Nastává nejtemnější doba roku. Příroda kolem nás se stahuje do sebe, do země, kde nabírá síly pro další období růstu a plodnosti. A stále kratší dny i zima podněcuje k tomu samému i nás. Přichází období o to náročnější, že celý letošní rok byl plný stagnace, neustálého čekání a nejistoty.
Nesnažte se překřičet ticho, které by vás teď mělo konejšivě obklopovat. Naopak, jděte mu naproti, utište všechny neodbytné myšlenky a snažte se zaslechnout hlas svého srdce. Celou tu dobu je tu s vámi a pro vás a snaží se vás vést těmi nejlepšími cestami. A teď je ta správná příležitost nechat ho rozeznít naplno a dovolit mu, aby vás nasměrovalo na další cestu.
V tuto chvíli se to může zdát velmi těžké, snad až nemožné a já to naprosto chápu. Sama občas propadám pocitům smutku a beznaděje, někdy mnou cloumá velká nejistota. Možná je ale tenhle vir něco, co nás nasměruje jiným směrem. Na nové cestě naše srdce ožije a rozezvučí energií a nadšením celé tělo. Přiznání si, že na světě nemáme jistého vlastně nic, je náročné a ne každý se dokáže takhle otevřeně podívat pravdě do očí.
Hodit se bude každá podpora, každá pomocná ruka.
Tenhle týden jsem po dlouhé době sáhla po éterickém olejíčku z jedle. Tak trochu jsem na něj pozapomněla, protože z jehličnanů používám nejčastěji borovici. Jehličnany jsou obecně skvělé při potížích s horními i dolními cestami dýchacími a borovice je pro mě v tomhle asi jednička. Ale tentokrát mi vklouzla do ruky lahvička s jemnější jedlovou vůní.
Jedle je považovaná za královnu lesa. Její vznosnou, hustou siluetu poznáte na první pohled. Nejen podle šišek rostoucích směrem ke slunci, ale i podle měkce zaoblených jehliček a způsobu růstu větví.
Vyskytuje se na celé severní polokouli, spokojí se i se skromnějšími podmínkami, dokonce většinou vezme zavděk přirozeně spadající vláhou. V lesích jí příliš nesvědčí současný způsob pěstování, v zahradách i parcích tvoří bohaté závoje jejích větví často pozadí drobnějším a barevnějším rostlinám.
Naši předci jedli přisuzovali mnoho účinků na své životy. Při zrození nového vykuřovali obydlí jedlovým jehličím, věřili, že tento rituál poskytne ochranu miminku i rodičce. Jedli chápali jako symbol síly, stálosti a trpělivosti. Vlastnosti, které byly pro jejich životy skutečně důležité. Bez nich by nedokázali přežít. Nemocným i jinak strádajícím dodávala podporu potřebnou k jejich uzdravení.
Pro nás, současníky, nabízí jedle magickou sílu šitou přímo na míru. Zvolní životy neustále spěchajících lidí, pomůže jim pochopit, že nejen prací živ jest člověk. Jedle je schopná odolat i silné bouři, inspiruje harmonií a nezdolností.
Čaj z jehličí nebo šišek popíjejte při nachlazení, zánětech průdušek, nápomocná při onemocnění dýchacích cest je i inhalace. Z nasbírané smůly je možné připravit mast hojící omrzliny i zhmožděniny, artritidu a jizvy. Koupele s přídavkem jedlového jehličí nebo šišek jsou blahodárné pro nemocné revmatem.
Konec roku je plný rituálů, ať už se jedná o zdobení domovů v souladu s adventními tradicemi, pečení cukroví, či setkávání s blízkými. Jedlička patří mezi oblíbené vánoční stromky. Nechte se unést její vůní a silou směrem k světlu zářícímu v dálce. Zahoďte pesimismus a dovolte si snít o krásných příštích dnech. Nebojte si přiznat svou vlastní sílu a hodnotu.
“Jedle je považovaná za královnu lesa.”
Foto: shutterstock.com
