Když nic jiného, tak závěr tohoto roku by mohl vejít do dějin jako čas koncentrované prolhanosti. A teď nemám na mysli darebáky, kteří starým lidem lžou, že jim jdou překontrolovat plyn, elektřinu či karmu, a sotva se jim vetřou do domu či bytu, tak je okradou, někdy k tomu i zmlátí, a pak i s jejich penězi a šperky utečou.
Jistě, jsou to lidské zrůdy, které jsou schopny kdejaké špinavosti. Ale v naprosté většině případů jsou to primitivní blbečci, jejichž vstřebávání znalostí se zastavilo někde na úrovni páté třídy základní školy a kteří si mnohdy vlastní zhovadilost ani neuvědomují. Já mám teď na mysli hráče vyšší třídy.
To již není žádný okresní přebor. Ale jsou to hráči 1. ligy prolhanosti, kteří základní školu absolvovali bez problémů. Naopak, přidali k ní i školy střední, vyšší, ba i vysoké. A to školy různých směrů. Někteří studovali medicínu, jiní žurnalistiku, a ještě další třeba tu Nejvyšší Policejní. Jedni si před i za jméno píší řady titulů, jiní si na svou hruď a ramena připínají tolik odznáčků, metálů a hvězdiček různých velikostí, až jim z toho hrozí platfus. Nu, a pak již jen stačí slíbit jim třiatřicet stříbrných a oni hned hrdinně vyrazí lhát na té nejvyšší úrovni. Proč? Přece proto, že někde je v ohrožení nějaká jiná lež. Lež, která tak hladce tahala ze starých a nemocných lidí peníze. Která tak krásně vynášela a plnila soukromá i stranická konta. Která vypadala tak pevná ve svých základech. Jenže ty základy se teď nějak příliš chvějí a drolí!
A co to vlastně je objektem náhlé záplavy lží? No přece konopí! Rostlina, která dlouhá tisíciletí sloužila lidem bezmála jako univerzální lék a na kterou se pak, v rámci posílení zisků ze syntetických léků, podařilo vypracovat tak nádhernou lež, kdy i ti největší podnikatelští darebáci náhle vypadali jako spasitelé lidstva. A teď se ta více jak stoletá lež náhle drolí. Proto je nutné provést repasi. Musí se lhát lépe. Takzvaně sofistikovaněji.
O konopí se u nás lže prakticky denně. A naše sdělovací prostředky jsou v tom mistry. Vybourá se někdo v autě, protože si dal perník (pervitin), a pak, cítíce se být mistrem světa ve všem, to rozpálí, co to dá, a napasuje to do stromu či hůře do jiného auta? Hned večer se to dozvíme z mluvící bysty televizní hlasatelky, za níž je nám promítán obrázek pervitinu vkusně naaranžovaného na listu konopí. Přehnal to někdo s heroinem a šlehl si příliš velkou dávku? Opět stejná či podobná bysta a za ní mírně modifikovaný obrázek. Tentokrát na listu konopí neleží pervitin, ale injekční stříkačka.
Jenže tyto lži se tak nějak pomalu míjejí účinkem. Přestože jsou nám servírovány denně od rána až do pozdních nočních hodin, o semínka konopí je stále větší zájem a v létě tyto ztepilé krasavice rostou prakticky v každé druhé zahrádce. Stoletá Lež se míjí účinkem, a proto jsou na její záchranu povolána ta nejprolhanější esa. Lháři s tituly a epoletami. A ti již vědí, že když se nedaří zdolat nepřítele přímo, musí se na to jít oklikou. A ta oklika má své jméno. Jmenuje se „Fénixovy slzy“. Cože to je?
Od lhářů s tituly Mgr., prof., MUDr., JUDr. a mjr. jsem se dověděl, že je to látka, která mne naprosto spolehlivě přivede k pervitinu a heroinu, když to s ní přeženu, tak mne zabije, a která také občas vybuchne. A obdobu této skutečné neskutečnosti pronesl před televizní kamerou i policejní důstojník. Major. Úžasné. A jaká je skutečnost?
