Bez vody a úrodné půdy se nám bude jen těžko hledat cesta, která nám zajistí dostatek potravin k nasycení celé lidské populace. Bez včel bychom museli velmi rychle a radikálně změnit naše zemědělské postupy. Uvádí se, že více jak polovina plodin, které nás drží při životě, je závislá na včelím opylení. Včely navíc hrají nezastupitelnou roli ve fungování tropických deštných pralesů. Až 70 % všech rostlin by se bez nich přestalo rozmnožovat. Jak rychle by ke kolapsu celého ekosystému došlo, se můžeme jen dohadovat, jeho nevyhnutelnost by byla ale celkem jistá.
Ještě v roce 2015 jsme byli přesvědčeni o tom, že se naše snahy o vymýcení chudoby ubírají tím správným směrem. Koneckonců o tom svědčí i dostupná data. Světová banka i OSN, organizace, které se řadí mezi největší bojovníky s chudobou, se rády těmito čísly chlubily. A přidávaly další. Nikdy nebylo tak málo válek ani negramotných, nůžky mezi bohatými a chudými se zavírají, pitná voda a potraviny jsou dostupnější než kdy jindy. Od té doby uplynuly bezmála tři roky a nová data o tom, jak se máme dobře či špatně, chybí. Opravdu je ale nemáme? Jistě, chvíli trvá, než to vše sesumírujeme a „otiskneme“, ale už je rok 2018.
Před 8 lety tehdy16letý Holanďan Boyan Slat s překvapením pozoroval při potápění v mořích řeckého pobřeží více plastů než ryb. To ho přivedlo na myšlenku a obrovskou výzvu – vyčistit světové oceány od plastů. Mladý vynálezce nezahálel a už dva roky poté představil svou vizi na papíře. O pět let později, před pár dny, vyplul na moře Systém 001 The Ocean Cleanup, 600 metrů dlouhá trubka, která bude sama sbírat plasty až do hloubky 3 metrů v těch nejvíce plasty zaneřáděných částech oceánů.
Slýchali jsme to téměř denně. Pak se ale začalo sklízet ovoce „Zelené revoluce“ a „Rozvojových cílů tisíciletí“ a jako by přestalo platit – Afrika má hlad. Znamená to, že jsme ji už nakrmili? Z čísel to tak nevypadá. Ačkoli v 90. letech hladověla v Africe 1 / 3 obyvatel a dnes je to necelá ¼, počet lidí, kteří nemají co jíst, stále roste.
