Dýně je výtečná plodina. Snadno se pěstuje, výnosy jsou vysoké a skvěle chutná. Za nejchutnější se považuje odrůda hokkaido a dýně máselná. Navíc hokkaido, díky nižšímu obsahu vody, vydrží dlouhé skladování. Pokud ji umístíme do chladu a sucha, může nám vydržet až do další sklizně, minimálně do února.
Pěstování
Semínka dýní si můžeme předpěstovat a zasadit je do záhonu po ledových mužích – v polovině května. Ideální je 1,3m rozestup mezi sazenicemi a žádní další rostlinní sousedi. Dýně vytváří mnoho hmoty a potřebuje všechny půdní živiny pro sebe. Při správném zacházení se nám jedna rostlina může odvděčit 8–10 plody. Tykve sklízíme od konce srpna. Že jsou zralé, poznáme tak, že je obtížné slupku rozrýpnout nehtem.
Kešu nažky
Rostlina, ze které získáváme kešu, je vysoký tropický strom ledvinovník západní z čeledi ledvinovníkovité. V Čechách máme z této čeledi dva zástupce: ruj vlasatou a škumpu orobincovou. Jeden strom ledvinovníku je schopný vyprodukovat 50 kg kešu ročně.
Kešu nažka vyrůstá z nepravého plodu, kterému se říká „kešu jablko“. Jablka se zkrmují dobytkem, vyrábí se z nich džem nebo alkoholické nápoje. Také se jimi impregnuje dřevo, protože jsou olejnatá a mají insekticidní účinky.
Kešu jsou bohaté na vitamín C, bílkoviny a tuk. Nažky můžeme před konzumací namočit na noc do vody – omyjí se od nečistot a trochu nabobtnají.
Dýně a zdraví
Dýně jsou velmi výživné. Obsahují vitamín A, B1, B2, B3, E, kyselinu listovou (B9), omega-3 mastné kyseliny, z minerálních látek hořčík, draslík, vápník, měď, selen, železo, zinek a fosfor. Je pro nás dobře stravitelná, působí příznivě na činnost střev a pomáhá vylučovat toxické látky z těla.
Dýně se dají připravit na mnoho způsobů. Můžete je upéct s kořením na plechu, udělat z nich rizoto, placky, bramboro-dýňovou kaši, slaný či sladký koláč či jiný moučník anebo klasiku – krémovou dýňovou polévku.
Polévka by se dala v České republice považovat za oblíbenou – mělo ji rádo 212 z celkového počtu 276 hlasujících lidí, což je 77 %.
Recept na 5 litrů polévky:
1 dýně hokkaido
3 cibule
6 stroužků česneku
kus zázvoru velký jako střední brambor
kari koření
olej, sůl
kešu, lněné semínko
mouka
Postup:
Do velkého hrnce dejte 4–5 lžic libovolného oleje a zahřejte na mírný plamen.
Přidejte 3 polévkové lžíce kari koření. Asi 4 minuty jej lehce smažte, dokud nezačne vonět a nezmění barvu.
Přidejte nahrubo nakrájený zázvor, česnek a cibuli. Smažte asi 7 minut.
Dýni omyjte, rozkrojte, vydlabejte semínka, nakrájejte ji na kostky a přidejte do hrnce. Podlijte hrnkem vroucí vody a vše dalších 7 minut smažte.
Zalijte hrnec 4 litry vroucí vody a přiveďte k varu.
Přihoďte hrst nebo dvě kešu a stejné množství lněných semínek. Posolte.
Vyrobte si zahušťovadlo: do hrnku dejte 2–3 lžíce libovolné mouky, zalijte teplou vodou, rozmíchejte a nalijte do hrnce.
Vše za občasného míchání vařte do změknutí dýně, což může trvat asi 15 minut.
Vypněte vařič, vše rozmixujte tyčovým mixérem a nechte asi 10 minut pod pokličkou odstát.
Na talíři si můžete jídlo dochutit sójovou omáčkou. Doporučuji světlou bez cukru a bez glutamátu.
Tykev velkoplodá je prapůvodem z Peru, kde se stále používá starý incký jazyk kečua. Na závěr tedy dobrou chuť kečujsky: Allin mikuna!
