Jehlice trnitá (Ononis spinosa)

„Mužská láska ala babí hněv.“

Z několika zdrojů pramení příběh o slečnách a ženách žijících v prastarých dobách, vyprávějící o údajném trestání nevěrných žen, které byly mrskány pruty z „mužské lásky“, přičemž tresty vykonávaly staré báby. Od těchto dob si bylina nese také lidový název „babí hněv“ či „mužská láska“.

Již od středověku byla velmi známou léčivkou a tehdy ji řadili mezi tzv. rostliny měsíční, neboli lunární. Právě tyto rostliny byly charakterizovány mocí přeměňovat neušlechtilé kovy z jádra země na čisté stříbro. Nejen tahle, ale i jiné pověsti a pověry popisují a současně potvrzují široké spektrum využití, kdy bylina sloužila i jako ochrana před neštěstím a případným útokem chorob na dobytek.

Léčivka je to vskutku významná a díky obsahu přírodních hormonů je velmi přínosná zvláště pro ženský organismus. Mluvím zde o Jehlici trnité. Jehlice trnitá se vyskytuje na území západní Evropy až po Velkou Británii, také na východě až po západ Ukrajiny, v oblasti jižní Skandinávie, na jihu až ke středu Itálie a postupem času byla rozšířena i do Severní Ameriky. U nás ji najdeme v teplejších oblastech a to v poměrně hojném množství, avšak v podhorských a horských oblastech se s ní téměř nesetkáte.

Mezi její oblíbená stanoviště patří travnaté stráně, meze a pastviny, neobdělávané půdy a najít ji můžete i podél cest. Jehlice se pěstuje hlavně jako dvouletá rostlina, snáší i chudší a lehké hlíny, přičemž jí musíte zajistit dostatek světla. A dokonce ani razantní vlhkostní výkyvy nejsou pro ni smrtelné. V každém případě ale zůstává milovníkem teplých míst a půd těžkých, minerálních až zasolených s obsahem vápence.

Jde o vysokou bylinu či polokeř z čeledi bobovitých, dorůstající výšky od 30 do 120 cm. Lodyhu má přímou, bohatě větvenou, na bázi dřevnatou, zpravidla osetou trny v jednu až dvě řady chlupů a horní část má lysou nebo řídce žláznatou. Dolní listy jsou trojčetné, horní jednoduché s palisty a drobně zoubkovanou čepelí. Květy vyrůstají převážně jednotlivě z paždí listenů, jsou krátce stopkaté, velké 1 až 2,5 cm, růžové až fialově červené, opravdu zřídka bílé a kalich mají stopkatě žláznatý.

Plodem jsou vejčité lusky dlouhé 6 až 10 mm obsahující 1 až 3 semena. V přírodě můžete Jehlici trnitou poměrně snadno zaměnit s Jehlicí rolní, která má květy žilkované a nachově zbarvené anebo s Jehlicí plazivou, která je vybavena plazivými výběžky. Oba tyto druhy jsou ale téměř beztrnné.

Léčivou drogou jehlice je především její kořen, který se sbírá na podzim (říjen až listopad), popřípadě je možnost sběru brzy na jaře (březen až duben). Po sběru je třeba kořeny důkladně očistit, odstranit z nich všechny postranní drobné kořínky a po vyprání ve studené vodě je můžete rozložit k sušení. Pokud máte kořeny silnější, je doporučeno jejich podélné rozříznutí. Kořeny sušíme ve stínu anebo pomocí umělého tepla a to maximálně do 50 °C.

Usušený kořen má nasládlý zápach i chuť, avšak později se mění na chuť trpce nasládlou a škrablavou. Jsou v něm obsaženy isoflavonové glykosidy (ononin, ononid, onon, onospin), triterpenoidní glykosidy, cyklitol, ononitol, silice, třísloviny, sacharóza, kyselina citrónová a další.

Jehlice trnitá se tak využívá jako diuretikum (látka, podporující vylučování kyseliny močové) při močových kamenech, zánětech ledvin či močových cest a v neposlední řadě při zadržování vody v organismu. Má velmi pozitivní účinek a vliv na látkovou výměnu, lymfatický systém a činnost žláz s vnitřní sekrecí, čímž se stává dobrým pomocníkem při léčbě revmatismu a dny. Je používána také při srdeční slabosti, otocích, obezitě či žaludečních kamenech. Údajně má schopnost i snižovat krevní tlak a zvětšovat amplitudu úderů srdce.

K zevní aplikaci se využívá odvaru z jehlice jakožto součást obkladů na místa, postižená revmatismem, dnou a na chronická kožní onemocnění. A například při problémech s hemeroidy můžete vyzkoušet jehlicovou sedací koupel. Tato léčivka není jedovatá a nevykazuje žádné vedlejší nežádoucí účinky, avšak obsahuje určité látky, které mohou při pravidelném a dlouhodobém užívání i škodit. Přes veškerou léčivou sílu jehlice bohužel i okrádá tělo o potřebné minerály, a proto se doporučuje nepřesahovat její podávání na déle než 5 až 6 dní v týdnu a v případě dlouhodobé léčby je velmi vhodné dělat po třech týdnech alespoň týdenní přestávku.

jehlice
Květ Onosis spinosa (Zdroj: wikimedia.org, autor: H. Zell)

Věřím, že nevěrné ženy už nebudou bičovány „mužskou láskou“ a tak „babí hněv“ pocítí jen neduhy tížící jejich těla i těla mnohých z nás.

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 3

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.