Každý z nás na světě svým stylem života zanecháváme tzv. uhlíkovou stopu. Tedy souhrn vypuštěných skleníkových plynů, jež vznikají cestováním a výrobou věcí, které spotřebujeme každý jeden z nás během života. Některé eko výrobky tedy nejsou zase až tak eko, ve světle uhlíkové stopy při přepravě z Číny a zabalené do nejrůznějších obalů. Uvažujete v obchodě skutečně ekologicky?

Není nad domácí kvalitu

Místní produkty necestovaly polovinu světa a nebyla potřeba kvanta pohonných paliv na přepravu. Jejich nákupem podpoříte také regionální producenty a máte větší výběr bio výrobků. Z biologického hlediska je lidský organismus uzpůsobený ke konzumaci ovoce a zeleniny z oblasti, kde dlouhodobě žije, a z takových dokáže tělo využít nejvíce živin. Pokud si nejste jistí, čemu věřit, ověřenou kvalitu poznáte podle označení EŠV (ekologicky šetrný výrobek) nebo Regionální značka.

Bezobalu na vzestupu

Už jste slyšeli o bezobalovém obchodu? Tento trend k nám postupně proniká opatrnými krůčky. V těchto obchodech nakupují suroviny ve velkém balení a nabízejí je k prodeji do vašich vlastních nádob a obalů. Vy tak nemusíte vyhazovat neustále další a další rozbalené pytlíky z potravin. Sypké věci si můžete jednoduše nabrat do sklenic, pečivo si můžete odnést zabalené v ubrousku nebo látkovém pytlíku. Často v těchto obchodech najdete také právě místní produkty – med, zeleninu, zavařeniny či mléčné výrobky farmářů. Myšlenku „bezobalu“ částečně přebírá i řetězec drogerií DM, kde si můžete načepovat čisticí prostředky, prací gely a další drogerii do vlastních nádob a nemusíte tak neustále používat nové a nové plastové obaly, které pak skončí třeba v moři.

Nevyhazuj, recykluj!

Důležité při ekologickém nakupování je také přemýšlet, zda danou věc skutečně potřebujete novou. Tedy zda potřebujete, aby ji pro vás někdo nákladně (a často neekologicky) vyrobil, či zda vám stejně poslouží stejná věc z druhé ruky nebo její podobná náhražka. Ekologicky smýšlející lidé nakupují na bazarech, vyměňují na swapech nepotřebné věci za ty, které se jim hodí, recyklují to, co by jinak už neupotřebili, pro nový účel – přešívají z košil a dalšího oblečení sukně, pelíšky pro zvířata, doplňky do domácnosti. Použitým věcem a obalům vdechují nový život – vyrábějí hračky pro děti, vychytávky do domácnosti, praktické pomůcky z toho, co by jinak vyhodili. Zkrátka přemýšlejí o životním cyklu věcí, než je nakoupí nebo vyhodí. Pokud už nějakou věc skutečně nevyužijete, vždy je možné darovat ji raději třeba na Armádu spásy než nechat hnít na skládce.

Plané eko sliby velkých firem

Stále více lidí slyší na to, že je kosmetika vyrobena eko postupy, z bio produktů, šetrná k životnímu prostředí, netestovaná na zvířatech. A tak se rojí i sliby výrobců, které se ovšem nezakládají na pravdě. Běžný smrtelník bohužel často do procesu výroby nevidí, a tak když kosmetická firma tvrdí, že je produkt eko, není důvod jim nevěřit. Stále častěji se stává, že z kosmetického krému je ekologická jen jedna složka a zbytek přípravy už s ekologií nijak nesouvisí. Říká se tomu greenwashing. Nezbývá než složení pečlivě číst, o výrobcích přemýšlet, a pokud chcete uvažovat skutečně ekologicky, spoléhat jen na to, co je místní nebo vyrobené svépomocí. Příkladem greenwashingu je třeba eko bambusový kartáček na zuby, který se v přírodě snadno rozloží – kartáček, vyrobený z bambusu v Číně, dovezený a často ještě zabalený do nesmyslného plastového obalu…

Recyklace plastů? Ale prosím vás…

Sociální sítě zaplavují ukázky svědectví, kterak jsou kontejnery s vytříděnými plasty smíchávány s běžným odpadem a sypány na skládku. Mnoho lidí kvůli takovéto osobní zkušenosti přestalo třídit odpad. Proč tedy, pokud se takové kvantum lidí snaží třídit odpad, končí tolik plastů v moři a na skládkách? Recyklace plastů a jejich přetvoření v novou věc je pro mnohé firmy skutečně nákladná a často nemožná. Efektivní způsob na jednoduché přetavení je prozatím spíše ve fázi vývoje. Některé firmy, a dokonce i celé státy, si raději kupují a pronajímají místo v jiných státech, kam zkrátka odpady vyvážejí. 

Vytříděný plast z kontejnerů potřebuje třídicí linky, které obvykle využívají lidské pracovní síly na skutečné dotřídění – vzhledem k tomu, že lidé, snažící se třídit odpad, stále do plastů vyhazují to, co tam nepatří, tedy nevymyté obaly, mastné obaly, obaly s alobalem, sprejové nádobky pod tlakem a mnoho dalšího. Věděli jste, že každý plastový obal má na sobě symbol trojúhelníku ze tří plných šipek s číselným kódem a písmenným označením, který určuje, kam daný plast patří a co z něj může být dále vyrobeno? Trojúhelník s číslem 9 a 3 do kontejneru na plasty nepatří. 

Drobnostmi pro lepší životní prostředí

Pokud tedy chcete uvažovat a nakupovat skutečně ekologicky, začněte přemýšlet. Co doopravdy potřebujete koupit? Lze to koupit do vlastního obalu, abyste zbytečně neplatili za výrobu a likvidaci jiných obalů? Musíte to kupovat nové a z dovozu? Nebo existuje místní regionální varianta? Porozhlédněte se po bezobalových obchodech ve vašem okolí. Nebo zkuste vlastní nepotřebné věci nabídnout na výměnu za věci, které sháníte. 

Také můžete začít podnikat drobné krůčky k lepšímu životnímu prostředí. Dobrým tipem je více chodit pěšky nebo na kole než autem. Místo drahých čisticích prostředků zvládnete spoustu nečistot v domácnosti odstranit octem a jedlou sodou. Spoustu věcí si dokážete vyrobit také doma – kosmetiku, doplňky do domácnosti. 

A hlavně přemýšlejte. Třešničkou na pomyslné eko-pyramidě byla nedávná úvaha v jedné sociální skupině, zda jsou pratelné toaletní hadříky ekologičtější než toaletní papír. Ve světle nutnosti poměrně častého praní, které spotřebuje elektrickou energii a prací prostředky končící v čističce vod, to příliš ekologický nápad není…

“Důležité při ekologickém nakupování je také přemýšlet, zda danou věc skutečně potřebujete novou”

Foto: istock.com