Zprávou měsíce je boj o německý Lützerath mezi aktivisty a společností RWE, která chce vesnici srovnat se zemí a na jejím místě otevřít povrchový důl na hnědé uhlí. Kompromisní dohoda mezi RWE a vládou vyvolala odpor části společnosti.
Dočtete se také o úmrtí profesora Klemeše, který se věnoval trvalé udržitelnosti; o prioritách švédského předsednictví EU a o penězích investovaných do obnovitelných zdrojů energie.
4. ledna, Německo
Začal boj aktivistů o vesničku Lützerath v rýnském hnědouhelném revíru na západě Německa. Aktivisté se sem stěhovali už od roku 2020. Poté ji prohlásili za Zone to Defend (ZAD) a zorganizovali festival a několik protestů. Na podzim 2022 soud vydal příkaz k jejich vystěhování, ale když policisté přišli 4. ledna do zóny, čekala je barikáda a létající dělbuchy a molotovy.
Za další týden policie začala s vyklizením a demolicí. Za demonstranty se postavili např. vědci z iniciativy Scientists4Future nebo známá aktivistka Greta Thunberg, kterou policie v zóně zatkla 14. ledna, kdy přišlo aktivisty přímo na místo podpořit až 35 000 lidí. Podle průzkumu si otevření dolu nepřeje ani 59 % obyvatel Německa.
Poslední protestující byli z Lützerathu vyhnáni 16. ledna. Pro aktivisty se rozhodnutí obětovat Lützerath stalo důvodem k ostré kritice politického systému reprezentovaného vládní stranou Zelených, která likvidaci vesnice považuje za kompromis s uhelnou lobby. Oplátkou za to bude ukončení těžby uhlí už v roce 2030. Tato dohoda je ovšem aktivisty vnímaná jako „poklonění se RWE“ a zrada zájmů obyčejných lidí.
17. ledna, ČR
Ve věku 77 let zemřel profesor Jiří Jaromír Klemeš. Významný pedagog a vědec s bohatou zahraniční zkušeností se v roce 2017 vrátil na svoji alma mater, brněnské VUT, aby zde v centru NETME založil a vedl mezinárodní tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost, který má za cíl zvýšení účinnosti procesního a energetického průmyslu a minimalizaci tzv. skleníkové, dusíkové, energetické a vodní stopy.
„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii,“ prohlásil loni o svém týmu Klemeš.
Několikrát se umístil v prestižním žebříčku nejcitovanějších vědců světa (Highly Cited Researchers). Byl autorem několika uznávaných knih, ve kterých se věnoval např. zpětnému získávání tepla, šetření vodou nebo optimalizaci veřejných inženýrských sítí.
17. ledna, EU
Prioritou nové předsednické země EU, kterou je od ledna Švédsko, bude řešení energetické krize, podpora Ukrajiny, zavádění opatření pro boj se změnami klimatu a posilování konkurenceschopnosti. Na plenárním zasedání poslanců ve Štrasburku to řekl švédský premiér Ulf Kristersson. „Chceme zelenější, bezpečnější, svobodnější Evropu,“ shrnul hlavní priority předsednictví.
Švédsko je země, kde kladou na ekologická témata velký důraz. Jejich národním cílem je zajistit kompletní výrobu energie bez fosilních paliv do roku 2040. Většinu energie už dnes Švédsko získává z vodních a asi 40 % z atomových elektráren. Jejich strategie přechodu dopravy a průmyslu včetně ocelářského do bezemisního módu počítá mimo jiné s využitím tzv. zeleného vodíku.
27. ledna, USA
Podle agentury BloombergNEF poprvé v historii dosáhly investice do obnovitelných zdrojů stejné výšky jako investice do fosilních paliv. Je to také poprvé, kdy roční investice do zelené energie přesáhly 1 bilion dolarů. Celá polovina z toho připadá na Čínu. Oproti minulému roku je to celosvětový nárůst o 31 %. Dalších asi 500 miliard dolarů bylo investováno do rozvoje energetické infrastruktury. Agentura však odhaduje, že pro přechod k bezemisní energetice do roku 2050 je třeba částku ještě výrazně navýšit. Varovné také je, že investice do fosilních paliv stále neklesají.
