Plážový open air festival Rock iN Roll to rozbalil opět ve velkém stylu, a i když tentokrát v novorolské porcelánce podšálky nenadskakovaly tolik jako loni, bylo o co stát. Festival se stává akcí, která směle hraje prim v mejdanu mejdanů Karlovarského kraje.
V sobotu 29. 7. proběhl v Nové Roli další ročník hudebního festivalu Rock iN Roll (RiR), který se může chlubit již devátým ročníkem. Ano, příští rok uplyne celá dekáda od prvního dějství. To bylo uskutečněno v prostorách kulturního domu za podpory čtyř lokálních kapel s návštěvou osmdesáti lidí. Tehdy by to kdekomu připomínalo spíše úsměvný rockový, vesnický bál než festival. Ale i takto se dá psát historie. Nicméně od té doby proteklo Rolavou hodně vody a RiR směle dospěl.
Navštívil jsem řadu hezkých míst. A musím se přiznat, že během devíti let, co v Nové Roli nežiji, jsem znovu našel kouzlo krásy novorolské pláže. Areál jednoduše festivalu sluší. Jeho atmosféře sympaticky sekunduje přilehlý rybník, který v sobotních vedrech poskytnul příjemné osvěžení a ve večerních hodinách romantiku. Vůbec pro pořádání takové akce tyto prostory nabízejí něco jedinečného, čímž se může chlubit jen hrstka jiných produkcí v ČR. Ostatně to v zákulisí potvrdili i někteří vystupující umělci. Jo a byla možnost si půjčit i loďku nebo paddle-board. Nádhera!
Festival byl oficiálně zahájen v dopoledních hodinách programem pro děti se skákacím hradem, různými hrami, Člověče nezlob se! v nadlidské velikosti, divadlem či malováním na obličej. Program doprovodil Eda Bartůšek, frontman kapely Zajíc Company, který je v regionu však více znám pod pseudonymem Levoruký Eda.
Na letním dnem vyhřátém pódiu jako první vystoupila sympatická Karolína Jägerová z projektu Karol. Za nimi následoval novorolák Marek Borský s kapelou, vítěz regionální Hitparády KVRM v roce 2014 (více na www.kvrm.cz). Obě formace nalákali první zvědavce, kteří se spokojeně pohupovali v rytmu jejich vystoupení. Areál se pozvolně naplňoval a kolem vládla taková ta líná, příjemná, a přeci svižná pohoda.
Horký letní den ochlazoval vlažný vánek a hodně stínu poskytovaly vzrostlé stromy. Nicméně organizátoři mysleli i na dodatečné úkryty v podobě gigantických stanů. Každý si tak mohl najít úkryt před sluncem bez nutného boje. Alternativní Jablkoň se představili jako třetí a klasicky skvělým koncertem jakoby nastavili „rytmus“ celého festivalu. „Pan učitel“ Xavier Baumaxa, mistr slova a „šlehač rýmů“, se mu ale nehodlal podrobit a rozbalil to ve svém svérázném stylu, kdy se mu podařilo některé jedince slušně rozparádit. David Kraus s kapelou měl tak již snadnou úlohu. Směle se jí ujali, strhli zbytek kolem postávajících a už to jelo. Stage tak byla během chvilky obležena bavícími se lidmi. Kraus, profík s osobitým stylem, prostě ví, jak s lidmi komunikovat.
Lidé, již výborně naladění a „rozjetí“, si poté střihli takovou pohodovou pauzu v Mišíkově stylu, kdy si starší ročníky mohly společně zavzpomínat a zazpívat a ti mladší vychutnat tóny žijící legendy bigbítové scény za podpory výborně sladěné kapely. Pan Mišík je velmi milý pán a gentleman, který to i přes svůj věk pořád dokáže pěkně rozjet. Klobouk dolů a díky!
Novou Roli zalil magický západ slunce a areál koupaliště byl hezky naplněn bavícími se lidmi, kteří netrpělivě vyhlíželi hlavní vystoupení. Čekání na hvězdu večera se protáhlo o půl hodinky, ale vyplatilo se. Čili až kolem půl desáté večer to celé vypuklo. Krom vlastního repertoáru Koller vytáhl i staré pecky z jeho předešlých působení. A posadil se i za bicí. Výborný koncert se stal skvělým vyvrcholením večera, který spoustě lidí vykouzlil nostalgické úsměvy, kdy většina doprovázela kapelu vlastním zpěvem. A došlo i na přídavek. Po výborném představení následoval ohňostroj.
Pak se stalo něco divného. A sice dobrá třetina lidí areál po Kollerovo vystoupení opustila. A to byla obrovská chyba, protože se na scénu dostal svěží klubový a festivalový vítr, česká formace Megaphone. Základem chuti je britskými ostrovy „lízlý“ rozmanitý a rozpoznatelný mix funku, rocku, reggae či disco okořeněný duem půvabných vokalistek. Megaphone byli moc příjemným zážitkem a příště by si definitivně zasloužili být v hlavním čase. Dle mého to byl nejlepší koncert festivalu! O nich určitě ještě hodně uslyšíme. Po půlnoci se vystřídali s duem DJ Swing Garden a Tomáš Havlínek, které v tanečním stylu doprovodilo skvělou party ke svému konci. Ještě ve tři ráno, kdy jsem odcházel, u pódia pařilo poměrně dost lidí.
Verdikt? Co se týče organizace, nelze nic vytknout – parking, stanové městečko, první pomoc, příjemná obsluha. Super! Zapomeňte i na otravná a nekonečná čekání na pití nebo něco k zakousnutí, která často bývají noční můrou festivalů. Vše náramně fungovalo jako dobře seřízený a promazaný stroj. Ovšem být ještě více „plastic free“ by festivalu určitě slušelo.
I když se našli brblalové, že to letos bylo takové „jaksi měkčí“, v Nové Roli se odehrál další parádní večírek, který oslavil pěknou muziku, přátelství, rodinu a radost ze života. Rock iN Roll je (už ne zas tolik) mladým, rostoucím a žijícím fesťákem. Je dravcem, jenž by si v příštím, jubilejním desátým, ročníku definitivně zasloužil i nějakou zahraniční hvězd(ičk)u. Přijeďte na tenhle mejdan i napřesrok, protože bude zase o co stát! A co víc? Prý se chystá výtah toho nejlepšího z uplynulých ročníků. Do té doby rock s vámi!
