Méně je často více.
K tomu, abychom mohli posoudit, zda rostlina potřebuje vodu, a hlavně jaké množství, je třeba mít jisté zkušenosti. Jednoduché pravidlo, kdy rostliny zalévat a kdy ještě počkat, je řídit se vahou pěstební nádoby. Zkuste si zapamatovat váhu nádoby po zasazení rostlin, kdy je pěstební médium ještě suché, a pak porovnejte jeho váhu, když nasákne vodu ze zálivky.
Jestli zalévat nebo ne se rozhodněte, až rostliny zvednete a zhodnotíte váhu nádoby. Nezapomeňte, že každá rostlina přijímá jiné množství vody, zalévat je tedy musíte individuálně. Že není něco v pořádku, vám rostlina sama ukáže povadnutím listů – prohlédněte pak, jestli je substrát proschlý a rostlina nemá odkud brát vodu, nebo je naopak přelitý a kořeny přestaly vodu čerpat z důvodu zahnívání. Vyvarujte se však úplného vyschnutí pěstebního média, protože kořeny potřebují ke svému růstu a prospívání neustálou vlhkost ve svém okolí.
Proč je třeba vyvarovat se přelití?
Pro začátek je třeba vědět, že rostliny přijímají skrze kořeny i vzduch, přesněji kyslík. Je proto třeba udržovat substrát lehký a vzdušný. Je na to třeba myslet, i když rostliny zaléváme – musíme nechat substrát lehce proschnout, aby si udržel svou vzdušnou strukturu. Pokud budeme rostliny udržovat přelité a tedy bez přístupu vzduchu, je velmi pravděpodobné, že jim začnou uhnívat kořeny. To poznáme podle toho, že rostlina svěsí listy, kořeny se zbarví do hněda, substrát přestane vysychat (naruší se koloběh vody a rostlina ztrácí schopnost vodu přijímat) a ve finále začne substrát zapáchat.
Rychlou pomocí je vymačkat z kořenového balu přebytečnou vodu, postavit rostlinu bez podmisky na topení a případně zastřihnout nadzemní část rostliny (nadzemní část rostliny je do velké míry odrazem té podzemní – znamená to, že když jsou poškozeny kořeny, rostlina nezvládá vyživovat listy a ty vadnou; zastřižením nadzemní části rostlině pomůžeme vyrovnat se se ztrátou kořenů a rychleji se zregenerovat; pokud bychom nadzemní část nezredukovali, je vysoce pravděpodobné, že by část listů stejně uschla).
Je třeba stále udržovat mírné vlhké pěstební prostředí
Vyvarujte se úplnému vyschnutí pěstebního média, protože kořeny potřebují ke svému růstu a prospívání ve svém okolí neustálou vlhkost. Je to dáno tím, že nejjemnější vlásčité kořínky, kterými rostlina přijímá vodu a živiny, a které postupně sílí a větví se, se mohou vyvíjet jen ve vlhku.
Tip:
– Jestli je substrát stále u kořenů vlhký, zjistíme pomocí dřevěné špejle, kterou zapíchneme do balu. Pokud se na špejli nalepí substrát nebo ji vytáhnete navlhlou, kořeny mají stále potřebnou vláhu. Tento test můžete vyzkoušet i prsty.
Jak zajistit dostatečný přísun kyslíku ke kořenům?
Přísun kyslíku ke kořenům můžeme ovlivnit několika způsoby. První z nich je výběr substrátu. Obecně se doporučuje zvolit lehčí substrát s dobrým poměrem rašeliny, kokosových vláken a perlitu. Rašelina dokáže nasáknout několikanásobek své vlastní váhy. Čistě rašelinové substráty jsou proto těžké a lehce v nich hrozí přemokření. Přidáním kokosových vláken a perlitu (dále také keramzit, písek) jeho strukturu zlehčíme a usnadníme vysychání a tedy i přístupu kyslíku ke kořenům.
Dalším jednoduchým způsobem, jak ovlivnit přístup vzduchu ke kořenům, je kypření povrchu substrátu. Vytvoří-li se na povrchu substrátu ztvrdlá krusta, naruší se vzlínání a odpařování vody ze substrátu. Několika pohyby vidličkou nebo malou motyčkou, tuto krustu narušíme a odpařování může pokračovat.
Další vychytávkou, která se objevila na trhu, jsou textilní květináče Root Pouch. Textilní materiál je dostatečně silný, aby zadržel vodu, ale na druhou stranu také prodyšný, takže rovnoměrně vysychá a poskytuje dostatečný přístup vzduchu ke kořenům.
Pro hydroponické pěstování je vhodnou pomůckou CO2 tablety No Mercy Supply. Který se nasypou do závlahy a rozpouštěním se z nich uvolňuje CO2, ze kterého je kyslík rostlinám snadno přístupný.
