Seedbank cali trip
Search
Close this search box.

K psychedelikům a ještě dál – 2. díl

Cesta psychedelik na výsluní a novinky ze světa účinků ayahuasky

V tomto článku bych vám ráda představila obsah úvodní přednášky Ricka Doblina s názvem „Začleňování psychedelik do mainstreamu jako cesta ke kulturní evoluci a globální spiritualitě“ a následně obsah přednášky „Vliv ayahuasky na vnímavost, neurální metabolismus, funkční propojenost různých oblastí mozku v klidovém stavu a možnost změny mozkové plasticity“, kterou přednesl Jordi Riba.

Začleňování psychedelik do mainstreamu

Rick Doblin, zakladatel a výkonný ředitel MAPS (Multidisciplinary Association for Psychedelic studies), jehož disertační práce při studiích na Harvardské Kennedy School of Government se zabývala tématikou regulace a léčebného využití psychedelik a konopí, se zabýval mimo jiné také navazujícími studiemi na Good Friday Experiment (po 25 letech) a Concord Prison Experiment Timothy Learyho (po 34 letech). Jeho cílem je pomoci legalizovat léčebné využití psychedelik a konopí nejprve v klinickém kontextu, ale také jako nástroj pro osobnostní růst v životě zdravých lidí.

Život Ricka Doblina byl mimo jiné formován děsivými obrazy civilizace v podobě Osvětimi, Kubánské krize a následně i války ve Vietnamu. Došel tehdy k uvědomění, že lidé, kteří se bojí, se obracejí k silné ikoně, nebo k osobě, která o síle alespoň mluví. Tak jako v současné době můžeme vidět výsledek amerických voleb v čele s osobou Donalda Trumpa, byl svého času takovou ikonou i Richard Nixon, který prakticky započal novodobou válku proti drogám a prohlásil, že Timothy Leary, popularizátor LSD, je nejnebezpečnější muž v Americe. Doblina nicméně v jeho vnímání psychedelik ovlivnily především jiné postoje, z nichž odcituji alespoň jeden, přisuzovaný Dr. Stanislavu Grofovi: „Od té chvíle jsem začal vidět LSD jako nástroj, který může pro psychiatrii znamenat to samé jako mikroskop pro biologii nebo teleskop pro astronomii.“ Jelikož žijeme v době, kdy je stále prevalentnější určitá segregace, která má velice často náboženský podtext, velice důležitým úkolem v příštích letech bude dle Doblina hlavně snaha o zvýšení tolerance a akceptace mezi různě orientovanými spirituálními skupinami. Psychedelika jsou schopna dát člověku osobní zkušenost pocitu jednoty a spojení s ostatními bytostmi, a jsou tak podle Doblina mnohem přirozenějším a účinnějším nástrojem pro dosažení tohoto cíle, než dogmata předávaná psaným slovem. Politicky podle něj tedy dává smysl psychedelika znovu integrovat do fungování naší společnosti.

Prvním psychedelickým výzkumem v kontextu současné vědy byl Good Friday Experiment, který měl stanovit, zda jsou psychedelika schopna indukovat mystický zážitek. Rick Doblin provedl 25 let poté navazující studii. Bylo zjištěno, že lidé účastnící se tohoto experimentu i po 25 letech stále hodnotili tuto zkušenost jako mystickou, byla pozorována také zvýšená tolerance vůči jiným náboženstvím, vyrovnanost v těžkých životních situacích, solidarita a identifikace s cizinci, menšinami, ženami (v tomto experimentu vystupovali jen muži), přírodou a mimo jiné byl pozorován i snížený strach ze smrti. V další studii (MacLean, 2011) o mystických zkušenostech vyvolaných působením psilocybinu, bylo zjištěno, že tyto zkušenosti jsou schopny změnit jinak vcelku rigidní součást lidské osobnosti, kterou je obecná otevřenost („openness“).

