Pokud se vám nedaří pěstovat ze semínek nebo potřebujete větší množství rostlin a nechcete za ně utrácet spousty peněz, návod je jednoduchý – začněte si dělat vlastní klony!

Spousta pěstitelů bere „matkaření“ jako něco extrémně složitého a časově náročného – není tomu tak. S tou časovou náročností sice ze začátku ano, ale postupem času se tato záležitost ustálí a vám tak zbude jeden z dalších krásných koníčků, kterému se lze věnovat.

V zásadě jde o to, mít kvalitní mateční rostliny, potřebné vybavení a nějaké to grow-how. S třetím zmíněným bych vám tímto dalším seriálem rád pomohl, ale jak se vám bude řízkování dařit, to už záleží jen a jen na vás!

Jak s matkařením a klonováním začít?

Největší předpoklad pro to, abyste mohli dělat kvalitní klony, je mít zdravou a geneticky stabilní mateční rostlinu. Někteří pěstitelé si koupí jedno semeno, a aniž by zjistili, co z rostliny vzejde, ho pak začnou nazývat mateční rostlinou a bezhlavě z ní začnou řezat klony – to je ovšem nesprávná cesta. Bohužel pro nás „zdravé“ pěstitele je to cesta do pekel. Nikdy totiž nepoznáme kvalitní genetiky v tom správném světle. Matkář totiž nemusel vyselektovat správně…

Budu předpokládat, že si chcete dělat klony celoročně, takže se budu zabývat spíše indoorovým klonováním. A to chce samozřejmě kvalitní indoor pěstírnu.

Stavba matkárny/klonárny

Nejdříve je potřeba upřesnit si prostory, ve kterých by se měly mateční rostliny a klony nacházet. Pokud nebydlíte v rodinném domě nebo nemáte k dispozici volný pokoj či spíž, asi nejlepší volbou pro vás bude pěstební stan. Existuje obrovské množství variant, kde si každý najde to svoje. Obecně se dá říci, že stan by měl být vyšší – v případě, že bychom si mateční rostliny chtěli zachovat na dobu třeba několika let. Takže pod 160 cm rozhodně ne.

Moc pěknou vychytávkou, co se pěstebních stanů týče, jsou stany s názvem „Lodge“ belgické firmy Secret Jardin. Tyto stany mají 3 oddělené prostory, proto je možné v jednom prostoru držet mateční rostliny, v druhém klony a v třetím si rostliny předpěstovat a nechat povyrůst pro další použití. Moc dobře vymyšlené jsou také stany s označením „Twin“ stejného výrobce – ty disponují dvěma oddělenými prostory, kde je jeden prostor určen matkám a druhý klonům.

Krásnou novinkou pro matkáře, v řádu posledních dnů, jsou speciální stany ve více variantách – PROBOX. Některé mají velké množství polic pro klony, další oddělené prostory pro matky a řízky a některé jsou čistě jen pro řízky – ovšem dimenzované prostorem, aby bylo možno umístit je na pěstební stan o klasické velikosti. Zkrátka – všechno je dnes již na dosah ruky.

Samozřejmě je možné matkárnu postavit takřka z čehokoliv – sololit, OSB desky, stará skříň apod. Řekněme si ale upřímně, kdo na to má dneska čas? Velkou výhodou pěstebních stanů je mobilita – kdykoliv se můžete rozhodnout s klonováním přestat, stan si složit a schovat si ho třeba pod postel. To oceníte především při stěhování nebo návštěvě někoho, kdo váš zápal pro zahrádkaření nesdílí.

Pokud už skříň nebo stan vlastníte a chcete si zprovoznit pouze klonárnu, nabízí se možnosti jako propagátory, případně stany, do kterých je možné umístit police, aby se do stanu vešlo pokud možno co největší množství klonů – ty nám poslouží samozřejmě také k selekci toho nejlepšího rostlinného materiálu.

Osvětlení

Vzhledem k tomu, že mateční rostliny i klony fotoperiodických rostlin potřebují stejnou světelnou periodu – 18 hodin světla/6 hodin tmy, se dá matkárna a klonárna spojit. Je ale třeba mít na paměti, že klony nepotřebují tak intenzivní osvětlení ani ventilaci jako mateční rostliny.

