Červenec bude astronomickými jevy opravdu nabitý. A zvláště na konci měsíce se připravte na velké mystické astrobraní. Nemusíte si brát ani dovolenou, pokud nepracujete o víkendu. Stačí jeden páteční večer a zhlédnete úplněk, zatmění úplňku a planetu Mars maximálně ozářenou Sluncem.

Full Hay Moon

První událost, kterou bude možné pozorovat v astronomicky nabité noci z 27. na 28. července, bude luna v úplňku.

Červencový úplněk získal po celém světě různá symbolická jména, jako je Full Hay Moon – Úplněk sena, kvůli píci, sušící se v tomto období na loukách. Nebo Full Thunder Moon – Úplněk hromů, kvůli letním bouřím. Či Full Buck Moon – Úplněk vysoké zvěře, kvůli zástupcům zčeledi jelenovití, kteří touto dobou otloukají paroží.

Jak vidí Měsíc na opačném konci světa

Věděli jste, že v každé zeměpisné šířce vidí lidé Měsíc jinak nakloněný? Orientovat se můžeme podle velkého kráteru Tycho, který z Čech vidíme v jihovýchodní části přivrácené strany Měsíce. Ze stejného bodu na západní polokouli Země by jej viděli na jihozápadní straně. Obecně tedy na severní polokouli Země je kráter vidět v jižní části Měsíce.

Pokud bychom se přesunuli na rovník, například na ostrov Borneo, kráter bychom viděli téměř přesně na východě Měsíce. A na rovníku na opačné straně planety zas přesně na západě.

Na opačném konci světa, než je Česko, na Zélandu, bychom kráter viděli v severozápadní části Měsíce. A pokud bychom se dívali například z Falkland (jih Jižní Ameriky), tak kráter by byl na severovýchodě.

Původ kráteru Tycho

Kráter Tycho vznikl před 80–108 miliony lety, tedy v době, kdy na Zemi panovalo období druhohor, respektive jeho třetí část – křída, poslední etapa vývoje dinosaurů. Meteorit, který Měsíc zasáhl, byl pravděpodobně z tzv. rodiny Baptistina. Baptistina je skupina asteroidů, která vznikla před 160 milióny lety rozpadem většího tělesa (o velikosti zhruba 170 km) při srážce s jiným objektem. Největším pozůstatkem původního asteroidu je 298 Baptistina, po kterém je pojmenovaná celá skupina. 298 Baptistina nyní obíhá v tzv. Hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Dlouho se předpokládalo, že baptistinský meteorit zasáhl na konci druhohor také Zemi. Tato hypotéza nebyla potvrzena, protože se vznik asteroidu se srážkou rozcházel o příliš mnoho desítek miliónů let. V roce 2010 se však podařilo nalézt jinou, pravděpodobnější skupinu asteroidů, obíhajících v Hlavním pásu – rodinu Flora, ze které mohl pocházet meteorit, který dopadl do Chicxulubského kráteru (Yucatán) a způsobil na Zemi jedno z tzv. velké pětky vymírání v dějinách.

Proč vidíme z Měsíce jenom jednu stranu?

Odvrácená strana Měsíce je nám skryta v důsledku tzv. vázané rotace, kdy se Měsíc přizpůsobil gravitaci Země a doba jeho oběhu je stejná jako čas, kdy se otočí kolem své osy.

Měsíc se na tuto rotaci naladil pravděpodobně již v rané fázi svého vývoje. Na přivrácené straně se totiž nachází 31 % měsíčních moří a na odvrácené jen 2,5 %. Moře jsou tvořena těžším a hustším bazaltem (neboli čedičem). Na odvrácené straně jsou naopak pohoří tvořená horninami s menší hustotou a také více kráterů vzniklých po dopadu asteroidů. Měsíc se tak izotonicky vyrovnává s působením zemské gravitace a soustřeďuje těžší materiál blíže ke středu společného těžiště, které leží 4 700 km od středu Země, což je asi 3/4 cesty k jejímu povrchu.

Úplné zatmění měsíce

V noci z 27. na 28. července se Měsíc v úplňku vynoří nad naším obzorem podivně tmavý a rudý jako krev. Tak totiž vypadá jeho zatmění.

Když Slunce ozařuje Zemi, na jejím druhém konci se tvoří stín ve tvaru kužele. Tento stín dosahuje celkem daleko do vesmíru (1 400 000 km) a říká se mu umbra. A zatmění Měsíce nastává právě tehdy, kdy Měsíc tímto stínem prochází. Zatmění může být úplné, kdy luna projde přesně nebo velmi blízko ke středové ose kužele stínu, nebo částečné, kdy prochází jen při okrajích.

