Pěstování

Kontrola EC

Existuje více veličin, které by si měl pěstitel hlídat – některé jsou primární, jako teplota a vlhkost, a některé sekundární, které jsou ovšem také dost podstatné. My si dnes povíme o kontrole a správném držení hodnot EC, tedy elektrické vodivosti roztoku, která je důležitá především pro pěstitele s hydroponickými, potažmo aeroponickými systémy.

Electric Conductivity (zkráceně EC) je označení elektrické vodivosti roztoku. Díky minerálním solím, které jsou přítomny v hnojivech, ale také v kohoutkové vodě a vodě ze studny, můžeme rozpoznat, kolik živin se ve vodě pro zálivku nebo v nádrži hydroponického systému nachází. Obecně se tedy dá říci, že díky hodnotě EC můžeme určit, kolik živin obsahuje náš živný roztok. Ale pěkně popořadě…

Elektrická vodivost (EC) je potenciál elektrického proudu, který je transportován vodou. Je to také označení molární vodivosti, která je značena v jednotkách siemens (S). Tento údaj nám definuje, jak ionty transportují elektrony. Čím vyšší je obsah iontů ve vodě, tím více elektronů transportují, tudíž je elektrická vodivost vyšší.

Abychom si tento fyzikální jev dokázali představit, musíme si nastavit vztyčné body, od kterých se tato definice odráží.

Nejmenší elektrickou vodivostí disponuje dešťová, demineralizovaná a osmotická voda. Tato hodnota má v naprosto ideálním případě hodnotu EC 0,0 (0,0 mS/cm3). Ovšem ani ta nejlepší DEMI nebo osmotická jednotka nedokáže vyčistit vodu úplně do čista, vždy je tam malá odchylka v řádech setin nebo tisícin, což pro účely pěstování není až tak podstatné.

Naprostá většina pěstitelů používá kohoutkovou vodu, ta má vždy nějakou hodnotu EC, která závisí na lokalitě, kde se zrovna nacházíte. V ČR je v naprosté většině případů EC kohoutkové vody v rozmezí EC 0,3–0,7, což jsou v globálním měřítku velice pěkná čísla. Pro představu EC kohoutkové vody v přímořských oblastech Španělska se pohybuje v rozmezí EC 1-2, tudíž jsou tamní pěstitelé nuceni používat osmotické jednotky.

Voda z řádu, tedy kohoutková voda, ač obsahuje určitou hodnotu EC, nemusí obsahovat prvky, které by byly pro rostliny nějak užitečné. Z toho vyplývá, že pěstitel, který k výživě rostlin používá vlastní hnojiva, vyhledává vodu s nejmenší EC hodnotou.

Spousta producentů hnojiv má ve svých schématech hnojení EC uvedeno. Tato hodnota se však musí sčítat s hodnotou vstupní vody, tudíž pokud má vstupní voda hodnotu EC 0,5 a doporučená hodnota je EC 2,0, můžeme do vody přidat pouze živiny o hodnotě EC 1,5. Z toho logicky vychází, že čím menší EC vstupní voda má, tím více pro rostlinu dosažitelných živin můžeme do vody přidat.

Hodnota EC se také liší podle toho, ve které fázi života se rostlina nachází. Pokud je živin nadměrné množství, dokážou rostliny spálit, v opačném případě jsou rostliny nevyživené a vykazují deficity.

Opět je zde nutno podotknout, že každá rostlina, druh a odrůda může být velice individuální, lze se ale řídit podle těchto kritérií:

Pufrování kostek (nezakořenělé řízky/klony) – EC do 0,6

Zakořenělé řízky/klony v propagačním médiu – EC 0,5–0,8

Mladé přesazené rostliny – EC 0,8–1

Rostliny ve vegetační fázi – EC 1–1,4

Rostliny v květové fázi – EC 1,4–1,8

Rostliny ve fázi zrání – EC 1,6–2,2 (i více, v závislosti na odrůdě)

Rostliny před sklizní – Hodnota EC co nejnižší

Samozřejmě jsem vypozoroval i extrémní případy, kdy byly hodnoty ve fázi kvetení i vyšší než 3,0 a rostliny krásně prospívaly, vždy ale záleží především na odrůdě a citu pěstitele. Proto by měl každý pěstitel hlavně pozorovat chování rostlin, jejich listy a řapíky než hodnoty na přístroji – nelze se tedy držet tabulek ani hodnot doporučených výrobcem, ale především vlastním úsudkem.

Příliš vysoké EC v raných i pozdějších stádiích života rostliny způsobí spálení, což se projevuje především popálenými konečky (cípy) listů, které mají hnědou barvu a vysychají. Je tomu tak z důvodu, že rostlina nedokáže v časném momentě transpirovat dostatek vody, a tak nedochází k ochlazení listů a živiny se tak ukládají ve větším než rostlinou přijatelném množství.