Perioda osvětlení se řídí pomocí digitálních nebo mechanických hodin, případně spínacích rozvodných skříní.

Co se týče výběru osvětlení, záleží na počtu matečních rostlin a na ploše, kterou bude třeba osvítit. Možností je hodně i cenový rozsah je velký, takže záleží čistě jen na vašich potřebách. Na menší mateční rostliny a menší pěstební plochu se většinou používají CFL nebo TCL zářivky, na větší sodíkové (HPS) nebo metalhalidové (MH) výbojky.

Pokud nepotřebujete velké množství klonů a chcete je mít spíše velké, sáhněte po sodíkové výbojce. V případě, že byste chtěli z mateční rostliny odebírat větší množství klonů, použijte metalhalidovou výbojku – díky teplotě chromatičnosti těchto výbojek (bílé/modré světlo) nebude mít rostlina dlouhá internodia, takže budete schopni nařezat klonů více. Třetí možností je zmíněná TCL nebo CFL zářivka – ta neemituje tolik tepla, je úspornější z hlediska elektrické náročnosti, ale na rozdíl od předchozích dvou nejsou mateční rostliny schopny rychle tvořit nové výhonky, ze kterých byste mohli řezat klony.

Pokud byste zabrouzdali do nových hi-tech technologií, objevili byste například světla s označením LEP (Light Emiting Plasma), případně CMH (Ceramic Metal Halide). Oba tyto druhy osvětlení mají vynikající světelné spektrum, takže rostliny pod těmito světly budou tvořit více výhonků, a pokud se vyvarujete základním pěstitelským chybám, nebudou vám ani ve vyšším stáří nakvétat. O LEP se navíc říká, že je ze všech ostatních druhů nejblíže spektru, které vydává slunce.

Další možností je použití LED osvětlení. Ale všeho do času – k tomuto se velice brzy dostaneme v příštích dílech seriálu o „Osvětlení pro indoor pěstování“!

V každém případě – čím intenzivnější osvětlení, tím bude mateční rostlina více plodit.

U klonů tomu tak ale není. Klony nepotřebují tak intenzivní osvětlení jako mateční rostliny, potřebují hlavně stabilní prostředí a co nejméně klimatických změn. Proto se pro klony používají především CFL nebo klasické TCL zářivky.

Klony lépe koření při nižší teplotě (kolem 23 °C), proto je výše uvedené osvětlení lepší než HPS nebo MH vysokotlaké HID výbojky – neemitují totiž skoro žádné teplo. Perfektní záležitostí jsou například zářivky, umístěné přímo ve stínidlu. A jak už bylo řečeno, nejlepší barvou světla (chromatickou teplotou) pro osvícení klonů s největší pravděpodobností zakořenění je světlo o teplotě 6500–11000 K – tedy blíže k bílému spektru.

Ventilace

S ventilací je to podobné – záleží na ploše a teplotě v prostoru. Ideální teplota pro matky je kolem 25 °C. Ventilace by měla být adekvátní prostoru, ve kterém bude, a světlu, které budete používat – pokud se rozhodnete pro HPS nebo MH, rozhodně budete potřebovat silnější ventilaci než u CFL zářivek. Jde tedy hlavně o to, prostor dobře uchladit a vzduch v pěstebním prostoru vyměnit.

K tomu, abyste v matkárně zajistili kompletní výměnu vzduchu, jsou zapotřebí 2–3 ventilátory:

Odtahový ventilátor

Je umístěn ve vrchní části boxu. Slouží k vyvedení vzduchu z pěstebního prostoru. Jak už bylo zmíněno výše, tento ventilátor volíte podle plochy a podle osvětlení. Nejčastěji se na odtah vzduchu používají takzvané UFO ventilátory. Existuje celá řada ventilátorů o různých průtocích, já doporučuji použití ventilátorů s regulací otáček podle teploty v prostoru. V tom nejlepším případě také s regulací podle vlhkosti – tyto ventilátory jsou momentálně největší novinku v této oblasti na trhu. Prostě si nastavíte maximální teplotu, kterou v boxu chcete mít, maximální vlhkost, případně také hysterézi nebo minimální a maximální otáčky a je hotovo. K odtahovému ventilátoru je možné připojit také pachový filtr pro případ, že byste řízkovali více aromatické rostliny.