A proč je měsíc červený a ne třeba černý – neviditelný? Může za to refrakce slunečních paprsků v zemské atmosféře. Modré světlo (to s kratší vlnovou délkou) se v atmosféře lomí, a proto je obloha modrá, červená část spektra (s delší vlnovou délkou) se nelomí a prochází atmosférou, v tomto případě dopadá do zemského stínu a na náš Měsíc.

Žlutější nebo oranžovější Měsíc vždy nemusí značit částečné zatmění. Na jeho barvě se totiž podílí i počasí a stav ovzduší. Nahnědlé, měděné či naoranžovělé zbarvení může být důsledek například rozptýleného prachu či aerosolů po erupcích sopek.

Detailní průběh zatmění

Zatmění bude viditelné z Evropy, Afriky a Asie. Měsíc se v Čechách objeví večer nad jihovýchodním obzorem, v Praze konkrétně ve 20:47. Tou dobou už bude svým levým dolním okrajem ponořen do zemského stínu 35 procenty svého průměru.

• Začátek částečného zatmění: 20:24 SELČ
• Měsíc vyjde nad obzor: cca 20:45 SELČ
• Začátek úplného zatmění: 21:30 SELČ
• Konec úplného zatmění: 23:13
• Konec částečného zatmění: 00:19

Bude to jedno z fyzicky nejdelších možných zatmění, protože Měsíc projde téměř přesně geometrickým středem zemského stínu. Zatmění bude trvat 1 hodinu 43 minut. Rekordně nejdelší úplné zatmění Měsíce se událo 31. května roku 318 a trvalo 1 hodinu 47 minut a 14 vteřin.

Další úplné zatmění Měsíce pozorovatelné v Čechách nastane v červnu roku 2029. Toto zatmění bude probíhat ještě v dokonalejším geometrickém středu zemského stínu než to letošní.

Zatmění v mytologii

Ve starověkých kulturách se obecně věřilo, že zatmění značí útok na Měsíc. Inkové si představovali, že Měsíc zčervená kvůli útoku jaguára, který mu způsobuje krvácející rány. Snažili se proto řinčet zbraněmi, aby šelmu odehnali. V Mezopotámii zas na Měsíc útočilo 7 démonů. Kalifornští indiáni věřili, že Měsíc má 20 manželek a chová velké množství domácích mazlíčků, mezi nimi šelmy a hady. Když však Měsíc na svá zvířata zapomněl a dostatečně je nekrmil, mazlíčci ho napadli a pokousali. Krvácení pak zastavily Měsícovy manželky, které zvěř odehnaly a manžela ošetřily.

Martova krasojízda

Té osudné noci z pátku 27. na sobotu se nad obzorem pod Měsícem vynoří i planeta Mars, která bude tento den dosahovat svého největšího osvícení. Bude totiž v tzv. opozici se Sluncem, což znamená, že jeho k Zemi přivrácená strana bude maximálně možně ozářena. Bude tedy vidět jasněji, než kdy jindy během roku, a bude patrný celou noc.

Mars bude té noci Zemi velmi blízko, protože už o 4 dny později, 31. července, nás bude dělit jen 57,59 milionu kilometrů (0,38 astronomické jednotky), což je nejbližší vzdálenost pro tento rok.

Mars můžeme ze Země pozorovat jako těleso s naoranžovělou barvou a bělavými čepičkami na pólech. Oranžovou barvu způsobují pracho-písčité pouště, obsahující velké množství oxidu železitého. Celý Mars je pravděpodobně tvořen převážně z hornin skupiny čedičů. Svědčí o tom astronomická pozorování a analýza několika desítek marťanských meteoritů, nalezených na Zemi. Bílé póly jsou zas z vodního a suchého ledu (H 2 0 a CO 2 ). S lepším dalekohledem je možné v oranžové poušti pozorovat i tmavší či nazelenalejší skvrny, což bývají zpravidla kamenité a skalnaté regiony. Na Marsu občas panují silné větry, které prach a písek přemisťují, čímž se mění i barva jeho povrchu.

Mars je sice malá planeta, ale tyčí se na ní největší hora sluneční soustavy – obří Olympus Mons (Hora Olymp), vysoký 27 km. Olymp je gigantická sopka a vznikla přibližně před 115 miliony lety.