Cali trip za Growshop.cz 800x100
Search
Close this search box.
Pelyněk pravý

Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)

Určitě jste už někdy zaslechli přirovnání „hořký jako pelyněk“. Pokud jste tuto bylinu ochutnali, musíte mu dát zapravdu. Pelyněk patří k rostlinám, jejichž chuť je tak hořká, až svírá. Stal se proto důležitou součástí některých pokrmů a nápojů a svoje místo má i v léčitelství a při různých rituálech.

Tato bylina, patřící do čeledi hvězdnicovitých, tvoří trsy až 150 cm vysokých dřevnatějících lodyh, zakončených volnými latami drobných, kulovitých žluto-zelených květů. Jedná se však o květenství, každý z těch drobných květů je tedy ještě složený z mnoha miniaturních trubkovitých kvítků. Pyl, který z nich vylétá od června až do října, může způsobovat silné alergické reakce.

Z mnohačetného oddenku vyrůstá přízemní růžice členitých listů na dlouhém řapíku. Horní lodyžní listy jsou jednoduše nebo dvakrát peřenodílné a stříbřito-šedě plstnaté. Plody jsou vejčité nažky.

Pochází ze západní Asie, jižní Evropy a severní Afriky, během staletí se rozšířil téměř po celé Evropě, do Severní i Jižní Ameriky i na Nový Zéland. U nás se vyskytuje roztroušeně, nejvíc se mu daří v teplých oblastech, kde roste podél cest, na kamenitých místech, skalnatých stráních, rumištích, na mezích, na vápnitých a dusíkatých půdách.

Pelyněk obsahuje zejména silice, tedy vonné látky, z nichž nejdůležitější složku tvoří thujon a thujol. Dále je přítomen kandiden, felandren, hořké seskviterpenové laktony, glykosidní hořčiny absinthin a anabsinthin, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice, organické kyseliny a jiné látky.

Kdy sbírat Pelyněk

Pelyněk sbíráme od června do srpna, kdy je obsah silic nejvyšší. Sbírá se celá kvetoucí nať, tedy její nezdřevnatělá část, která se seřezává a váže do svazků. Suší se nejlépe ve stínu nebo v umělých podmínkách při teplotách do 40 °C. Droga je kořenitého pachu a má hořkou chuť. Pro většinu lidí skutečně odporně hořkou.

Tato hořkost o pelyňku prozrazuje, že je to bylina působící jako stomachicum a digestivum, tedy jako prostředek pomáhající s trávením a žaludečními problémy, podobně jako další bylinky obsahující hořčiny (zeměžluč, pampeliška, chmel, řebříček). Jako takový ho chválili a doporučovali už antičtí lékaři a přírodovědci, Dioscoridus a Plinius.

Mohutně podporuje tvorbu žaludečních šťáv, působí na činnost žlučníku a jater. Užívá se nejčastěji při nechutenství, zvracení, střevních kolikách, průjmu, při nedostatku žaludečních šťáv a při žlučníkových poruchách. Působí také dezinfekčně, tlumí křeče, premenstruační napětí i menstruační bolesti.

Dnes už ale víme, že mimo hořčin obsahuje také beta-thujon, který je v koncentrované formě neurotoxickým jedem. Nejdřív vyvolá podráždění pokožky, žaludku, žlučníku, křeče připomínající epileptický záchvat, a může skončit poškozením jater, nebo i smrtí. Pro člověka by taková dávka musela být skutečně vysoká, za bezpečnou se považuje jednorázová dávka o váze 1 g drogy nebo denní dávka o celkové váze 3 g. Varování se týká hlavně těhotných žen, kterým by intoxikace thujonem mohla přivodit potrat.

Nicméně toto nebezpečí je důvodem, proč byl v některých zemích zakázaný absint, což je lihovina, ve které je pelyněk hlavní přísadou (název lihoviny je odvozený od druhového jména pelyňku – řecké slovo apsinthion znamená „to, co se nedá pít“). Tento zákaz byl ale postavený na chybné studii z 19. století a v 90. letech 20. století byl opět odvolán. Obsah thujonu se však kontroluje, za maximum se považuje dávka 35 mg na 1 litr lihoviny.

Do lihovin a také do vína se pelyněk přidává nejen kvůli chuti a jeho léčivým účinkům, ale i jako konzervant. Už ve starém Řecku znali pelyňkové víno, absinthites oinos. Od konce 18. století je důležitou součástí fortifikovaného (dolihovaného) vína, známého jako vermut. Slovo Wermut přitom v němčině znamená právě pelyněk. Vermut se často podává jako aperitiv, který má za úkol povzbudit a připravit naše žaludky na nadcházející hostinu.

Vzhledem k tomu, že některé látky se z pelyňku jen obtížně luhují do vody, je pelyňkové víno či likér, případně tinktura, nejúčinnější formou užívání. Tradičně se také doporučuje přidávat jako bylinka k tučným masům a podobným těžko stravitelným jídlům. Je jednou z „hořkých bylin” tradičně podávaných k beránkovi při slavnostní sederové večeři o svátku Pesach.

Od starověku se pelyněk používal také v magii, jako vykuřovadlo, které může pomoci přivodit šamanské sny. Tato bylina byla zasvěcená měsíční bohyni Artemis – odtud její latinské jméno, artemisia. Stejně jako pelyněk tato řecká bohyně, ochránkyně zvěře a lesů, mohla lidi uzdravovat, nebo jim rozdávat náhlé nemoci i smrt. Na tento nevypočitatelný aspekt by si měl vzpomenout každý, kdo chce tuto mocnou bylinu používat.

Přečtěte si také o Outkovce pestré.

Další informace naleznete na stránkách Wikipedie.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3
seedbank -30%

Další články:

Nepřehlédněte:

Podíváme se na dvě nejoblíbenější příslušenství stolních vaporizérů (hadička a balónek) a na to, jak si vedou ve vzájemném srovnání.
Proč podzemní skleník. Není divu. Ve Střední Evropě rozhodně nepanují podmínky vhodné pro celoroční pěstování ovoce nebo zeleniny.
Dokážete si představit příjemný aromatický a chutný zážitek z kouření bez účinků THC? Možná se vám jako první vybaví CBD, ale mýlíte se.