Jeden moudrý člověk pronesl větu: „Nebydlete blbě.“ Možná měl na mysli konopí. Má nespočet přínosných vlastností, nejen léčebných, ale také technologicky využitelných. Technické konopí se používá pro textilní průmysl, také k výrobě papíru, který vůbec poprvé z konopí vyrobili už ve starověké Číně. A v neposlední řadě se stále hojněji využívá i ke stavbě ekologických domů.


Odpadky z konopí

Za vším stojí konopné pazdeří. Konopí se do staveb používalo a přidávalo již odpradávna, ale postupně tuto plodinu vytlačily bavlna a obilí. Takže se teď hojně využívá ve stavebnictví pro izolace právě sláma z obilí. Česko bylo dříve dokonce velmocí v pěstování konopí a panují zde ideální podmínky pro tuto plodinu. Konopné pazdeří neboli odpadní biomasa při zpracování konopných produktů se dostává opět do popředí až poslední dobou, kdy vzrůstá množství prostoru pro pěstování této plodiny. Ještě donedávna se k nám muselo totiž pazdeří dovážet z Evropy, což značně zvyšovalo cenu staveb a postrádalo to ekologický smysl.

Beton, který čistí

Pro stavební účely se z pazdeří dělá tzv. konopný beton. Jde o vysoce tepelně i zvukově izolační materiál, který je plně biologicky rozložitelný a odolává úspěšně všem plísním, škůdcům i ohni. Takovýto beton je tuhý během několika hodin. Vlivem chemických procesů beton ještě řadu let po dostavění nabývá na tvrdosti. Materiál také odčerpává ze vzduchu CO2, takže vlastně čistí ovzduší. Je to stavebnina s tzv. zápornou uhlíkovou stopou. Možná by stavby tohoto typu mohly ve velkém měřítku odvrátit do budoucna hrozící klimatickou katastrofu. 

Lehčí než vzduch

Stačí mít základy a konstrukci, nejčastěji z překližky. Konstrukce se pak vylije konopným betonem, tedy směsí pazdeří, vápna, vody a cementu. Na stavbu jednoho domu je potřeba pazdeří z asi dvouhektarového pole. Beton lze použít také na podlahy, a dokonce i na střechu domu. Díky izolačním vlastnostem konopného materiálu není potřeba stavbu dále zateplovat. Beton z konopí je navíc lehčí než běžný beton a k práci s ním není potřeba tolik těžké techniky, což působí příznivě na krajinu, kde se dům staví.

Prach jsi a v prach se obrátíš

Konopný dům po několika stovkách let užívání stačí rozhrnout na pozemek. Za tu dobu pohltí asi 7 tun CO2. Oproti běžným stavbám je takový dům šetrný i z pohledu odpadů – současné stavební materiály mají na svědomí asi 2/3 celkového světového odpadu. Také musejí být různě ošetřovány karcinogenními a těkavými látkami, aby byla zaručena jejich stálost a kvalita. To u konopí vůbec není potřeba. Konopné zdivo lze aplikovat do konstrukcí zdí, nastříkat jednostranně na zdi, dokonce vytisknout na 3D tiskárně nebo postavit z konopných tvárnic. Stavba jde vcelku rychle, se vším všudy dům stojí během pár měsíců a cenově je srovnatelný s klasickými domy stejných velikostí. 

Roste jako houby po dešti

Asi nepřekvapí, že první dům z konopí byl postaven v Amsterdamu. Ačkoliv neoficiálně se o první stavbu z konopí pokoušel Čech na Litoměřicku, kde mu však jeho plány zarazily nedůvěřivé úřady. A situaci komplikují dodnes – k výstavbě konopného domu je potřeba certifikace nehořlavosti, která je pro mnohé poskytovatele tohoto materiálu poměrně drahá a levnější varianty česká legislativa neuznává. V současnosti se na stavby z konopí přeorientovávají i nadnárodní společnosti, například Marks&Spencer. Zkušenosti z praxe ukazují, že dovnitř domu s konopnými zdmi nepronikne ani elektromagnetické záření z venku. Hodnoty spotřeby energií těchto staveb jsou navíc nižší, než se původně očekávalo. 

Konopný materiál v sobě skrývá velký potenciál. Takovéto stavby dokonale zapadnou do koloritu krajiny a díky své nízkonákladovosti jsou stále více žádané. 


“Za vším stojí konopné pazdeří”

“Konopný dům po několika stovkách let užívání stačí rozhrnout na pozemek”

Foto: istock.com