Při výběru vhodných kombinací vám může pomoci následující tabulka:

Nicméně jak již bylo řečeno, uvnitř můžete pěstovat prakticky cokoli. Začít můžete od semínka (začnete uvnitř a rostliny zůstanou uvnitř i nadále), nebo je můžete na konci sezóny přesadit z venkovní zahrádky. Rostliny je nutné před přenesením do domu nechat aklimatizovat a stejně tak při jejich přesunu ven na jaře nebo na podzim.

Přesazení rostlin ven

Mladé, rozmazlené sazeničky, které byly pěstovány uvnitř domu nebo ve skleníku, potřebují čas na „zocelení“ a teprve poté je možné přesadit je ven. Během tohoto procesu jsou rostliny postupně víc a víc vystavovány působení větru, slunci a dešti.  Dostanou tak čas na vytvoření silnější pokožky na listech a vyhnout se tak ztrátám tekutin, díky čemuž budou odolnější vůči změnám v počasí. Vyhnete se tak také šoku z přesazení, kdy sazeničky slábnou, jejich růst se zastaví, případně odumřou. To je způsobeno náhlou změnou v teplotách. Doba tohoto „zocelování“ záleží na typu rostlin, které pěstujete a na výkyvech venkovních teplot. Při této činnosti buďte tedy flexibilní, a pokud je venku mráz nebo dokonce sníh, buďte připraveni ponechat si rostliny uvnitř.

Existují tři postupy, jak rostliny na přesun do venkovního prostředí připravit:

1. Postupně prodlužovat jejich pobyt venku.
2. Umístit je na pařeniště.
3. Nedostatek vody.

Prodlužování pobytu rostlin ve venkovním prostředí

7 – 10 dní před plánovaným přesazením rostlin je přesuňte na 3 – 4 hodiny ven na stinné místo. Dostatečné je umístit je pod strom, případně na zastíněnou verandu. Každý den prodlužujte pobyt rostlin venku o 1 – 2 hodiny. Každou noc je berte zpátky do domu.

Po 2 – 3 dnech umístěte rostliny na ranní slunce, odpoledne je přesuňte do stínu. Jestliže jsou rostliny schopny zvládnout sluneční svit, substrát nevysychá a rostliny se v horkém počasí „nevaří“, mohou zůstat venku celý den. A pokud se teplota pohybuje v noci okolo 10 °C, můžete rostliny přibližně po 7 dnech ponechat venku celou noc.

Po přibližně 7 – 10 dnech své rostlinky či sazeničky můžete přesadit. Jestliže je to možné, učiňte tak, když je zataženo a řádně je zavlažte.

Umístění na pařeniště

Začněte 7 – 10 dní před přesazením. Rostliny z indoor pěstování můžete přesunout a ponechat na pařeništi.

Je-li pařeniště vytápěné, vypínejte topení a / nebo otevírejte kryty na stále delší dobu. Začněte s 3 – 4 hodinami a dobu postupně prodlužujte o 1 – 2 hodiny denně. Na noc pařník zavírejte, pokud noční teploty klesají pod 5 °C, zapněte i topení.

Rostliny by měly být připraveny na přesazení po 7 – 10 dnech. Stejně, jako v předchozím případě, tak učiňte nejlépe, pokud je zataženo a nezapomeňte na dostatečné zavlažení.

Nedostatek vody

Umožnění povadnutí sazenic má stejný účinek, jako jejich postupné vystavování vlivům podnebí. Začněte asi 2 týdny před přesazením a sazenice nezalévejte do doby, kdy začnou uvadat. Jakmile k tomu dojde, normálně je zalijte a počkejte, až znovu povadnou.

Po dvou týdnech tohoto procesu by měly být sazenice připraveny na přesazení. Opět platí to stejné, jako v předchozích případech – přesazujte, když je zataženo a rostliny řádně zavlažte.

Tipy:

– při přesouvání rostlin ven a dovnitř, výborně vám může posloužit kolečko, na které přesunete rostliny v květináčích a bez potíží je převezete.

– chraňte své sazeničky před útoky zvířat, hlemýžďů a slimáků.

Přesun rostlin dovnitř

Na konci pěstební sezony možná uvítáte možnost přesunout rostliny dovnitř do vaší indoor zahrádky. Po jejich přesazení do květináčů (pokud v nich již nejsou), je zapotřebí ponechat jim čas na aklimatizaci podobně, jako při jejich přesazování opačným směrem.

