Až po návratu z USA jsem si přečetl článek o nebohých Kanaďanech, které vyšikanovalo imigrační v Torontu. Zeptali se jich, kam letí, a když jim řekli, že na MJbizCon, tak jim dali doživotní zákaz vstupu do USA, což je celkem problém, protože to už nejde nikdy zrušit, jen složitě žádat o krátkodobou výjimku. Naštěstí světaznalý člověk z východní Evropy ví, že říkat pravdu celníkům se nevyplácí a nejlepší je hrát poloretarda. Takového, co zvládne základní povely a odpovědi, ale se kterým by bylo moc práce (a otravné práce) vést nějaký delší rozhovor. Prostě jsem opakoval turist, turist a prošel jsem bez problémů.
Hulení
Herba je v New Yorku zatím stále nelegální, takže jsem si ani nedělal naděje. Plánoval jsem ty dva dny nějak vydržet a přežít to s pivem. Procházky po městě člověka unaví. Když tu, kousek od Times Square, jsem zahlédl roztodivnou dodávku. Prostě to nešlo přehlédnout. A taky neslyšet, jak ten černoch řve do megafonu edibles, edibles.
Že to asi nebude tak horké, dokazuje Hotel Pennsylvania (myslím, že se tam ubytuje 99 % Čechů, co přijede do NY), kde hulení smrdělo z každých druhých dveří. Bylo mi ale blbý klepat.
Nebudete mi to věřit, ale přátelé z USA si pro mne přichystali milé překvapení. Přistál jsem v LosAngeles, vyšel z haly, všude smrad kvalitního modelu, a tam na mě čeká týpek z Advanced Nutrients a jako dárek mi dává tašku plnou super modelů, dabu, 2 vaporizéry/peny a mrtě vychytávek. Vyjedeme z letiště a hned na prvním billboardu je upoutávka na luxusní dispensary. A na druhém taky. Půlka billboardů po cestě z letiště nesla reklamy na hulení. Můj průvodce (říkejme mu Jerry) se směje, jak nevěřícně koukám, a vytahuje špeka (nekouří tabák) a říká: „Welcome to California“ :).
Je to, jak když vám babička navaří. Taky pak nemusíte do krámu minimálně týden či dva. Ale já se tak těšil. Nedá mi to a otevírám weedmaps (tváří se jako jedinečný projekt, ale je to něco jako foodguide, kde si prostě vyberete nejbližší dispensary, prohlédnete fotky, hodnocení, nabídku) a hledal nějaký luxusy, kam bych zajel. Samozřejmě je tu varianta nechat si to prostě přivézt, ale mě jde o ten nákupní prožitek a chci to vidět naživo.
V LA jsem normálně přišel do dispensary, dal jim pas, podepsal pár papírů, vyfotili si mě a bylo to. Všude byla ozbrojená ochranka (měli tam dříve celkem vlny přepadení a mají to myslím jako zákonnou povinnost). Někde jsem byl jako medical patient a někde to bylo čistě rekreační. Ceny byly za 1 g, ⅛ unce (cca 3,5 g), ¼, ½ a 1 unci. Cenová politika jako u coca coly – to nejmenší balení se moc nevyplatilo (1 g 15–20 USD, při větším balení cena klesala až na 8–10 USD). V dispensary ani v okolí se nesmí hulit.
Potom mě rozesmál dům, kde na stejném místě sídlila 5.11 (společnost produkující vybavení oblíbené u nás především policisty, členy zásahových jednotek a military scénou) a velká dispensary – to je možné jen v USA. Trochu mi nevyhovoval systém prodeje. Vyškolený prodejce mě jakoby vedl, prezentoval mi a snažil se mi poradit. Problém je, že někde to prodejní schéma psal blbec, nebo je prostě nastavené na laiky. Ptal se mě, jestli chci víc indiku, nebo sativu, nebo hybrid. Jestli se chci víc socializovat, nebo se cítit uplifted. Koukal jsem na něj a zeptal se, jestli má nějaký seznam. Jestli se můžu podívat a čuchnout si k tomu. Měl i neměl. Měnilo se to. K něčemu čuchnout šlo, k něčemu ne. V první dispensary jsem mu vůbec nerozuměl a ani nebyli moc ochotný nechat mě všechno očichat. V druhý už byl borec příjemnější, a když viděl, že o tom něco málo vím, tak byl najednou kámoš a super jsme si pokecali. Ptal se pak a prosil, jestli bych mu neposlal nějaký vychytaný semena. Slíbil jsem fairseeds a týpek byl nadšenej. Ukázal a vysvětloval mi do detailu všechno možný. Suprově jsme si pokecali o všem kolem konopí.
Kluci z Heatexu mě vzali na exkurzi do fabriky, kde dělají bongy a kde mašiny jedou skleněnky. Ohromný, několikanásobně větší než pražské Growcity. K tomu sklady s tunama vybavení pro dispensaries. Ptal jsem se, kolik jich v LA je. Prý tak 160. Těch legálních. A těch nelegálních? Tak 2 až 3000. Potom také laboratoř na terpeny, extrakční sestavy a školení.