Abych to mohl vysvětlit, a to bez lhaní a vymýšlení nesmyslů, musím se vrátit k rostlině konopí. Tato kytka, jako spousta jiných rostlin, má po celém svém povrchu množství různých trichomů. Nehledejme za tímto vědeckým názvem nic záhadného. Jsou to protažené povrchové buňky pokožky rostliny. Je jich několik druhů a mají různou funkci. Některé jsou ve formě ostnů a mají rostlinu chránit před predátory. Jiné jsou ve formě vlásečnic na kořenech a mají za úkol nasávat vláhu a živiny z půdy a posílat je dál do rostliny. Jiné jsou ve formě háčků a slouží k přichycení semena na kůži zvířete či oděv člověka, a tak zajistit rozšíření rostliny. Nás budou zajímat trichomy žláznaté, sloužící k vyměšování silic či pryskyřic na povrch rostliny.
Tyto žláznaté trichomy jsou po celém nadzemním povrchu rostliny konopí. Nejvíce jich pak je na samičích květech rostliny a na malých lístcích, které jsou v bezprostředním okolí těchto květů. Když si v době jejich dozrávání vezmete silnou lupu, zvětšující alespoň šedesátinásobně, ale lépe stonásobně, uvidíte na konečcích těchto trichomů malé, nádherné, a také velmi lepkavé kapičky pryskyřice. A to je to, co každého pěstitele konopí, ať již si ho pěstuje pro své potěšení či pro své léčení, zajímá nejvíce. Kdybyste v této době mohli být jako utajení diváci na takové zahrádce, tak byste jejího majitele viděli se speciálním mikroskopem, jak s velkým zájmen a také s radostí, s nosem přilepeným až na ten zkoumaný objekt pozoruje, kolik těch kapiček tam má a jakou již mají barvu. Podle toho se totiž nejlépe pozná, jestli je již kytka zralá pro sklizeň, či jestli má ještě den, dva či několik dnů počkat. Proč? Rostliny konopí si pěstujeme pro obsah léčivých látek. A ty se zráním zvyšují. Z nich některé jsou i psychotropní. Opět takové podivné slovo. Ale opět za ním nehledejme nic tajemného. Znamená jen to, že tyto látky v nás vyvolávají libé pocity. Psychotropní látky jsou dle návykovosti dvojího druhu.
Jedny jsou fyzicky návykové a před těmi bychom si měli dávat hodně velký pozor. Jsou například v tabáku (nikotin), v alkoholických nápojích (ethanol a methanol) či v heroinu (morfin).
Ty druhé jsou psychicky návykové. A sem patří například čaj (tein), káva (kofein), čokoláda (fenylethylamin) nebo právě v pryskyřici konopí obsažený delta-9- tetrahydrocannabinol, obecně jmenovaný THC.
Pojďme si o něm něco říci.
Je to jeden z bezmála 140 kanabinoidů, které, mimo jiné, rostlina konopí v sobě vytváří. Celkem se uvádí, že má v sobě více jak 1200 látek, které ve svém souhrnu mají přímo nepředstavitelně široký léčivý záběr. Tlumí bolest. Mírní křeče. Likvidují záněty, včetně žaludečních vředů a Crohnovy choroby. Odstraňují nechutenství po chemo- a radioterapii. Napomáhají k obnově vystýlek kloubů. Léčí epilepsii. Likvidují rakovinové buňky. Léčí astma. Velmi účinně brzdí rozvoj Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Přímo nakopávají poškozený či oslabený imunitní systém savců. A takto bych mohl pokračovat. Ostatně dle vyjádření jednoho amerického vědce v oboru farmakologie budou do dvaceti let přípravky z konopí léčit minimálně 80 % chorob, které se dnes léčí syntetickými přípravky. A co je nejúžasnější? Podle dosavadních zkušeností a vědeckého bádání v zemích, kde pacienty skutečně chtějí léčit, a ne jen z nich tahat peníze, jako je tomu v Česku, užití konopí pro léčení s sebou nenese žádné nebezpečné vedlejší účinky, a dokonce i jeho psychoaktivita se po určité době u léčených lidí vytrácí. Toto mohu potvrdit, protože moje dcera musí denně užít šest jointů a tři gramy drceného konopí do jídla, a žádný psychotický efekt se u ní neprojevuje.
