prostředí.

Pokud dokážete poskládat různé prvky do vaší zahrádky tak, že poskytnou útočiště přirozeným nepřátelům škůdců, měli byste mít vyhráno. Nikde v přírodě nenaleznete ani jediný přirozený ekosystém, který by byl pokryt velkými monokulturními plochami. Jednodruhové ekosystémy jsou nesmírně zranitelné a náchylné na zamoření. Proto je použití chemie prakticky nezbytné. Naopak v přírodě je vše tak nějak promícháno se vším a přitom to má řád i harmonii. A přesně to samé (nebo aspoň hodně podobně) chcete docílit na vaší zahrádce. Představte si ji jako malý přírodní ekosystém.

V permakultuře se doporučuje tzv. „roztříštěný“ způsob sadby. Co to je? Jde o metodickou kombinaci umístění vybraných plodin, květin, bylinek, ovocných stromů, ale i vodních ploch tak, abyste docílili co nejvíce rozmanité plochy blízké přírodnímu ekosystému. Všechno musí být pěkně pospolu, kde samotné plodiny nezabírají najednou moc velký prostor.

Účel celého snažení, jak správně tušíte, spočívá v diverzitě. Diverzita či rozmanitost (chcete-li) je tím klíčem. Odlišné tvary, vůně a barvy dokáží přilákat nezbytné spojence (bez aliance se invaze škůdců velmi špatně odráží; Pamatujte, že nepřítel vašeho nepřítele, je váš přítel) nebo zmást potenciální škůdce, kteří to budou mít mnohem těžší. A v neposlední řadě mnoho druhů plodin dokáže vytvořit i pestré a velmi důležité synergické vztahy. Ty  jsou spolu s těsným umístěním jednotlivých plodin veledůležitým pomocníkem v boji s plevelem. Jinými slovy, plevel prakticky nedostává moc místa k bujení (žádný glyfosát a podobné hnusy nejsou potřeba).

Nábor

Bez armády není boje a bez boje není úroda. A jestli chcete sklidit, nějakou armádu potřebovat budete. Zapomeňte na chemické zbraně. Nejsme v USA. Potřebujete pouze přirozené efektivní a silné jednotky. Potřebujete obojživelnou techniku pro speciální mise. Bez letectva a vzdušné podpory to také nepůjde. A samotná pěchota bez pomoci obrněných oddílů horko těžko udrží křehký mír. A v neposlední řadě válka druhů takového rozměru se stěží obejde bez logistiky, ubikací a zásob.

Letectvo – Nebojte se rekrutovat  různé ptačí alianční jednotky. Většina z nich se na jaře a v létě živí převážně živočišnou stravou. Hlavní složku potravy tvoří hmyz v různých vývojových stádiích. Rozmístěte na vaší zahradě pár  budek a polobudek pro různé druhy ptáků. Nebo vysázejte keře, kam by se mohli uhnízdit. Přilákáte tak špačka, drozda, či sýkorku, kteří jsou opravdu pilnými sběrači hlavně v období, kdy mají mladé. Například taková Sýkorka koňadra dokáže průměrně pochytat až čtvrt kila (!) hmyzu  a larev během krmení pouhých tří mladých v rozmezí cca 20 dní.

Menší letky mohou zastoupit pestřenky či vosy a jim podobní letci. Jako dospělý jedinci se většinou živí nektarem. Avšak jejich larvy jsou často dravé a živí se mšicemi, třásněnkami a dalším drobným, na rostlinách parazitujícím, hmyzem (housenky, mšice, škvoři či kobylky). Přilákejte je „vůní“ petrželky, Černuchy seté a natě mrkve. Nezapomeňte mít v blízkosti na nektar bohaté květiny a ovocné stromy.

Nedovolím si opomenout v Čechách snad nejpopulárnějšího požírače mšic, a sice Slunéčko sedmitečné (kdybych berušku vynechal, asi by mi to těžko bylo odpuštěno). Ta samotná a i její larvy požerou až 200 mšic za den. Přilákejte jí koriandrem, řebříčkem, vratičem, voňavými pelargoniemi či krásnoočkou. Objeví se, nebojte.

