Podrobně sleduju debatu ve Sněmovně o tzv. daňovém balíčku, který již prošel třetím kolem a jde do Senátu. Tento návrh vláda prezentuje jako preventivní opatření, ale ve skutečnosti jde v některých momentech přímo proti smyslu prevence. 

Primárně jsem v této době ekonomického růstu proti tomu, aby se bez snížení přímých daní, tedy
daní zaměstnancům a ze zisku podnikatelům, jakkoliv navyšovaly nepřímé daně. Kdy jindy by měla
nechat vláda nás běžné lidi zbohatnout než v době ekonomického růstu? Všichni ekonomové napříč
politickým spektrem celou dobu upozorňují právě na fakt, že v době relativně dlouhé ekonomické
konjunktury má dobrá vláda pokud možno všem lidem uvolnit ruce a spolu s tím se pak dá například i
zvyšovat tzv. daň z luxusu. Nejprve by se měla tedy uspořádat solidní debata na základě robustní
ekonomické i veřejně zdravotní analýzy a pak teprve se může přistoupit k zodpovědnému řešení daní
a prevence dopadů řekněme „závislostních industrií“.

Pojďme ale k samotnému daňovému navýšení v oblasti závislostí. Vše začíná zatížením alternativ k
tabáku. Zvyšování spotřební daně na cigarety dejme tomu můžeme považovat za krok, který může
vést ke snižování frekvence kouření, podle všech dostupných studií. Neviděl jsem však nikde
preventivně-ekonomickou studii, která zdůvodňuje oněch 13 Kč. Dále se zavádí nově daň na
nespalované produkty tabáku, které jsou méně rizikovými alternativami cigaret. Toto bych v rámci
přístupu veřejně-zdravotní politiky spíše nezaváděl vůbec. V ČR umírá na následky kouření ročně
předčasně okolo 16 tisíc lidí a velká část z těchto lidí umře před důchodovým věkem. Toto je pro naši
zemi obrovský ekonomický problém. Alternativy cigaret prokazatelně mění celou situaci
z preventivního pohledu mnohem více než všechna ostatní doteď zavedená opatření dohromady.
Stát by proto měl spíše tyto možnosti zvýhodnit. Spotřební daň dává smysl tam, kde chce stát
nějakou oblast regulovat, a zde by spíše měl zásadně tyto prostředky podpořit.

Dále v oblasti alkoholu je to v návrhu tak, že se diferencuje mezi tvrdým alkoholem a pivem. Nevím,
proč na to nereaguje národní protidrogová koordinátorka a neupozorní pana premiéra, že tento
přístup je rizikový. V ČR nejvíce problémových uživatelů alkoholu pije právě pivo. Pokud bychom
chtěli opravdu preventivně snižovat frekvenci nadměrné konzumace alkoholu, nelze rozlišovat mezi
pivem a ostatními alkoholickými nápoji. Daň by se pak měla týkat prostě gramáže alkoholu v daném
nápoji.

A nakonec oblast hazardu – tak to je ještě horší než předchozí výše zmíněná opatření. Vláda si
schválila analýzu před několika léty, kdy se podívala na dopady hazardu. Každý rok si pak schvaluje
výroční zprávu, která monitoruje dopady hazardu v ČR. Z těchto studií víme a ví to přesně i vláda,
které hry jsou rizikové, které méně a které jsou téměř nerizikové. Loterie jsou právě ty hry, které jsou
nejméně rizikové a u některých her téměř bez rizika. Dokážete si představit sportku, kterou podává
naše maminka nebo babička. Tyto vládní analýzy samy upozorňují, že je třeba v přístupu ke zdanění a
tvrdosti licenčních řízení rozlišovat mezi méně a více škodlivými hrami. Současný návrh však v tuto
chvíli dopadá nejvíc na ty loterie, které jsou už dnes u nás zdaněny uvnitř Evropy hned po Řecku
nejvíc. Ve velké části zemí EU je daňové zatížení 17 %, maximálně 20, my máme daňové zatížení již
teď 23 %. Třetím čtením však prošel zcela nelogický a proti-preventivní návrh postavit loterie na
úroveň hracích automatů na 35 %. Navíc v této době je trh již tak pokřiven, že ve zbytku Evropy
převládají loterie, ale u nás stále dominují automaty.

K tomu všemu narůstá problém on-line hraní a místo toho se řeší obyčejné loterie. Já v tom vidím
prostě jenom jakousi nekoncepční snahu státu rychle dostat do státní kasy prostředky. A to dokonce
možná jenom matematicky, ne ve skutečnosti.

Nakonec považuji za nesprávné, že jde málo prostředků na prevenci a léčbu a u těchto prostředků se
opět nepočítá s žádnou zásadní změnou ve financování prevence fenoménu závislostí. V oblasti
alkoholu a oblasti hazardu, nebo chcete-li gamblingu, téměř neexistuje pomoc. U alkoholu ukazují
studie o ČR, že máme odhadem až 150 tisíc chronických problémových uživatelů a 100 tisíc gamblerů.
To neřeší vůbec nikdo. Pokud by tedy tyto prostředky měly navýšit, část by měla jít do prevence a
léčby. Návrh daňového balíčku je tedy z mého pohledu očividně pouze taková „účelovka“, jak získat
prachy do státního rozpočtu.

Vadí mi, že moje nástupkyně, která by měla vládě radit, místo jednoznačného vystoupení mlčí. Nebo
to v pozadí dokonce nějakým způsobem podporuje. Neupozorňuje na rizika a ani na to, že se tímto
krokem uzavře hodnocení skutečných dopadů zákona o hazardních hrách na další léta. Protože komu
se problematiku gamblingu bude chtít znovu otvírat?

Konkrétní data

Návrh zákona s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a
hazardu.

Úprava zdanění tabákových výrobků

• zvýšení sazby spotřební daně z cigaret z 27 % na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 Kč/kus na 1,61
  Kč/kus u pevné části sazby daně, z 2,63 na 2,90 Kč/kus u minimální části sazby daně
• zvýšení spotřební daně u doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových
  výrobků. Ve všech případech se jedná o navýšení sazby spotřební daně přibližně o 10 %

Úprava zdanění tvrdého alkoholu

• zvýšení spotřební daně na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,50 Kč

Úprava daní z hazardních her

• zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů
  malého rozsahu
• zvýšení sazby z 23 % na 30 % pro daň z loterií, bing a živých her

“Kdy jindy by měla nechat vláda nás běžné lidi zbohatnout než v době ekonomického růstu?”

“K tomu všemu narůstá problém on-line hraní a místo toho se řeší obyčejné loterie”

Foto: istock.com
Autor: Jindřich Vobořil