Největší globální událostí prosince byla konference OSN o biologické rozmanitosti, které se ČR zúčastnila v pozici vyjednavače za EU. Výsledná dohoda počítá s ochranou větší plochy souše i oceánů. V ČR byla udělena cena za komunikaci změn klimatu, Čína postavila další obří hydroelektrárnu a americká fosilní společnost žaluje EU za nadměrné zdanění…
30. listopadu, Česko
Cenu za komunikaci globální změny klimatu převzala polární bioložka Marie Šabacká, která je pracovnicí Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Vyhlašovateli ocenění jsou Učená společnost ČR a Informační centrum OSN v Praze.
Pro Dr. Šabackou je předávání pravdivých, vědou ověřených informací stěžejní: „Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde.“
Tuto mladou vědkyni můžete sledovat na jejím twitterovém účtu glacier_ecology.
Čestné ocenění za celoživotní přínos bylo uděleno genetikovi a molekulárnímu epidemiologovi Radimu Šrámovi, který se zabýval zdravotními riziky života v znečištěných oblastech, zejména na Ostravsku. MUDr. Šrám bohužel zemřel den před tímto slavnostním večerem.
7.–19. prosince, Kanada
V Montrealu proběhla konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15), jejímž cílem bylo, „aby se země světa dohodly na tom, jak zajistí, aby v roce 2030 bylo na světě víc zvířat, rostlin a ekosystémů než nyní“. Přeloženo do češtiny: mělo zde dojít ke shodě na tom, které cíle a postupy k nim bude společenství zemí financovat prioritně.
Druhým hlavním cílem bylo, aby se státy zavázaly, že do roku 2030 zajistí ochranu alespoň 30 % rozlohy pevniny a 30 % oceánů. V současné době je to jen 17 % pevniny a méně než 8 % moří. V ČR je to 22 % území – přitom ČR přijela na konferenci jako zástupce EU, která je hlavním lobbistou za uvedených 30 %. Česká delegace si tak uvědomila, že bude muset začít nejdřív sama u sebe 🙂 Tento závazek byl totiž schválen.
Konečná dohoda obsahuje dalších 22 cílů, například závazek snížení rizika použití pesticidů o polovinu, snížení ztrát živin z půdy o polovinu atd. Každý stát má nyní zpracovat vlastní plán na ochranu biodiverzity na svém území. Zapojit se mají i firmy. Pozitivní je také výslovné uznání práv, role, území a znalostí původních obyvatel. Konference se zúčastnilo na 10 000 lidí ze 190 států, včetně zástupců vlád, vědců a aktivistů.
29. prosince, Lucembursko
Společnost Exxon Mobil podala žalobu na Evropskou unii, aby si vynutila zrušení nedávno schváleného plánu zdanit dodavatelům fosilních paliv část mimořádných zisků, tedy zisků přesahujících 120 % průměru posledních let. Žalobu podala k tribunálu, který spadá pod Soudní dvůr Evropské unie. Žaloba ohrožuje plán EU na získání prostředků ve výši 25 miliard eur, které plánovala využít na sanování dopadů vysokých cen energií.
30. prosince, Čína
V poušti Kubuqi ve Vnitřním Mongolsku zahájila společnost China Three Gorges první fázi výstavby komplexu solárních, větrných a záložních uhelných elektráren (celkem 16 GW) i s úložnou kapacitou. (Pro srovnání: český Temelín má výkon 2,2 GW.) Jde o největší komplex na získávání energie v pouštních oblastech a zároveň součást většího projektu této společnosti.
Velká část energie bude pocházet z hydroelektrárny Baihetan na řece Jinsha (horní tok Jang-c’-ťiang), kterou CTG dokončila také v prosinci 2022. Jde o druhou největší vodní elektrárnu na světě s výkonem 16 GW. Podle výpočtů ušetří její provoz 51 milionů tun uhlí ročně. Všechny tyto kroky mají Číně pomoci splnit její ambiciózní plán vybudovat do roku 2030 zdroje energie z obnovitelných zdrojů o celkovém výkonu 1200 GW.
