Schizandra je plodem rostliny s českým názvem klanopraška neboli magnolka čínská (Schizandra chinensis). Červené bobulky a různé nápoje nebo potravinové doplňky z nich se využívají pro posílení organismu, zahnání únavy, k detoxikaci a při rekonvalescenci. Navíc mají příjemnou nakyslou chuť a i díky tomu se řadí mezi populární super-potraviny.
Klanopraška čínská je opadavá, keřovitá, pravotočivá liána, která může dorůst až do délky přes deset metrů. Její listy jsou světle zelené, poměrně tenké, eliptické až obvejčité. Čepel listů je 4,5 až 8 cm dlouhá, 2,5 až 6,5 cm široká, na okraji zoubkatá až pilovitá, na bázi klínovitá, na vrcholu krátce zašpičatělá. Zdřevnatělé stonky příjemně voní.
Květy jsou jednotlivé, vonné, jednopohlavné (tedy odlišné samčí a samičí) a vyrůstají na bázi mladých výhonů. Okvětí je bílé, krémové nebo narůžovělé, složené z 5 až 9 volných lístků. Plodem je souplodí podlouhlých růžovočervených až šarlatově červených bobulí, které jsou dlouhé necelý centimetr a vyrůstají podobně jako rybíz v hroznech. Souplodí dozrávají v průběhu září a mohou zůstat na rostlině až do plného opadu listů.
Klanopraška pochází z Asie – ze severovýchodní Číny, Mongolska, severního Japonska, Koreje a ruského Dálného východu. Díky tomu ji můžeme pěstovat i v našich podmínkách. Snáší i silné mrazy do -35 °C, ale pokud už začne rašit, hodně trpí pozdními mrazíky. Rozmnožování je nejsnadnější vegetativní z kořenových výhonků, které každá rostlina vytváří v poměrně velkém počtu. Množení semeny je obtížnější, protože je nutná stratifikace semen v chladničce. Navíc mladé semenáčky z počátku rostou velmi pomalu. Rychlejší přírůstky očekávejme až od třetího roku, plody přibližně od pátého.
Kvůli velmi mělkému kořenovému systému potřebuje udržovat stálou vlhkost – špatně snáší nedostatek, ale i nadbytek vláhy. Protože se jedná o liánu, vyžaduje pro svůj růst oporu, po které se může pnout. Pro výsadbu na trvalé stanoviště je nejlepší časné jaro, ještě než začne růst.
Bobulky schizandry obsahují sacharidy (D-glukóza, D-fruktóza, galaktóza, inositol a mannitol), bílkoviny, vitaminy A, B, C a E, minerální látky (vápník, hořčík, železo, selen, chrom, křemík, kobalt a mangan), pektiny, flavonoidy, antokyany, éterické oleje, mastné kyseliny (kyselinu linolovou – omega 6, olejovou a linolenovou), organické kyseliny (vinná, jablečná, citronová, jantarová a askorbová) a lignany a jejich deriváty: schizandrin, schisandrol gomisin a wuweizichun.
Toto zdraví prospěšné ovoce bylo oblíbené už ve starověku, hlavně v Číně. Známý čínský lékař a přírodovědec Li S'-čen ve svém lékopise vydaném roku 1596 uvádí schizandru jako rostlinu pěti chutí (wu-wei-zi), tj. kyselé, hořké, sladké, palčivé a slané, a řadí ji do první kategorie léčiv, doporučených pro znovunabytí sil po vyčerpání, pro regulaci dechu a zvýšení aktivity.
Schizandra se tradičně užívá také na Sibiři. Tamní domorodá etnika si vždy brala hrst sušených bobulí na výpravu do tajgy. Jedli je čerstvé nebo z nich vařili čaj, který snižoval únavu, osvěžoval a potlačoval pocity hladu.
Podle čínské medicíny jde o adaptogen – tedy rostlinu, která posiluje odolnost organismu vůči nadměrné fyzické a duševní zátěži a únavě, zrychluje a zlepšuje koordinaci a koncentraci organismu. Tyto účinky byly potvrzené mnoha studiemi. Jedna z nich tvrdí, že již při podání několika gramů drogy se zlepšila svalová práce a odstranila vzniklá únava. Srovnání účinků tinktury schizandry a koly (tedy např. Coca-coly) vyznělo lépe právě pro schizandru.
Přitom západní medicína začala schizandru zkoumat teprve ve třicátých letech minulého století. Nyní je už potvrzeno, že její plody vykazují výraznou aktivitu v řadě fyziologicky důležitých funkcí.
Soupis účinků schizandry je dechberoucí: slouží k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, protože stimuluje krevní oběh, snižuje zvýšený krevní tlak, zlepšuje pufrovací vlastnosti krve, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a působí proti ateroskleróze. Určité výsledky byly zaznamenány i při léčbě cukrovky.
Má výrazný hepatoprotektivní efekt na chemické i mikrobiální poškození jater, např. působením kadmia. Stabilizuje buněčné membrány jaterního parenchymu, stimuluje regeneraci jater, zvyšuje průtok krve játry, působí proti zánětlivým procesům v játrech a tukové degeneraci jater.
Pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, především má stimulační účinek na mozek. Užívá se také v případech přepracování, únavy, úzkosti a jako stimulans při astenicko-depresivních stavech.
Bylo zjištěno antimutagenní působení a antioxidační aktivita (zvyšuje schopnost organizmu eliminovat aktivní kyslíkové radikály), a tím i určité preventivní působení proti vzniku nádorů. Ze schizandry byla izolovaná triterpenoidní manwuweiziková kyselina, která vykazuje cytostatický účinek při rakovině plic a mozkovému nádoru.
Užívá se i při dráždivém kašli, bronchitidě a astmatu, chronickém průjmu, má protizánětlivé, antibakteriální a antivirové schopnosti, úspěšně působí i na vředy zažívací soustavy, ale také na zlepšení zraku a nespavost.
Léčivé účinky mají i některé další druhy, např. schizandra rudokvětá, Schisandra rubiflora, Schisandra sphaendra a Schisandra propinqua a také jejich příbuzná kadsura japonská (Kadsura japonica).
