Jsou věci, které mnoho z nás nedokáže pochopit, nemá pro ně logické vysvětlení. Pro nás na první pohled zbytečná zvířata, neužitečné rostliny. Příroda ale ví, co dělá. Nic a nikoho nestvořila bez účelu. Klíště je jedním z tvorů vyvolávajících zejména negativní emoce. Malé, nevzhledné, děsí celé davy lidí, jedna z černých ovcí hmyzí rodiny.
Území České republiky se pyšní jedním z největších výskytů těchto pavoukovců. Stejně jako ostatní paraziti, jsou ukazateli zdraví v dané oblasti a samozřejmě i členy potravinového řetězce. I klíšťat existuje několik druhů, to však není podstatné pro téma dnešního článku.


Než se z vajíčka klíštěte stane dospělý jedinec, projde třemi vývojovými fázemi, z nichž každá trvá až rok. Larva měří necelý 1 mm a má tři páry nohou. Živí se především na drobných savcích. Následná metamorfóza vede ke vzniku nymfy. Ta je větší, až 1,5 mm, má také o jeden pár nohou navíc. Jejími živiteli jsou zvířata jako ježci, kočky, psi, lišky i člověk. Po načerpání dostatku energie a odpadnutí od hostitele se z nymfy stává dospělé klíště.


Samce od samice lze poznat velmi jednoduše podle zbarvení – samička má tmavý štít a hnědý až červenohnědý zadeček, sameček je celý pokrytý tmavým štítem.


Životní rolí samečka je zplození nové generace, po jejím naplnění umírá. Samice si vybírá za zdroj potravy větší živočichy, jako jsou koně, dobytek, jelení zvěř, člověk. Další týden až dva se samice připravuje na kladení vajíček, těch je ve snůšce 2 500 i víc.


V každé životní etapě, kdy klíště saje, může být přenašečem nemocí. Nejznámějšími jsou borelióza a klíšťová encefalitida. Další méně rozšířená onemocnění přenosná klíšťaty jsou ehrlichióza, bartonelóza, babesióza, tularémie.


Obavy z nemocí, které klíšťata přenášejí, jsou pochopitelné, přesto je však klíšťata nutné přijmout jako přirozenou součást našeho okolí a je tedy vhodné se zaměřit především na prevenci.
Na procházku do lesa nebo na louku mezi sebe a klíště postavte jako bariéru světlé oblečení s dlouhými nohavicemi i rukávy pro snadné odhalení jedinců, kteří se na vás uchytí.


Další možností je klíšťatům nevonět. Nejrychlejší a nejjednodušší je samozřejmě koupit osvědčený repelent a ten použít podle potřeby. Stále více lidí ale dává přednost přírodním způsobům ochrany i léčby. Jednou z možností jsou éterické oleje, případně přípravky z nich vyrobené. Éterické oleje vznikají destilací z rostlin a nesou v sobě jejich sílu i účinky. Mají bohaté spektrum účinků a použití. Na klíšťata platí zejména ten levandulový. Lze jej použít na jejich odpouzení i jako desinfekci ranky pro jeho antiseptické a hojivé účinky. Olej nakapejte na boty, spodní lem kalhot, případně i další části oblečení, poslouží k odpuzení hmyzu. Můžete také zkusit brát zvýšené dávky vitamínu B, či do lemu kalhot vložit látkový sáček s čerstvě rozdrceným hřebíčkem. Možností a babských rad je nespočet.


Selže-li ochrana a nějaké klíště si cestu na kůži najde, je potřeba ho vyjmout co nejdříve a co nejšetrněji. Klíště rozhodně neusmrcujte před vyjmutím, aby do ranky nevypustilo obsah svých střev, tím by se zvýšilo riziko nakažení. Zapomeňte na pinzety, zakapávání olejem a zuřivé kroucení. Klíště má na sosáku zpětné háčky, je tedy jedno, zda ho budeme vytáčet doprava, doleva, nebo ho vyvikláme. Nejvhodnějším nástrojem na vytažení klíštěte je buď speciální karta, nebo háček, ten je vhodnější pro drobné jedince. Po vytažení ošetřete ranku osvědčenou desinfekcí nebo třeba znovu éterickým olejem, levandulovým případně tea tree. Nepodaří-li se klíště vytáhnout celé, není třeba panikařit, tělo si se zbytkem poradí stejně jako třeba s třískou. A zůstaňte v pohodě, zbytečný stres tělo oslabuje a to je něco, co rozhodně nepotřebujete.


Častými projevy nemocí, které může člověk od klíštěte chytit, jsou zvýšená teplota, únava, malátnost, bolesti kloubů. Pokud se tedy po nálezu klíštěte necítíte ve své kůži, navštivte svého lékaře.

Vyjmuté klíště nerozmačkávejte ani nepalte, bezpečným způsobem jeho likvidace je prosté spláchnutí do záchodu.


Před klíšťaty je možné ochránit i zahradu a to zejména vytvořením suché bariéry kolem hranice pozemku pomocí kamenů, dlažby, štěrku či dřevěných štěpků. Je také vhodné vysadit na zahradu byliny odpuzující hmyz a udržovat trávník co nejkratší.
Užívejte si léto, procházky a pikniky s otevřeným srdcem i myslí a bez obav ze světa, který nás obklopuje.

Příroda má zázračnou moc zbavit nás stresu a napětí. Nenechme se od pobytu v ní odradit.