Strom svobody
„Strom svobody“ je státním stromem států Indiana, Tennessee i Kentucky, ale i stromem vysazovaným jako symbol boje o nezávislost a v období této války byl tak i přezdívaný. Také jako „yellow poplar“, znamenající žlutý topol, byl v Americe nejednou označen tento strom vyznačující se vskutku velkou výškou a žlutým zbarvením listů během podzimního období.
Již dříve jej domorodí Američané využívali ke zhotovení kánoí a o jeho hodnotách se nemálo vyjádřili i autoři těchto slov, pocházejících ze svazku Ottova slovníku naučného (1900), říkajících: „Liliovníkra užívá se v Americe pro hořkou kůru místo chininu proti zimnicím, v Evropě však a i po Čechách jest z nejnádhernějších sadových stromů, v různých, barvou a tvarem lupenů od sebe se rozlišujících odrůdách tu pěstovaných.“
Tento listnatý opadavý strom, jehož původ je severoamerický, byl do Evropy dovezen kolem roku 1663, ale na území České republiky se ukázal až v roce 1865 a to v zámecké zahradě v Hluboké nad Vltavou. Severoamerický rodák z čeledi šácholanovité je u nás známý jako Liliovník tulipánokvětý a jeho platné české jméno liliovník bylo publikované už v roce 1823 Janem Svatoplukem Preslem, přičemž je i dnes nejpoužívanějším jménem v botanické literatuře. Mezi další starší alternativní pojmenování patří lyrovník, tulipánovník či lyriovník. Vědecké rodové označení liriodendron je původem z řečtiny a vzniklo spojením slov „leirion“ (lilie) a „dendron“ (strom). Zatímco druhové jméno tulipifera je odvozeno z latinského „tulipa“ a vystihuje podobnost mezi jeho květy a květy tulipánu.
Ve své domovině je strom schopen dorůstat výšek až 58 metrů, u nás se vyskytuje ve výškách do 40 metrů, avšak obvykle dorůstá 20 – 30 metrů. Korunu má zprvu kuželovitou, následně vyklenutého tvaru o šířce asi 10 – 15 metrů. Jeho listy jsou střídavé, řapíkaté, jejich tvar je poměrně různorodý a má okraje se čtyřmi až šesti špičatými laloky. Na podzim se listy liliovníku zabarví do sytě žluté. Kůru má zprvu hladší, časem rozbrázděnou, barvu má primárně šedou a později tmavne až do hnědého zbarvení.
Jak už samotný název stromu napovídá, jeho květy jsou skutečně důvěrně podobné tulipánům a jsou velké 3 – 5 cm. Jsou složeny ze šesti korunních lístků, které jsou žlutozelené až žluté (vzácně bílé) a zdobené oranžovým, vzhůru prohnutým pruhem v jejich spodní části. Kališní lístky má tři, jsou skloněné směrem dolů a mají světle zelenou, někdy i žlutou barvu. Tyto lístky opadávají poměrně brzo. Uprostřed je uloženo velké kuželovité gyneceum složené z několika plodolistů a je žlutozelené, žluté a ojediněle bílé barvy.
Tulipánovník má nespočetně mnoho tyčinek a ty jsou zbarveny do bledě žluté až žluté. Plodem jsou křídlaté nažky poskládané v souplodí, které je podobné šišce jehličnanů o velikosti 5 – 8 cm. Liliovník je strom opadavý a kvete v období května až července, avšak prvními květy vás potěší nejdříve po 10 letech. Je velmi odolný vůči mrazům a odolává i -30 °C.
Obsahuje jedovatý alkaloid tulipiferin. Tento okrasný strom si můžete vypěstovat i doma na svém pozemku, avšak pokud ho chcete mít na okrasu i po několik let, bude vám třeba střední až větší zahrady. V případě nedostatku místa pro tohoto velikána, je také možnost poohlédnout se po jeho kultivarech, které nikdy nedosáhnou své plné výšky.
Pro zdárný růst potřebuje hluboké, vlhčí a živné půdy. Jako okrasné dřeviny je liliovníku využíváno po celém světě a najdete ho zejména v parcích a zahradách. V České republice se vyskytuje například v Podzámecké zahradě v Kroměříži. V Evropě se takto využívá již od 17. století a některé stromy jsou chráněny jako památné. V Severní Americe se mimo toto využití tulipánovník používá jako užitkový strom pro své dřevo, které je opravdu hodnotné a ideální pro další zpracování. Jeho dřevo je lehké a měkké. Dřevo z mladých stromů je bílé, ze starších je žluté s hnědým jádrem a ke svému stáří pomalu tmavne. Již roky je používán k výrobě různého nábytku, pro jeho kvalitní dřevo je žádaný na výrobu varhan anebo jako obkladové dřevo s kresbou.
Už jako malá jsem chodívala tento skvostný a netypický strom obdivovat do místní zámecké zahrady a pokud jste ho ještě nikdy neviděli, doporučuji si zajít na jarní procházku některým z parků a třeba budete mít na tohoto velkého krasavce štěstí.