Opak tohoto jevu je deficit. Deficity různých prvků se projevují různorodými skvrnami na listech a řapících listoví. Většina dostupných hnojiv je ovšem uzpůsobena tak, že pokud dochází k deficitu nějakého prvku, je možné dodat celkové hnojivo, ať už na růst, nebo na květ, ve větší míře, a tak se deficitu zbavit.

Deficity mají různé podoby, o kterých si jistě v dalších číslech našeho časopisu povíme, ovšem ty nejzákladnější jsou blednutí listů (listy mají světle zelenou barvu), červené řapíky (indikátor nedostatku dusíku) a zakrnělý růst.

Osvědčenou metodou, jak proti deficitům a nadbytkům živin bojovat, je postupné zvyšování/snižování hodnot EC, tedy plynulost.

Pokud má pěstitel nutkání vystřelit své hodnoty EC na maximální výši ihned, co rostliny začnou projevovat známky kvetení, nikdy to nemůže vést ke zdárnému konci. Pokud je EC živného roztoku zvedáno postupně, rostliny jsou schopny přijmout více živin, než kdyby byla tato hodnota zvýšena radikálním způsobem. Proto doporučuji zvedat EC vždy v průběhu týdne o 0,1–0,3 – výsledkem tak bude rostlina, která dostává dostatek živin v dostatečném množství, aniž by strádala a hrozí také daleko menší riziko přehnojení.

Co se týče hydroponických pěstitelů, jejich práce je zde o nemálo větší. Pokud pěstitel vlastní hydroponický, aeroponický, průtokový nebo pasivní závlahový systém, hodnoty EC se mění v závislosti na tom, kolik živin rostliny dokážou pojmout. Z tohoto důvodu je i úprava hodnot EC individuální.

Normální stav při hydroponickém pěstování je takový, že s hladinou vody se postupně snižuje EC, tudíž je voda dodávána současně s dalšími hnojivy pro udržení nastavené hodnoty. Zpozornět by měli pěstitelé, u kterých hladina vody v nádrži klesá a EC místo klesání stoupá. Tento jev bývá obvykle doprovázen také snižováním pH a značí, že rostliny nedokážou pojmout množství živin ve vodě. Řešením tak je snížit EC o hodnotu 0,5 a poté týdně tuto hodnotu opět zvedat.

Kontrola EC je také vítaným pomocníkem při závěrečné fázi kvetení a proplachu (flushing) při pěstování v zemině a kokosu, kdy je vyžadována hodnota na výstupu co nejmenší. Provádí se prolitím květináče vodou bez hnojiv, kdy pěstitel změří vodu, která z květináče proteče. U pěstování v kokosu prolévání není až takový problém, jako je tomu u pěstování v zemině. Je tomu tak z důvodu, že při pěstování v zemitých substrátech může při častém prolévání dojít k přelití rostlin, které se projevuje svěšenými listy. V horším případě pak kořenové plísni, kterou lze indikovat velice silným zápachem z květináče a růstu řasy na povrchu substrátu.

Měření hodnot EC se provádí pomocí elektrických EC metrů. Tyto EC metry mají na rozdíl od pH metrů kovovou sondu, tudíž pro jejich údržbu není vyžadován žádný uchovávací roztok.

EC metry dostupné na pultech českých growshopů se dělí na ty, které mají digitální, nebo manuální kalibraci. Vždy doporučuji spíše tu digitální, a to jednak z důvodu, že mají také automatickou kompenzaci teploty, a navíc u nich nehrozí porušení přístroje při špatném, zbrklém postupu kalibrace.

Kalibrační roztoky pro určité EC metry se vyrábí především ve dvou variantách, a to 1,413 a 2,78. U EC metrů není dvoustupňová kalibrace, tudíž se vždy prvně informujte, jakou kalibrační tekutinu pro určitý EC metr potřebujete. Pokud si nejste jistí, vždy se mi tuto informaci podařilo najít tak, že jsem zadal název přístroje do Youtube a podíval se na video, kde je typ přístroje kalibrován.

V některých případech EC metry pro měření elektrické vodivosti měří také v jednotkách PPM (parts per milion). Pokud vlastníte takový EC metr a budete si chtít přepočítat PPM na hodnotu EC, tak stačí hodnotu PPM vydělit číslem 500. Kupříkladu pokud máte hodnotu PPM 1400 a vydělíte jí číslem 500, vyjde vám hodnota EC 2,8.

Na závěr bych chtěl dodat, že kontrolou EC jste opět malý krůček blíže k opravdu profesionálnímu pěstování a každá poznámka ve vašem growbooku tak nabere větší smysl. Pokud totiž dosáhnete perfektního výsledku a nemáte k průběhu pěstování žádné poznámky, je velice nepravděpodobné, že tento úspěch zopakujete. Proto radím, vše si pište!

“V ČR je v naprosté většině případů EC kohoutkové vody v rozmezí EC 0,3–0,7”

“Kontrolou EC jste opět malý krůček blíže k opravdu profesionálnímu pěstování”

Foto: istock.com