Na co jsem se ale těšil nejvíc, byly pěstírny. Využil jsem nabídky Toma z Dimluxu/Opticlimatu a přidal se k nim na jeden den na jejich turné po amerických pěstírnách. Dimlux má v USA renomé absolutní špičky, takže bylo jasné, že to bude stát za to. Do té největší, kde jede přes 1000 lamp, jsem se bohužel nedostal, ale i ty menší stály za to. Trošičku jiný rozměr a styl, než je člověk z Evropy zvyklý. Hlavní rozdíl je asi ten, že hodně indoor pěstitelů používá CO 2 . Nevětrají tak, jako my v Evropě, ale jedou klimatizace, CO 2 , odvlhčovače, čističe vzduchu. Druhý nejpodstatnější rozdíl je rozsah, v jakém používají CMH lampy. Mají o něco nižší výnos než pod HPS, ale dostanou za sklizený materiál více peněz (květy tvoří víc pryskyřice i terpenů).
V Las Vegas to bylo hodně podobný. Co mi přišlo padlý na hlavu, byl fakt, že konzumace na veřejných místech byla zakázaná. V pokojích na hotelu také. Někde to řešili, někde ne (blbý je, že to člověk mohl taky zjistit až v okamžiku, kdy ho vyhazovali z hotelu a stáhli z účtu pokutu 250 USD). Někde to tolerovali v kuřárnách a někde ne. Výsledkem bylo, že velká část lidí prostě hulila v autě. Auto má podobné postavení jako váš dům, nemělo by tedy být bezdůvodně prohledáno. Ráj pro smysly tak byla každá jízda po šestiproudé dálnici. Bylo to jak v sobotu v paneláku, kdy jsme čuchali a snažili se uhodnout, kdo co vaří k obědu.
V Las Vegas jsem si potom zase připadal tak trochu jako kluk z vesnice. Strávil jsem tam prima večer s Jayem, majitelem Advanced Hydroponics of Holland, s nímž se dobře znám (kupuju od něj hnojiva minimálně 16-17 let). Jay je už v důchodovém věku, ale to, jak řídil svou Teslu… Docela mi nakládal s akcelerací a smál se mi, když jsem zaražený do sedačky téměř slintal. Taky mě dostalo, když doma komunikoval (a chvílemi se hádal) s Alexou (něco jako Siri). Má věrnostní kartu a pěknou slevičku v Jardin, kam mě vzal na čumendu a na nákup. Pak jsme zašli do Coyottes na skvělou véču, povozil mě (či spíše proletěl) Teslou po Vegas, večer jsme si pokecali a po skvělý americký snídani druhý den (bylo mi blbý fotit menu, ale nechápal jsem, co za kombinace se dá vymyslet), vyrazili na veletrh (o něm si můžete přečíst v samostatné reportáži na jiném místě tohoto vydání ROOTS).
Druhá dispensary, kterou jsem ve Vegas navštívil, byla Planet 13. Jejich slogan byl „Největší dispensary na světě“ a možná ani nelhali. Výběr byl brutálně ohromný a prezentace opravdu na úrovni. Sympatická byla i otevírací doba: 24/7.
High times party
Ve Vegas se mi navíc splnil dětský sen. Dostal jsem VIP vstupenky na High Times party. Party se konala v Brooklyn Bowls. Kombinace několikapatrového klubu a bowlingu a nevím čeho ještě. Večer uváděl MiniTrump – liliput, který byl přesnou kopií Trumpa. Uvnitř se nekouřilo (jen vapovalo 🙂 ). Než si parta černošek od Snoop doga zapálila v kožených křeslech blunty. Jinak všichni ostatní hulili na balkónech s výhledem na celý Strip (velmi exkluzivní lokalita Las Vegas) a obrovské ruské kolo. Vzhledem k free drinkům a ochutnávce večera (THCA crystals v terpenové omáčce) jsem plně nedocenil pestrý a nabitý program.
V San Diegu jsem narazil na vysmátý týpky. Jak to bylo u mexický hranice, tak mi to připomínalo dvojku Cheech a Chong. Příjemným překvapením bylo, že mi k nákupu dali vybrat edible dort z lednice a přihodili dvě brka v tubusech jako dárek.
Daně a hulení
Přiznám se, že neznám americký daňový systém. Mám k tomu de facto jen 2 poznámky. Když se kouknu na účty z dispensaries, tak se daně lokálně liší, nevidím tam DPH a zdanění je poměrně malé. Co mi říkali snad všichni, tak výběry daní z marihuany předčily očekávání a plní rozpočty. A na to Američané a jejich politici slyší velmi dobře. Koukněte na fotky účtů.
Vy, hulení, auto a policie v USA
Následující odstavec je kompilací vyprávění týpka z dispensary a kámoše, co jezdí ve Vegas Uber.
Policajti vás nezastaví bezdůvodně. To znamená, že dokud nic neprovedete, tak vás nestaví. Kámoš z Vegas říkal, že výjimkou jsou preventivní akce na alkohol, kde má ovšem policie povinnost zveřejnit je na webu 2 dny dopředu, kde budou probíhat (takže se každej soudnej člověk koukne). Když vás zastaví a nezdáte se jim, nařídí koordinační a orientační test. Když jím neprojdete, tak se teprve testuje na alkohol a na drogy. Týpek z dispensary vyprávěl, jak řídil dodávku a hulil brko. Nedal blinkr a zastavili ho benga. Podal špeka svý holce, co seděla na sedadle spolujezdce. Policajt se ho zeptal, jestli hulil on. Řekl, že ne. Ptal jsem se ho, co bylo dál. Nařídili mu orientační test – stát s nohama u sebe a počítat nahlas do 30. Samozřejmě to dal a jel šťastně dál. Myslím, že by se to mělo takhle pojmout i v Čechách.
Modely, co jsem ochutnal
- Forbidden fruit
- Skittles
- Blue dream
- Strawberry banana
- Fruit punch
- Og syrup
- WJ 13