Taky už jste si při toulkách Paříží všimli „divně“ zelených domů, na jejichž zdech roste vertikálně „nějaká“ vegetace? Zrak vás skutečně nemámil. Viděli jste totiž takzvanou vertikální zahradu. Tento trend přinesl do Evropy francouzský botanik Patric Blanc, který často cestoval do subtropických lesů. Tamní flóra dokázala růst na skalách bez jakéhokoliv substrátu. Po delším výzkumu Blanc nelenil a takzvanou „zelenou zeď“ si nechal patentovat.
V Evropských městech se tak pomalu začaly objevovat budovy zarostlé různými kapradinami či asparágusy. Tyto rostliny ale musí mít kořeny. Odkud tedy vyrůstají? Princip si teď podrobně popíšeme. Pokud si chcete něco podobného postavit třeba u vašeho rodinného domu, potřebujete na stěnu připevnit kovovou konstrukci. Na ní následně připevněte plachtu z recyklovaného PVC. A na ní dejte vrstvu zahradnické prstě, která vlastně nahrazuje mech, který běžně roste na různých skalách. Právě do této plstě se zapustí kořeny naší „zelené stěny“. A jak je to s výživou rostlin? Určitě by bylo dost obtížné „lézt“ po stěnách a nějakým způsobem je hnojit. Součástí velkých stěn je obvykle i konstrukce z trubek, kterými proudí k rostlinám hnojivo.
Existují ale i interiérové stěny, které se těší stále větší oblibě a i v tuzemsku je nabízí řada firem. Místo nábytku tak můžete mít třeba kolem televize úžasnou vertikální zahrádku. Samozřejmě se jedná spíše o zjednodušenou formu Blancova vynálezu, ale funguje to. Takže začněte „googlit“. Ale i bytový architekti nesmí jet na vlastní pěst a musí využívat Blancova patentu.
Pokud už se vydáte do Paříže. Měli byste se podívat na „porostlou“ budovu etnografického muzea Musée du Quai Branly. Práce Patrica Blanca ale můžete obdivovat i v asijských zemích, Africe, Spojených státech, v Brazílii, v Austrálii, ale i na Slovensku. Chytlo vás to? Tak v tom případě se podívejte na propracovaný Blancův web, najdete tam všechny jeho práce, různé užitečné rady a můžete se nechat inspirovat.
