Levandula angustifolia

Dulenkou (lidový název levandule) je provoněná nejen celá Provence, ale spousta dalších oblastí na světě. U nás bohužel nikdy nenabyde takové síly jako ve světě, ale i tak vás její výrazné aroma a vzhled okouzlí kdekoli. Naše babičky sypaly květy dulenky po podlaze, aby to v obydlí více vonělo a také jako prostředek k odpuzování hmyzu.

A ještě dnes se jejich praktiky využívají, příkladem mohou být látkové pytlíčky naplněné dulenkou a vkládané do šatníků, aby odpuzovaly šatní motýlky, anebo sáčky pokládané vedle polštáře k navození klidného spánku. Dulenka, dále označovaná také jako devandule, špikanard nebo špikrnát je lidové označení pro Levanduli lékařskou a její aroma je příjemné pozvat snad do každé místnosti.

Stejně tak může levandule ovonět i vaše truhlíky za oknem a záhonky domů. Tuto krásnou a okouzlující léčivku využívali již staří Řekové, kteří velmi dobře znali její blahodárné účinky na nervy a na psychický stav, i proto byli možná vůbec prvními, kteří ji začali používat jako příměs do osvěžujících koupelí.

Levandule lékařská je léčivá a aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých, nesmí ji ale užívat diabetici, kteří si injekčně aplikují inzulin. Původně se levandule vyskytovala jen v západním Středozemí a pro ni tradiční oblastí je jihovýchodní Francie, pěstuje se však i v mnoha dalších zemích jižní Evropy. Vyskytuje se na slunných svazích, ojediněle vstupuje i na hranice lesa a často je pěstována v kultivarech. Postupem času se vyšlechtilo mnoho kultivarů a odlišnými vlastnostmi a na plantážích je pěstována celá řada kříženců a jejich rozšíření je přímo úměrné požadavkům trhu v průběhu let.

Levanduli vyhovuje hlinitopísčitá půda a nemá ráda mokrá stanoviště. Velmi dobře snáší sucho, a proto během pěstování není problém, když substrát téměř vyschne. Semena se předpěstovávají v pařeništích a zde vyklíčí asi do pěti týdnů. Poté se asi deseticentimetrové rostlinky přesadí do záhonu a to asi 50 cm od sebe. Levanduli vyhovuje zalévání jen zřídka. Vegetativně se druh množí řízkováním a to má velký význam ve velkovýrobě, jelikož to umožňuje zachování znaků kultivarů.

Jde o bohatě větvený polokeř dosahující výšky 20 – 60 cm. Stonek je vystoupavý až přímý, dřevnatějící a se čtyřhrannými větvemi. Listy jsou vstřícné a přisedlé, čárkovité až úzce kopinaté, dolní listy jsou běloplstnaté a horní šedozelené. Květy jsou v 5 – 10 lichopřeslenech a kalich má šedofialový. Tato bylinka kvete od června do srpna a jejím plodem jsou lesklé tvrdky hnědé barvy.

V květech je obsaženo 1 až 3 % silice (a to především linaliacetátu, dále borneol, isoborneol, geraniol, lonalol, cineol, kafr a dalších asi 25 složek), asi 12 % tříslovin, dále hořčiny a pryskyřice. V nati je silice obsaženo méně, ale zase obsahuje více tříslovin. Ke sběru se využívá květ nebo celá kvetoucí nať. Větve je ideální řezat za suchého počasí v červenci až v srpnu, ještě před úplným rozkvětem a suší se nejlépe zavěšená ve stínu, nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C.

Pokud zvolíte k využití pouze květy, je dobré je po usušení ze stopek zdrhat a pročistit přes síto. Látky obsažené v levanduli působí fytocidně, potlačují růst bakterií a mají mírně tlumivý účinek na centrální nervstvo, dále mírně snižuje krevní tlak, osvědčily se i při křečových stavech žaludku a při rekonvalescenci. Působí mírně močopudně a upravuje střevní činnost při nadýmání a průjmech. Stimuluje slinivku břišní k vyšší produkci enzymů. Zevně se levandule užívá jako součást mastí na záněty nervů, při revmatismu nebo dně (její silice podporují prokrvování pokožky) a při koupeli ji lze využít na špatně se hojící rány.

V lidovém léčitelství se používá především jako prostředek mírně zklidňující nervy, při neurastenii, bušení srdce, podrážděnosti, migrénách, závratích i nespavosti. Plátěný sáček naplněný sušenou levandulí vložený pod polštář údajně podporuje klidný spánek, ale nejčastěji je využívána ve formě tinktury nebo nálevu. Levandulová silice se hojně využívá v kosmetickém průmyslu a jako přísada do parfémů. Sušená levandule uložená v šatní skříni po sobě zanechá nejen příjemnou vůni, ale zároveň odpuzuje moly. Dále se levandulové květy používají do voňavých džemů a vyrábí se z nich i levandulový ocet. Z levandule je také možné vyrobit cukr na pečení. Nasekané květy se využívají jako přísada do rýže, do jehněčího a králičího masa a mohou být i součástí různých marinád. Dobře se kombinuje s majoránkou, dobromyslí, petrželkou, rozmarýnem, saturejkou i tymiánem. Levandule byla i pro svou schopnost zlepšit náladu považována za antidepresivum, tak vyzkoušejte, jaké účinky budou vyhovovat vám.