Legalizace léčebného využití je podle Doblina zásadním prvním krokem k integraci psychedelik do moderní společnosti. K vysvětlení tohoto postoje použil příklad konopí v Americe. Dlouhodobě konstantní trend postoje Američanů k legalizaci konopí (cca 25 % – ano, 75 % – ne) se obrátil krátkou dobu po legalizaci léčebného konopí a v roce 2013 překročila možnost „Ano, legalizovat.“ 50% hranici.

legalizace amerika

Informace o pozitivních účincích této byliny konečně byly schopné si skrze každodenní zkušenost najít cestu do myslí lidí, kteří byli léta masírováni protidrogovou propagandou. Asociace MAPS se nejprve zabývala výzkumem MDMA, jakožto mírnějšího psychedelika, které není tolik vyhraněné v oblasti rozpouštění ega, a jejich práce evidentně slaví své úspěchy, jelikož ve studii publikované tento rok v renomovaném vědeckém časopisu Cell zazněla tato slova, která nemluví ani tolik o psychedelické terapii jako spíše o potřebě globální psychologické změny: „Lidská populace potřebuje více soucitu a empatie. Studium MDMA je malým ale potenciálně důležitým krokem k naplnění tohoto cíle.“

Asociace MAPS již nasbírala dostatek dat z 2. fáze klinických studií s MDMA, jež se provádějí na pacientech s danou indikací. Následujícím krokem je tedy získání povolení od FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) pro zahájení 3. fáze klinických studií. Data z druhé fáze studií terapie MDMA u lidí s chronickým neléčitelným posttraumatickým šokovým syndromem (PTSD) ukázala, že již po 3 sezeních v rámci 2 měsíců více než 61 % zúčastněných dále nevykazovalo symptomy PTSD, při navazujícím sezení po 12 měsících to bylo již 66 %. Zajímavé bylo také zjištění, že v případě MDMA, na rozdíl od jiných psychedelik, nevidíme korelaci mezi pozitivním výsledkem terapie a hloubkou mystického zážitku. Léčebným prvkem je zde spíše možnost znovu si projít danou vzpomínku, která způsobila trauma, přičemž tato díky působení MDMA nezpůsobí traumatickou emoční odezvu. Tímto způsobem může mozek konečně uložit tato data s jiným emočním kontextem, který do budoucna již nezpůsobuje extrémní traumatickou odpověď.

Léčba PTSD je v USA velkým tématem, jelikož evidují 868 000 veteránů, jejichž léčba stojí 15 miliard dolarů ročně. Jsou to většinou mladí lidé, a jelikož současné léčebné prostředky neřeší příčinu nýbrž jen symptomy a důsledky, byla by jejich medikace nutná dalších 40 – 50 let. Psychedelická terapie je v tomto směru výjimečná, jelikož léčí příčiny traumatického šoku a z principu působení psychedelik vyplývá také možnost, že se tito lidé následně pravděpodobně nebudou chtít podílet na válečném procesu. Jelikož v psychiatrii není časté, že by léčiva něco skutečně léčila, je pravděpodobné, že MDMA projde i třetí fází klinických testů bez větších potíží. Podle Doblina je pravděpodobné, že zhruba v roce 2021 již bude možné MDMA předepisovat. Předtím je potřeba vyjednat legislativní záležitosti jako například řízení pod vlivem, věkovou hranici pro bezpečné užívání apod. Současně s tím by se měly objevit tréninkové programy pro terapeuty a psychedelické kliniky.

Po deseti až patnácti letech po legalizaci léčby MDMA, psilocybinem, ketaminem apod. by se tyto kliniky mohly stát počátkem rozšiřování psychedelického léčení i mezi „zdravé“ lidi. První vlaštovkou v tomto směru je terapie párů, v nichž jeden partner trpí PTSD, ale psychedelická látka je podána oběma, jelikož PTSD ovlivňuje jejich vztah a společný život. Následně by tyto kliniky mohly začít vydávat licence pro použití psychedelik v jiném než léčebném kontextu a mohly by také vzniknout psychedelické společenské kluby. V kontextu „harm reduction“ je již dnes asociace MAPS aktivní skrze projekt ZENDO, který zprostředkovává snižování negativních důsledků užívání psychedelik na hudebních festivalech prostřednictvím bezpečného prostředí a vyškoleného personálu, přípravy letáků se zásadami bezpečného užívání, jenž jsou následně rozdávány mezi účastníky, proškolování členů policejního sboru účastnícího se dané události apod.

