Když se o něčem použije oblíbené lidové úsloví „je toho jako šafránu“, každému hned naskočí v mysli, že se jedná opravdu o vzácnou věc. Již to svědčí, jak významné postavení měl šafrán mezi léčivými rostlinami.
Šafrán setý, patří mezi velmi staré rostliny z čeledi kosatcovité. Je řazen mezi kulturní (tj. člověkem úmyslně pěstované) rostliny již odedávna. Poprvé se objevil v oblasti Malé Asie, ale znaly ho již všechny velké civilizace v okolí Středozemního moře, ať už Egypťané, Řekové či Římané. Měl všestranné použití – jako barvivo, koření, surovina v parfumerii i v medicíně v rámci léčby melancholie či jako afrodisiakum. I naši předkové si vážili šafránu jako koření, které bylo získáno zpracováním čnělek květů šafránu. Čnělka (latinsky stigma croci) je součástí pestíku, což je samičí pohlavní orgán krytosemenných rostlin. Slouží k zachycení samčích pylových zrn v květu.
Čnělka (připomíná tyčinku) spojuje bliznu (což je vrcholek pestíku) a semeník. To už nám dá určitou představu, kolik takových čnělek muselo být nasbíráno, aby z nich bylo možné připravit koření. Abych to ještě přesněji přiblížil, je možno říci, že pokud chceme mít kilogram takových čnělek, musíme jich nasbírat sto tisíc. A to prosím ručně (uštípnout), protože doposud nebylo vymyšleno, jak to dělat mechanicky. Je také třeba sbírat je za plného rozkvětu. Mezi země, kde se nejvíce pěstuje, je možné uvést Irán, Španělsko či Francii.
Rostlinná droga ze šafránu setého je tedy nasbíraná čnělka rostliny. Z účinných látek lze zmínit crocin, safranal či picocrocin, dále některé silice či riboflavin (vitamin B2). Pokud bychom měli obsaženým látkám přiřadit jejich význam, lze říci, že crocin odpovídá za typickou barvu šafránu, picocrocin za hořkou chuť a safranal, který vzniká při sušení, je éterický olej, který dává šafránu jeho charakteristické aroma. Šafrán má již odedávna své místo v léčitelství a staré medicíně, nicméně i dnes se objevuje v několika přírodních přípravcích (inu, jako šafránu).
Pro milovníky netradičních léčivých rostlin je ale třeba doporučit užívání šafránu ve formě osvědčených přírodních přípravků, protože vyšší dávky šafránu jako usušené drogy mohou být jedovaté! Jako letální (smrtelná) dávka se uvádí už 12 gramů drogy. Rovněž by ho neměly užívat těhotné ženy, protože ve vyšších dávkách stimuluje stahy dělohy, funguje tedy jako abortivum (látka vyvolávající potrat).
Šafrán v malých, léčivých dávkách podporuje vylučování žaludečních šťáv a tím zlepšuje trávicí pochody (proto se používá i jako koření v jídlech). Podporuje snižování hladiny krevních tuků a cholesterolu a dále má spasmolytický účinek (mírní křeče hladkého svalstva). Působí inhibičně na agregační vlastnosti krevních destiček (zabraňuje vytváření krevních sraženin). Z toho také vyplývá, že by šafrán neměli užívat pacienti s poruchou krevní srážlivosti bez předchozí dohody s lékařem. Některé zdroje ho rovněž doporučují při poruchách menstruace. Z dalších zmiňovaných účinků lze uvést účinek hypnotický, sedativní a antidepresivní. Jsou k dispozici také studie uvádějící účinek antikarcinogenní, antimutagenní, imunomodulační a antioxidační.
Jako doplněk stravy je na našem trhu možno zakoupit přípravky obsahující výtažek ze šafránu. Někdy se také výtažek ze šafránu kombinuje s aminokyselinou l-tryptofan a pyridoxinem (vitamin B6). Přípravky s výtažkem ze šafránu jsou doporučovány při stavech lehké až středně těžké deprese, popřípadě doprovázené nespavostí.
L-tryptofan je prekursorem serotoninu a melatoninu (tj. vznikají z něho). Vitamin B6 se účastní syntézy neuromediátorů serotoninu a melatoninu. Rovněž ulehčuje přenos serotoninu k neuronům. Zvýšená hladina serotoninu znamená zmírnění stavů deprese, úzkosti a napětí. Je třeba ovšem zmínit, že účinek nastupuje postupně a přípravky tohoto typu je třeba užívat delší dobu. Přípravky se šafránem setým se nesmí kombinovat s moderními antidepresivy (blokujícím zpětné vychytávání serotoninu v receptorech).
Podobně totiž funguje také samotný výtažek ze šafránu. Při vzájemné kombinaci díky takto nadměrně zvýšené hladině serotoninu může dojít k tzv. serotoninergnímu efektu neboli syndromu. Serotoninový syndrom je závažnou, potenciálně letální komplikací terapie farmaky, která ovlivňují serotoninový (5-HT) receptorový systém. Pokud ovšem se užívá samotný přírodní přípravek a dodržuje se doporučené dávkování, nemělo by k ničemu takovému dojít (pokud vyloučíme obvykle teoretickou alergii na některé složky přípravku).
Na závěr lze zmínit, že šafrán je oblíbený jak v orientální, tak i ve francouzské a španělské kuchyni jako koření. Chuť šafránu je popisována jako pikantní, hořká, trochu ostrá, podobná medu. Také se používá k barvení rýže, másla, masných a rybích pokrmů, omáček a polévek. K obarvení pokrmu stačí pouze špetka.
U nás se šafrán nepěstuje, ale dříve se pěstoval v tzv. šafránicích a rovněž v 19. století existovali obchodníci specializující se na jeho pěstování a prodej, označovaní jako šafráníci.