Mezi obojživelnými jednotkami uvítáme služby ropuch a žab. Silní jedinci ty žáby (je až neuvěřitelné, co dokážou v „hard-core“ snímku Žabí teror (1987) od R. J. Kizer a Donald G. Jackson; opravdu stojí za zhlédnutí). Mezi jejich pochoutky patří všude otravní slimáci a mravenci, kobylky a jiný hmyz. Tak neváhejte a umístěte malé jezírko do vaší zahrádky. Obložte jej kameny a kmeny, dejte nějaké i doprostřed, tím jim poskytnete úkryt. Nezapomeňte na vodní flóru. Ony přijdou a s velkým nasazením se pustí do vzdoru. Pokud nebudete chtít čekat, naberte několik pulčíků z blízkého rybníka a nachystejte jim hrst nasekané čerstvé trávy jako potravu. To milují.

Pěchota jsou váleční dělníci. Bez nich chráněné území neubráníte. Pavouci jsou ženijní jednotky i pěší pluky. Vynikají ve stavění síťových pastí. Co unikne pastím, bude chyceno na zemi. Pavouci jsou výborní lovci, kteří se živí všemi možnými druhy hmyzu. Poskytněte jim útočiště, aby se mohli schovat před deštěm a přímým slunečním svitem. Rozmístěte po zahradě kameny a kmeny všemožných velikostí a tvarů. Ideální je i mulč. Ten zbožňují. Oni si už tu schovku najdou. Určitě bych nepodceňoval pavoučí efektivitu.

Obrněné jednotky se postarají o zbytek a zajistí pořádek, pokud si pěchota nebudou vědět rady a obojživelníci nebudou stíhat. Ježek, rozkošný tvor, jež se „s tím nemaže“. Borec na špinavou práci. Účinná jednotka, na kterou je spoleh. Jeden ježek dokáže požrat za noc, když je hladový, až dvě stě gramů hmyzu, brouků, slimáků, šneků, housenek, no prostě všeho, co se buď plazí, anebo leze a má to víc jak čtyři nohy. Obvykle se lidé snaží ježka nalákat na nějakou dobrotu pro své psí miláčky. Pokud se vám to podaří, umožněte mu ukrýt se. Chcete jej přeci někde „zaparkovat“, ne?! Obydlí pro ježka se dá buď přímo koupit anebo vytvořte vhodné podmínky, aby si tenhle jehelníček mohl postavit vlastní. Nejjednodušší bude, když mu dáte k dispozici  spousty přirozených příležitostí. Jako jsou hromada chroští, pohodlné prostory pod chatkou či pergolou. Zbožňuje i husté živé ploty. Ježek musí mít volný pohyb po zahradě i mimo ní  a dobrý přístup k vodě. Rád si vyjde do velkého prostoru, takže mu vyrobte v plotu průchod minimálně 15×15 cm, aby mohl na výlet (nebojte, vrátí se). Je i dobrým plavcem a cachtání má rád. Určitě se tedy na vás nenaštve, pokud mu postavíte mírně svažující se břeh ve vašem jezírku, aby se mohl snadno dostat ven. Mít ježka, to je jackpot!

Zázrak nebo dokonalost?

Mějte na vědomí, že všichni tito zbojníci a žoldáci jsou tak trochu „válečnými pankáči“. Takže se vám může stát, že se budou rubat i mezi sebou. No jo no, tak už to v přírodě bývá a nikdo není dokonalý, že? Příroda ale dokonalá je. Pokud se dokáže tolik zázračných věcí odehrát na tak malé ploše, to nejde nazvat jinak než dokonalostí. A příroda nás ji může naučit.

A tahle bitva, tahle válka, která se odehrává ve dne v noci na vaší zahrádce? Ta nemá nikdy vítěze. Nacházíte se uprostřed koloběhu života, který je díky nekonečným vazbám mezi jednotlivými druhy v rovnováze – čiré dokonalosti.

V červnovém vydání se podíváme na specifická umístění souputnických rostlin a stromů v zahradě. Ukážeme si specifické diagramy rozmístění a povíme si něco o domácky připravených bio pesticidech. Do té doby se mějte fajn a přeji mnoho zahradních úspěchů.