Všechny tyto látky jsou nejvíce obsaženy právě v těch malinkých kapičkách pryskyřice. Je tedy pochopitelné, že mnozí z těch, kteří konopí pěstují pro svou potřebu, mají snahu získat právě jen tu pryskyřici. A je to celkem jednoduché, i když trochu nákladné. (Pozn. redakce: O využití a výrobě Fénixových slz jsme psali v ROOTS 06 a 07 / 2017).
Mortalita léků se určuje tzv. indexem LD50. Je to označení takové dávky zkoušené látky, která do 24 hodin způsobí smrt 50 % testovaným jedincům, a udává se v mg/kg živé hmoty.
Například LD50 Paracetamolu u dospělého člověka je 7,5 g. To je 15 tablet Paralenu.
Ale jsou i takové léky, kde, pokud máte předepsánu jednu tabletu, a vy si vezmete dvě, naprosto bezpečně zemřete.
Ve Spojených Státech, v Izraeli a některých dalších státech byly prováděny pokusy i s Fénixovými slzami, které byly podávány perorálně, tedy ústy. Po podání obrovských dávek se podařilo zabít krysu. U psů a u opic se to již nepodařilo. Proto se přešlo na pokusy s dronabinolem, což je vlastně čisté THC. Polovina testovaných potkanů uhynula po podání 800–1900 mg/kg (dle druhu a pohlaví). U psů a u opic se opět nepodařilo žádné testované zvíře na toxicitu této látky zabít. A to ty opice dostávaly až 9000 mg/kg (u 75kilového jedince je to tedy téměř tři čtvrtě kilogramu čistého THC – což je v praxi nemožné – a stejně by přežil).
Tak to je ta ďábelská látka, o které hovořil v pořadu paní Jílkové například prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., nebo vedoucí protidrogového oddělení Policie ČR v Praze mjr. JUDr. Jaromír Badin. Pamatuji si dobu, kdy policistům, tehdy ještě pod označením VB, se nedalo věřit prakticky nic, a titul CSc se překládal jako „celkom solidný cigán“. Jak to tak vypadá, ta doba se nám vrací.
Já nemám v oblibě znevažování studovaných lidí. Spíše k nim cítím úctu a obdiv. Jak mám ale cítit úctu a obdiv k někomu, kdo veřejně plácá o něčem, o čem nemá ani ponětí, nebo dokonce o tom lže?
Skutečný důvod, proč konopí musí být zakázané či povolené tak, aby se k němu stejně nikdo nemohl dostat, je pouze jeden – konopí je rostlina, a tím pádem je jako lék nepatentovatelná. A farmaceutické firmy se z jejích již dnes prokázaných léčivých účinků klepou hrůzou. Proč? Nu protože jestli konopí bude legalizováno a bude zahájen skutečně seriózní výzkum jeho léčivých účinků, tak farmaceutickým firmám, které dnes hlavně těží na prodeji analgetik, sedativ, prostředků proti křečím a různých kortikoidů, cytostatik a preparátů pro provádění chemoterapií při léčbě rakovin, se zisky velmi podstatně sníží. A z toho zase mají hrůzu naši politici. Od farmaceutických firem totiž vedou do stranických pokladen a do kapes vybraných politiků velmi štědré penězovody. Proč asi? A jak se jim asi ti politici revanšují?
