Cermat je zlo a naše školství je v některých věcech pořád jako za Rakouska-Uherska. To mi teď zase připomněl Tomáš Feřtek v Respektu skvělým článkem, který doporučuji vaší pozornosti a který tu trošku rozvedu.
O co jde tentokrát? Jak si jistě pamatujete z vlastního dětství, výuka češtiny je u nás naprosto chorobně posedlá gramatikou a větným rozborem. Ano, chápu, že čeština je jazyk tvárný, ale naši drazí lingvisti se do mluvnické vědy zamilovali natolik, že jí trápí už celé generace studentů. A chtějí z těch studentů udělat malou verzi toho, co jsou oni sami – miniaturní jazykovědce. Ne zdatné uživatele jazyka!
Všichni se neustále učíme, co je přísudek jmenný se sponou – ale nikdo se nenaučíme obyčejně česky psát. Tento přístup bohužel dále upevňují testy Cermatu – třeba přijímačky na 4leté maturitní obory.
Schválně jsem si ty letošní testy prošel – byly zveřejněny před pár dny. Ještě i teď v roce 2018 tam po dětech házejí větami a školáci musí mj. vybrat, který z těchto výroků je pravdivý:
A) Ve větě je podmět nevyjádřený a přísudek slovesný.
B) Ve větě je podmět několikanásobný a přísudek slovesný.
C) Ve větě je podmět několikanásobný a přísudek jmenný se sponou.
D) Ve větě je podmět rozvitý, který není několikanásobný, a přísudek slovesný.
E) Ve větě je podmět rozvitý, který není několikanásobný, a přísudek jmenný se sponou.
Taky si vzpomínáte, jak jsme se s tímhle na ZŠ lopotili? Tak já tu teď udělám přiznání. Asi 20 let se jazykem živím nebo přinejmenším intenzivně zabývám. Psal jsem reklamní texty, přeložil jsem pár knih, jednu jsem i sám sesmolil, napsal jsem stovky článků. Ale tahle gramatická věda, kterou do mě hustili na základce, MI NEBYLA NIKDY K NIČEMU. Opravdu ne. Rajtování českého školství na gramatice je naprosto úchylné a neproduktivní!
Já vím – teď řeknete, že ve škole se neučíme jen věci, co „jsou k něčemu“. Něco se učíme třeba jen proto, aby to trénovalo mozek. Tak na to vám řeknu, že mozek se dá trénovat mnohem užitečnější látkou – i ve výuce jazyků.
Vzpomínám si třeba, jak jsem se jako teenager fakt tvrdě připravoval na americké testy SAT, protože jsem se chtěl dostat na univerzitu v zámoří. Se mnou se učil ještě jeden kamarád, skvělý hokejista, který chtěl to samé – povzbuzovali jsme se navzájem. Upozorňuji, že se jedná o testy pro rodilé mluvčí, ne primárně pro cizince. Ale už tehdy jsem chápal, že na rozdíl od českých nás tyhle testy vedou správnou cestou a hustí do nás užitečné věci. V angličtině vůbec nešlo o gramatiku – absolutně ne. Kvůli SATu jsme si museli naprosto zásadně rozšířit slovní zásobu (což vám úplně změní kvalitu vyjadřování), museli jsme se nadrtit frázová slovesa (takové to put on vs. put up, což je opravdová angličtina, se kterou my Češi tradičně bojujeme), museli jsme se naučit vysoce logické interpretaci anglického textu. Z toho, co jsem se učil k testům SAT, žiju dodnes a používám to každý den. Z přísudků jmenných se sponou, které se vaše děti učí pro Cermat, nepoužijí nikdy v životě nic. To vám garantuju.
Aby bylo jasno, já nejsem zcela proti výuce mluvnice. Je užitečné znát skladbu vlastního jazyka – pomáhá to i při studiu dalších jazyků. Ale s mírou! A ta je u nás kvůli stoleté tradici totálně překročená – nejvyšší čas to zmodernizovat.
My za tuhle chorobnou posedlost gramatickými jevy totiž platíme vysokou cenu. Ke konci základky už jsou učitelky a děti z přijímaček tak vystresované, že se výuka soustředí právě na tyhle gramatické špeky, protože se o nich ví, že budou v testech. Nezbývá pak dost času na to hlavní – naučit děti chápat text, naučit je čistě a průzračně vyjadřovat svoje myšlenky psaním, naučit je milovat knížky.
Následky si pak neseme v dospělosti. Všimli jste si, kolik z nás Čechů ve skutečnosti neumí „obyčejně“ psát? Znáte takové ty úřední přípisy, co vám posílají státní úřady a všelijaké organizace? Takové ty zašmodrchané dlouhé odstavce psané nelidským jazykem? Někdy si ty odstavce musím přečíst i třikrát, abych jim porozuměl – a vím, že je psala nějaká nešťastná paní, kterou v 15 letech podrobili zkoušce pro mladé lingvisty a učili ji o přístavku, ale nikdy ji nenaučili psát srozumitelnou češtinou.
Ostatně soudím, že Cermat musí být zničen – nebo naprosto předělán.
