CML neboli Centrální mozek lidstva známe všichni ze seriálu o budoucnosti jako hlavní řídicí jednotku. Věděli jste ale, že jako lidé máme řídicích jednotek víc? Teprve poslední dobou se vědci zaměřují konečně také na střeva. Kolik kilogramů (!) bakterií a mikroorganismů v nich existuje a jaký mají vlastně pro tělo význam. Říká se tomu ENS – enterická nervová soustava. Nerozhoduje za vás sice vaše životní rozhodnutí a nedokáže filozofovat, ale má na svědomí mnohé životní emoce, nálady i nemoci.
Střeva jako druhá mícha
Možná jste si všimli, že všechny psychické změny a stresy se okamžitě projevují i na vašem trávení. Ať už je to svíravý pocit kolem žaludku, nechuť k jídlu při nervozitě, šimrání motýlků při opojném pocitu, nebo dokonce nepříjemné běhací eskapády na toaletu při nadměrném stresu. Není náhodou, že pouze tento systém v těle reaguje tak patrně. Sídlí zde totiž nejen centrum imunitního systému, ale také více než 100 miliónů nervových buněk, což je stejné množství nervových zakončení jako například v míše. Nachází se ve stěně střev po celé jejich délce, která je mimochodem úctyhodná.
Trocha čísel střevních kliček
Celková délka střeva u průměrného člověka je 7–12 metrů. Z toho tenké střevo tvoří zhruba 7 m a tlusté střevo dosahuje délky asi 2 m, obojí o průměru 4 cm. A co vše ve střevech najdeme? Kromě mnoha nejrůznějších druhů buněk usnadňujících trávení také bezmála 1000 druhů mikrobů a bakterií o celkové váze zhruba 2 kila. Čím více bakterií máme ve střevech, tím menší je pravděpodobnost, že budeme nemocní. Takže je životně důležité se o tu havěť ve střevních kličkách svědomitě starat.
Hodný a zlý polda v nás
Díky modernímu způsobu života v relativně sterilním prostředí máme ve střevech o dost méně mikrobů než třeba přírodní národy. O to náchylnější jsme k onemocnění. Některé bakterie ve střevech jsou totiž škodlivé, ale potřebujeme je k životu, takže je důležité, aby byly ve střevě hodné a zlé bakterie v rovnováze. Co může narušovat rovnováhu střev? Především tedy špatný životní styl, s ním spojená nevyvážená strava plná tuku a bez živin. Dále také stres, užívání léků nebo nedostatek spánku. Všechny tyto faktory podporují škodlivé bakterie a problémy s trávením. Dochází pak k oslabení imunity, rozvoji alergií a autoimunitním onemocněním, zánětům střev, ale také k únavě a depresím.
Centrální mozek lidstva
ENS za nás sice nemyslí, ale aktivně komunikuje s mozkem. Zhruba 90 % informací jde z břicha do hlavy a asi 10 % jde opačným směrem. Jde tedy o komunikační kanál vskutku vytížený. ENS monitoruje také kyselost tráveniny a její výživovou hodnotu, podle které určuje, jak rychle se potrava ve střevech bude posouvat. Imunitní buňky pak monitorují bakterie v natrávenině, a pokud shledají nějaké nesrovnalosti, vyšlou zprávu ENS, které okamžitě pošle signál mozku – jídlo pak vyzvracíme nebo vyloučíme. Komunikují mezi sebou také bakterie, kterých je v trávicím systému celkem 14 miliard. Ty uprostřed hlásí těm na okraji, že jim dochází potrava a síly a nemohou se dále množit. Vzkazy si posílají také pomocí hormonů do mozku v hlavě. To vše vypovídá o téměř samostatném nervovém centru, proto dostal celý tento systém název Druhý mozek.
Štěstí sídlí v břiše
Skutečně se právě zde vytváří nejvíce serotoninu, hormonu štěstí, a také je zde ukládán. I to je také důvodem, proč antidepresiva mohou mít silně negativní vliv na trávení, neboť narušují vychytávání a tvorbu serotoninu ve střevech. Mimo jiné také vědci momentálně zkoumají překvapivou souvislost mezi užíváním látek, zabraňujícím uvolňování serotoninu ze střev, a vznikem osteoporózy u žen po menopauze. Vliv serotoninu ve střevech by mohl mít dopad také na autismus a trávicí obtíže. Vznikl tak nový obor neurogastroenterologie. Děsivé slovo. Zabývá se všemi souvislostmi mezi komunikací a funkčností obou „mozků“ a je vskutku stále co objevovat!
Představa inteligentních buněk, které nám sídlí ve střevech, může být z jedné strany trochu děsivá a na hraně sci-fi. Může to však přinést na druhou stranu zcela nový úhel pohledu na vnímání lidského zdraví. Na základě složení mikrobiomu ve střevech lze také detekovat mnohé nemoci a predispozice pro ně. Znamená to, že správná strava by mohla ulevit od většiny nemocí, které nás sužují? Možná to také znamená, že právě střeva skrývají budoucnost lidského zdraví.
“Celková délka střeva u průměrného člověka je 7–12 metrů”
