Stromy, o kterých píši ve svých článcích, vybírám nahodile, podle toho, který mi přijde v tu chvíli na mysl. Tentokrát to byla hrušeň se svými sladkými, šťavnatými plody a nádherným načervenalým dřevem. Nepatří mezi stromy keltského stromového horoskopu, naši předci ji přesto pro její vlastnosti uctívali.
Energie hrušky je výrazně ženská, však se také vysazovala na oslavu narození dcery. Pokud se v rodině narodil syn, hospodář do zahrady zasadil jabloň. Hrušeň patřila k domu i proto, že měla moc ochránit dům od živelných pohrom a dobytek od nemocí. Choroby na sebe dokázala údajně od člověka přebrat. Energie hrušně dodávala do rodiny štěstí, lásku, plodnost i partnerskou sounáležitost. Díky ní znovu objevíte pozapomenutou lehkost bytí. Její moc bývala údajně používána při kouzlech souvisejících s milostným vzplanutím a sexuální vzrušivostí.
Plody hrušní si vychutnávali již staří Řekové a Římané, v jejich době bylo známých kolem 30 druhů, zatímco dnes je to asi 3000. Dochované recepty svědčí o jejich hojném využití v kuchyních našich předků. Povidla, pracharanda či ovocná polévka brija měly na jejich stolech své místo. Hrušky bohaté na vitamíny i minerály – a kromě toho i snadno stravitelné, používali na podporu rekonvalescence. Kromě jiného ovoce je prospěšná při onemocnění dnou, pro obsah antioxidantů, které odvádí z těla kyselinu močovou, a díky ochlazujícím účinkům, které potírají záněty v těle. Pročišťuje střeva i organizmus celkově. Odvar z kůry se dříve popíjel na tlumení mírných bolestí a popel při otravách z hub.
Podle čínské medicíny má konzumace hrušek vliv na dráhu jater a ledvin. Hrušeň je dlouhověký strom s charakteristickou siluetou koruny i tvarem plodů, malvic. Podle ročního období, ve kterém probíhá sklizeň, je dělíme na letní, podzimní a zimní. Zatímco dřív ji bylo možné najít nejen v sadech a zahradách, dnes se jejich počet v krajině snižuje kvůli výskytu různých nemocí. Dřevo hrušně se dá dobře obrábět, využívá se hojně pro výrobu hudebních nástrojů, v nožířství se používá na rukojeti.
„Plody hrušní si vychutnávali již staří Řekové a Římané“
Foto: istockcom