Ayahuaska a její vliv na mozek a osobnost

Jordi Riba, vedoucí vědecké skupiny humánní neuropsychofarmakologie v nemocnici Sant Pau v Barceloně, studuje ayahuasku již přes 15 let a publikoval na toto téma téměř 40 vědeckých článků či knižních kapitol. Podílel se také na prvních klinických studiích, kde byla ayahuaska podána pacientům a jeho současný výzkum se týká hlavně psychedelického „after-glow“. Tento fenomén, doslovně přeložený jako „dosvit“, by se dal popsat jako přetrvávající změny – fyzické i psychické, které nastupují po odeznění hlavních účinků dané látky. After-glow můžeme pozorovat i 24 hodin po podání psychedelické látky. Ribova přednáška se tedy nezabývala toliko akutními účinky ayahuasky jako spíše právě popsaným after-glow, přetrvávajícím po 24 hodin po požití ayahuasky.

Hlavní rostlinou využívanou k přípravě ayahuaskového nápoje je Banisteriopsis caapi, jež může být použita samotná nebo ve spojení s jinými bylinami (např. Psychotria viridis nebo Diploptenys cabrerana). Banisteriopsis caapi obsahuje mimo DMT také další aktivní sloučeniny, mezi které patří harmin, harmalin a tetrahydroharmin. Harmin a harmalin jsou inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), což je enzym se schopností degradovat požité DMT. Tetrahydroharmin patři také mezi inhibitory MAO, ale mimo to je také inhibitorem zpětného vychytávání serotoninu z nervových synapsí. Ukázalo se, že psychedelický účinek ayahuasky nemusí být zprostředkován jen DMT, což je látka přímo interagující se serotoninovými receptory v mozku. Tyto „vedlejší“ látky však také prokázaly potenciál pro změny v plasticitě mozku, konkrétně v genezi nových nervových buněk.

Výzkumy akutních účinků ayahuasky prezentované Ribou prokázaly zvýšený průtok krve, hustotu elektrického proudu a transfer dat v oblastech mozku, které se podílejí na vytváření vzpomínek a zpracovávání emocí, dále se však zabývali spíše stavem mozku při „after-glow“ efektu. Pomocí dotazníku byla porovnávána vnímavost („mindfulness“) a bylo pozorováno, že hodnoty zjištěné při „after-glow“ po jediném užití ayahuasky jsou podobné jako u lidí, kteří jsou velice pokročilí v praktikování meditace.

Při posuzování změn v mozku pomocí magnetické rezonance bylo zjištěno snížení metabolické aktivity uprostřed temenního kortexu, což je část mozku, která je hlavním centrem standardního režimu fungování a bývá ovlivňována psychedeliky i během akutní fáze intoxikace. Toto snížení metabolické aktivity bylo v korelaci se zvýšením „nesouzení“ („non-judging“) i 2 měsíce po podání ayahuasky, což pacienti reportovali opět prostřednictvím dotazníku. Byla také prokázána zvýšená propojenost a synchronizace fungování oblastí zajišťujících standardní režim fungování a oblastí zajišťujících soustředěné plnění úkonů, což jsou části mozku, které většinou fungují spíše protichůdně. Dále byla pozorována také zvýšená propojenost vycházející z amygdaly a hipokampu, což jsou části mozku, ve kterých probíhá zpracování vzpomínek a emocí. Toto zvýšení propojenosti opět vykazovalo pozitivní korelaci se zvýšením „nesouzení“ u dotazovaných pacientů.

Při zkoumání působení harminu a tetrahydroharminu na nervové kmenové buňky bylo dále zjištěno, že velmi silně stimulují genezi nových nervových buněk. Jelikož bylo pozorováno snížení výskytu deprese u chronicky nemocných pacientů i 21 dnů po užití ayahuasky, nabízí se spekulace, zda neurogeneze způsobená látkami obsaženými v ayahuasce nemá roli v dlouhotrvajících účincích tohoto léčivého prostředku. Tento mechanismus by mohl být dále platný také při využití ayahuasky pro léčení závislostí, traumatických šoků, osobnostních poruch apod.

Všechny prezentace, kterým se zde věnujeme, jsou dostupné v angličtině na slidelive.com/beyond-psychedelics.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3
seedbank -30%

Další články:

Nepřehlédněte:

CBD náplasti jsou transdermální náplasti obsahující kanabidiol (CBD). Pomalu uvolňují CBD do krve přes kůži.
Poznejte vítězný strain Banana Punch od Barney's Farm, který vyniká jedinečnou vůní a chutí zralých banánů.
Asi to pro vás nebude překvapením: vaporizace se pomalu stává stále oblíbenější metodou užívání bylin – dokonce předhání i balené jointy.