happy seeds

Lípa malolistá (Tilia cordata)

„Košatá lípa rozklání stín větví kolíbavý nad stůl prostý,“ píše v úvodu básně Ve stínu lípy, básník Svatopluk Čech.

Již po dlouhá léta je měkkou, lehkou, snadno opracovatelnou a vysoce hodnocenou surovinou řezbářů, využívanou pro výrobu hudebních nástrojů, k vyřezávání nábytku a k mnoha dalším řezbářským pracím. Mimo jiné nám slouží pro přípravu „aktivního dřevěného uhlí“, které má téměř totožné vlastnosti a využití jako uhlí živočišné.

Surovinu nám poskytuje známý a značně užitečný strom, který se již odedávna vysazoval pro své dřevo, své okrasné vlastnosti i vlastnosti praktické, jako například stínítko před sluncem či jako strom medonosný a již v lidovém léčitelství byl oceňován nejen pro své květy a zmíněné vlastnosti. Jeho lýko se dokonce používalo i k výrobě obuvi a provazů. Pověsti praví, že stromy obývali spravedliví a dobří duchové, proto byly lidmi vyhledávány v období bouřek jako útočiště v domnění, že právě duchové ochrání strom i je samotné před ničivou sílou blesků. Tyto symbolické stromy Slovanů i jejich dřevo nás doprovázelo a stále doprovází našimi životy a pro všechny své kvality získal tento strom po čase i hodnotný titul. Titul našeho národního stromu.

Tímto vám chci představit Lípu malolistou, u nás více známou pod názvem Lípa srdčitá. Lípa malolistá je stálou součástí smíšených podhorských i horských lesů, stejně tak často jsou vysazovány aleje lip a téměř polovina stromů, patřících mezi naše přírodní památky (cca 1850 ks), jsou právě staré lípy.

Název rodu Tilia je převzat z řeckého „ptilou“, znamenající křídlo a bylo lípě připíchnuto podle jejích křídlatých listenů květenství. A tak se z lípy postupně stával symbol ochrany, pomoci a lásky a to nejen pro její vůni, půvabnou korunu a vlídný stín. Původní kořeny lípy bychom našli v Evropě, na Kavkaze a na východ až po západní Sibiř. U nás se s ní setkáme prakticky na celém území republiky, avšak v horských oblastech ji většinou nepotkáme. Velmi dobře se jí daří v listnatých a smíšených lesích, v nížinách až do nižších horských poloh, vysazují se v městských parcích.

Jde o statný opadavý listnatý strom s bohatě košatou, vysoko klenutou korunou, který dorůstá výšek 30 i více metrů. Mohutný kmen je pokrytý tenkou, tmavou a zvrásnělou kůrou. Jeho pupeny jsou černohnědé a vejcovité. Listy má dlouze řapíkaté, nesouměrně srdčité a lysé, pouze na spodní straně listů mají rezavé chomáčky chlupů. Lípa kvete od června do července. Květy má oboupohlavní žlutobílé barvy a stopka vrcholíků je skoro do poloviny srostlá s jazykovým blanitým listem. V období květu lípa obohacuje okolí silnou omamnou vůní. Plod je jedno pouzdrový kulovitý oříšek s tenkostěnným oplodím.

Jako droga se z lípy využívá její květ i s listenem. Ideální je květy sbírat ještě před plným rozkvětem, jelikož následné plody jsou už nežádoucí. Poté se květy volně suší a dále používají třeba na přípravu lipového čaje nebo jako součást léčivých směsí. Pokud se vydáte sbírat lipový květ, dejte pozor na záměnu s Lípou stříbrnou či americkou, jejichž květy nemají žádné léčivé vlastnosti. Oproti tomu záměna s Lípou velkolistou a jejími kříženci není na škodu.

Významné léčivé složky jsou obsaženy především v lipovém květu. Lipové silice obsahují nepatrné množství alkanů, převážně hexanu a heptanu. Dále obsahují karboxylové kyseliny, jako kyselinu

kávovou, chlorogenovou a např. i p-kumarovou. V květech je obsaženo kolem 3 až 10 % slizových polysacharidů, především arabinogalaktanů, dále složky, jako kyselina uronová, flavonoidy (hesperidin, rutin, kvercitrin), glyskosidy, terpeny, fenoly, třísloviny, saponiny, steroidy a ze stopových prvků bychom našli zástupce jód a mangan. Tyto účinné látky mají opravdu široké spektrum aplikovatelnosti, neboť mají vlastnosti antispasmatické (proti křečím), sedativní, snižující krevní tlak, zvláčňující pokožku, slabě svíravé a také diaforetické (zvyšují pocení).

Lidé tedy věřili nejen v ochranu před zlými duchy a blesky, ale i v energii, vyhánějící chmurné myšlenky a řezbáři tak účelně vytvářeli oltáře i sochy svatých právě z lipového „svatého dřeva“. Energie lípy je údajně nápomocná v nás probouzet schopnost milovat a to nejen fyzicky, a je také považována za strom smíření, který nás podporuje v urovnávání mezilidských vztahů. Lípa malolistá napomáhá léčit a posilovat srdce, působí proti nespavosti, na choroby horních cest dýchacích, žaludku i střev. Dále se používá při potížích s ledvinami a močovým měchýřem, při nachlazení a kašli pro uvolnění hlenu, při potížích se žlučníkem, nervovém napětí a úzkostlivosti, snižuje cholesterol a zpevňuje cévy. Lípa usměrňuje různá bolení duše, podporuje soužení a obměkčuje i zatvrzelá srdce.

Při pohledu na okolní svět a jeho funkčnost vás tedy žádám, vysazujme lípy! Třeba nás opravdu dovedou ke smíru a schopnosti milovat. J

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.