Péče o rostliny

Při přesunu rostlin z volné půdy do květináčů mějte na paměti, že rostliny pěstované v květináčích vysychají rychleji, než rostliny pěstované ve volné půdě, a proto vyžadují častější zálivku. Je to proto, že substrát v květináči je obvykle lehčí a méně kompaktní než normální půda na zahrádce. Kapacita zadržování vody je zároveň ovlivněna velikostí květináče. Je možné, že bude zapotřebí rostliny zalévat každý den, nebo dokonce dvakrát denně. Obzvláště to platí, pokud panuje horké či větrné počasí, případně pokud jsou květináče na slunečném místě. Pozorně a často sledujte úroveň vlhkosti pěstebního média. Jestliže médium zesvětlá, případně popraská, je nejvyšší čas na zálivku.

Nejsnazším způsobem zálivky rostlin v květináčích je zálivka s použitím konvice, nebo z jemné hadice. Nicméně při zalévání je zapotřebí zajistit, že se voda dostane do půdy, ne jen na listy rostlin. V zálivce pokračujte do chvíle, kdy voda proteče odvodňovacími otvory ve dnu květináče. Cílem je prolít půdu pořádně, ale ponechat jí dostatek času mezi zálivkami, aby mohla proschnout. Pro okamžité určení vlhkosti půdy můžete použít vlhkoměry, které lze zakoupit ve většině prodejen se zahradnickým vybavením. Jestliže substrát zůstává vlhký příliš dlouhou dobu, ke kořenům se nedostane dostatek vzduchu a ten, který je u nich přítomen, je vytlačen. Přelité rostliny poté uvadají a odumírají.

Nenechávejte rostliny ve stojaté vodě. Jestliže máte pod květináčem odsávač vody, ujistěte se, že hodinu či dvě po zálivce kolem něj není voda. Nedostatečný odvod přebytečné vody a příliš vlhká půda napomáhá výskytu chorob, hub a plísní, které se mohou na kořenech rozvinout a zahubit je.

Pokud rostliny vysychají příliš rychle, zkuste je seskupit, aby si navzájem poskytovaly stín. Omezíte tak odpařování tekutin a snížíte potřebu častého zalévání. Také tím snížíte teplotu půdy a stres z horka udržíte na minimu. Obecně lze říct, že menší květináče vysychají rychleji, než jak je tomu u velkých – na větší květináče je ale při každé zálivce zapotřebí více vody.

Tip: Na povrch půdy dodejte organický mulčovací materiál, čímž snížíte ztráty vlhkosti během horkých letních dnů.

Jestliže se dostanete do situace, kdy musíte rostliny v květináčích zalévat příliš často, nebo máte v plánu na delší dobu odcestovat, zvažte použití automatického zavlažovacího systému. Mnoho jich lze zakoupit v různých obchodech, případě si můžete vytvořit nějaký sami (například kapkový systém z PET lahví, návod na jeho výrobu je součástí tohoto článku).

Kapkový systém z PET lahví

Nejlepší je tedy poskytnout jim stálý a dostatečný přísun vody bez toho, abyste se o zavlažování museli neustále starat a myslet na něj. Metoda kapkové závlahy a vybudování tohoto systému z PET lahví je jedním z možných řešení, které se postará o dodávku vody přímo do kořenové zóny. Podobná zařízení lze zakoupit v obchodech, nicméně recyklování materiálů a výroba vlastníma rukama je k nezaplacení. Nemyslíte?

Potřebné vybavení:

• 2litrové PET lahve s víčky
• Vrtačku a malý vrták
• Ostrý nůž
• Prostor a podložku na řezání

Vyvrtejte 4 – 8 malých děr do víčka lahve. Pokud chcete, aby byla voda dávkována pomaleji, vyvrtejte méně otvorů, pokud potřebujete rychlé dávkování, vyvrtejte otvorů více. Otvory by neměly být příliš malé, aby se nemohly ucpat rostlinným odpadem. Ostrým nožem odřízněte dno láhve. Odstraněním dna lahve vytvoříte otvor, kterým budete plnit lahev vodou. Široký otvor navíc dovoluje zachytávat dešťovou vodu.

Vyhlubte díru vedle rostliny, případně mezi seskupenými rostlinami. Měla by být hluboká alespoň natolik, aby se do ní vešla jedna třetina lahve. Jestliže lahev umístíte mezi více rostlin, bude schovaná a nebude ničím rušit pohled na ně. Umístěte lahev do díry víčkem dolů a zajistěte ji hlínou kolem. Do vody v lahvi můžete občas přidat hnojivo, aby rostliny dostávaly živiny přímo ke kořenům.

Lahev budete muset naplnit pokaždé, když je prázdná, přibližně jednou denně v závislosti na tom, jak moc přímého slunečního svitu rostliny dostávají. Do větších květináčů umístěte více lahví.