Cirkulační ventilátor

Jak už název napovídá, jeho úkolem je postarat se o cirkulaci vzduchu v pěstební místnosti. Je také potřeba pro posílení matečních rostlin – proud vzduchu narážející do rostlin je nejdřív ohýbá, rostliny díky tomu ale posilují svůj stonek, aby náporu vzduchu odolal, a zvětšují jeho objem. Pokud chcete mít zdravé mateční rostliny, je velice důležité tuto část ventilace nezanedbat. Sílu ventilátoru určujeme opět podle osvětlení a plochy. Pro tyto účely se používají buď ventilátory s klipsnou, které se dají upevnit na tyč pěstebního stanu, dále stojanové ventilátory nebo podlahové ventilátory. Pokud byste měli matkárnu velkou řekněme 1 x 1 m, velice dobrým pomocníkem pro cirkulaci vzduchu jsou ventilátory s oscilační mřížkou, která rozhání vzduch podobně jako otočný stojanový ventilátor.

Přítahový ventilátor

Používá se především pro větší stany či místnosti. Samozřejmě ho ale můžete umístit do malého stanu, je ovšem dobré vědět, že přítahový ventilátor by měl mít nanejvýš poloviční průtok jako ventilátor odtahový – v pěstebním prostoru by vždy měl být podtlak.

Ventilace jako celek je potřebná k chlazení pěstebního prostoru, posilování stonků matečních rostlin a hlavně stálému přísunu CO 2 .

U klonů není ventilace nutná. Jak je zmíněno výše, klony potřebují hlavně stabilní prostředí. Toho je možné docílit například umístěním klonů do malého skleníku. Velkým rizikem pro klony jsou teplotní změny – a to zejména v zimě a na chladných místech – pokud se na klony svítí, světlo určité teplo vydává. Pokud se ale po zhasnutí teplota sníží o více než 5 stupňů, dochází k problému s kořeněním. Pomocníkem tak jsou výhřevné podložky pod skleníky, případně rovnou skleníky s možností regulace teploty a s termostatem.

Vlhkost

K tomu, aby matky pěkně rostly a plodily, je zapotřebí také vlhkost – tu můžeme zvýšit zvlhčovačem, případně snížit odvlhčovačem.

U zvlhčovačů se používají především dva typy – kompaktní nebo nebler. Kompaktní zvlhčovač má v sobě nádrž, kterou lze v případě potřeby doplnit vodou. Velikost nádrže se pohybuje od 1,5 do 6 litrů. Některé typy mají také další funkce, jako je ionizátor, časovač, případně regulace.

Nebler je těleso, které vypouští stejnou „mlhu“ jako klasický zvlhčovač s tím, že je umístěn na plováku a nádrž, ze které chcete vodu „odpařovat“, si vybíráte sami. Je tak možné tento zvlhčovač dát například do podlouhlé nádoby a tím ušetřit místo. Další výhodou je nižší pořizovací cena. Velkou nevýhodou ovšem je, že se nedá nijak regulovat.

Vlhkost pro mateční rostliny by se měla pohybovat kolem 70–80 %. Absolutně nevhodné jsou prostory bez zvlhčovače, kde mohou hodnoty vlhkosti klesnout pod 50 % – z takových matek jednak moc klonů neuděláte, a hlavně procento zakořenělých řízků bude daleko menší.

Rozhodně je dobré mít v matkárně teplo-vlhkoměr se zaznamenáváním minimální a maximální teploty. Všechny hodnoty jsou uloženy v tomto teplo-vlhkoměru a vy tak budete moci snáze regulovat podmínky, ve kterých budou mateční rostliny růst.

U klonů je vlhkost hodně podstatným faktorem pro zdraví a rychlé kořenění. Dá se říci, že by měla být co nejvyšší, třeba 90 %. Čím nižší vlhkost, tím větší riziko, že to klony nevydrží. Proto je opravdu podstatné vlhkost kontrolovat. Dobré je nechat je uzavřené ve skleníčku a při kontrole vrchní víko skleníčku zvlhčit postřikovačem, aby se vlhkost zvýšila.