Search
Close this search box.

Léčebné konopí – další a další problémy

Když jsem psal poslední článek na svůj blog a pro časopis ROOTS pod názvem „Léčebné konopí – úvahy nad posledním vývojem“, skutečně jsem si myslel, že náš problém s léčebným konopím je vyřešený. Já že již nebudu muset sadit a následně žít v obavách, jestli mi tu úrodu pro dceru nezlikviduje nějaká choroba či nějací hmyzí nebo lidští škůdci nebo jestli se nějaký tupou propagandou zpracovaný trouba nerozhodne mne udat a na tu mou zahrádku nepošle celou jihočeskou policejní osádku včetně těžkooděnců, obrněných vozů a vrtulníků. Skutečně jsem se domníval, že období strachu a nejistoty máme za sebou. Bohužel jsam zapoměl, kde žiji. Zapoměl jsem, že v Česku nejde vyřešit jakýkoliv problém bez toho, aniž by vznikl minimálně jeden, ale spíše více, problémů nových.


Tou první nepříjemnou věcí, která začala viklat mé nadšení, bylo prohlášení náměstka ředitele VZP na pacientské radě. Prohlásil, že „je samozřejmě možné, že občas léčebné konopí v lékárnách nebude“. Musím říci, že to mne docela nepříjemně píchlo u srdce.

Spojil jsem se proto s dodavatelem této byliny z Kanady a on mi slíbil, že udělá, co bude moci, aby konopí pro Martinu vždycky měl. Trochu mi odlehlo, jenže vzápětí se objevil další problém.

Dosavadní dceřina odborná lékařka je z Uherského Hradiště a tam má i svou ordinaci. Je jasné, že převážet Martinu na jednotlivá vyšetření ze Žirče do tohoto jihomoravského města a zpět je nereálné. Dcera je dnes již ve stavu, že i jen převoz do Dvora Králové, jehož je Žireč součástí, jí dělá dost velké problémy. Nemá již tolik síly, aby se dokázala udržet ve vzpřímené poloze na svém invalidním vozíku, pokud najede na nějakou nerovnost, která ji vybočí. To pak potřebuje pomoc další osoby, aby ji v tom křesle narovnala. Při jízdě v autě, ať již v invalidním vozíku, nebo na lehátku, je ještě horší. Každá, i ta sebemenší zatáčka ji odstředivou silou háže ze strany na stranu a stačí půlhodinová jízda na to, aby ji poměrně dost vyčerpala a unavila. Takže Uherské Hradiště již dál v úvahu nepřipadalo.

Věděl jsem, že musím najít lékaře jiného. Obrátil jsem se tedy na centrálu VZP v Praze se žádostí o vyhledání toho pravého, s oprávněním vypisovat eRecepty na léčebné konopí. Jen dovolat se na tzv. konzultanta je problém. Mně to trvalo 23 minut. Po celou tu dobu mne automat ujišťoval, že mne na konzultanta přepojují, ale že teď vyřizuje někoho jiného, kdo se dovolal přede mnou. Přiznám se, že již po pěti minutách jsem měl pocit, že já sám budu potřebovat lékaře, a to z oboru psychiatrie. Pak se konečně ozvala paní a medovým hlasem se mne zeptala, čím mi může pomoci.

Musím říci, že v následujících dvou dnech jsem byl na sebe nesmírně hrdý. Nevybuchl jsem, nechtěl jsem psychiatra, ale v klidu a mírným hlasem prosebníka jsem ji požádal o seznam potřebných lékařů. Paní konzultantka chvíli někde pátrala a pak se mi omluvila, že se musí někoho zeptat. Vrátila se s tím, že takového lékaře zatím nenašla a že se mi ozve později. Neozvala se ani druhý den, a tak jsem začal pátrat sám. Samozřejmě nejdříve přímo ve Dvoře Králové. Našel jsem dva neurology. Ani jeden ale nemá oprávnění k předepisování konopí.

Další na řadě byl Hradec Králové. Necelých čtyřicet kilometrů. To by snad ještě šlo. Je to velké město, a tak by zde mělo být více možností. Skutečně, neurologů je v tomto městě, viděno očima laika, dost. S oprávněním vypisovat eRecepty na léčebné konopí jen jeden. Zajásal jsem a vytočil číslo. Chvíli jsem komunikoval jen se sestřičkou. Po chvíli ji přestalo bavit stále vše jen tlumočit sem a tam a sluchátko panu doktorovi vnutila. Pan doktor patrně neměl dobrý den. A dle intonace byl naštvaný na celý svět. Nu a podle toho to taky dopadlo – pacientů má dost a nikoho dalšího nebere. Nebyl to příjemný rozhovor.

Byly doby v tomto státě, kdy lékaři byli placeni málem jak pomocní dělníci. Nebylo to nic moc. Pokud jste ale nějakého potřebovali, vždy byl. Nebyly CT skenery, nebyly Leksellovy gama nože. A nebyla spousta dalších věcí. Takže pokud někdo měl nějaký vzácný a těžko objevitelný či špatně operovatelný zdravotní problém, moc šancí neměl. Dnes cétéčka i gama nože máme. Takže ti s tím vzácným zdravotním problémem dostali šanci. Ti s běžným onemocněním, jako je roztroušená skleróza, Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc a další, mají smůlu. Není totiž dost lékařů, a tak se běžně stává to, co se stalo mé dceři – pan doktor ji nechce, protože má pacientů již dost. Pohotovost se špatně placenými lékaři byla v kde jaké díře. Dnes již velmi dobře placení lékaři pohotovost sloužit nechtějí, protože mají peněz dost. A že existuje nějaká Hippokratova přísaha? Prosím vás, nenechte se vysmát.

Třetí den se mi ozvala paní konzultantka z VZP. Docela mne to udivilo. Již méně mne udivilo, že žádného neurologa s povolením předepisovat léčebné konopí ani ve Dvoře Králové nad Labem, ani v Hradci Králové nenašla. V tomto jsem byl sice já lepší, jenže mi to stejně nebylo k ničemu.

Jedno číslo, kam jsem se dlouho nemohl dovolat, bylo číslo RS centra v Hradci Králové. Pořád nikdo telefon nezvedal. Po šesti hodinách pokusů jsem si řekl, že to zkusím ještě jednou a pak končím. Někdo z hůry nás asi sleduje a dělá si z nás srandu. Zazvonilo to jednou a zvedla to sestřička. Zeptala se pana doktora a ten neměl nic proti tomu, zařadit Martinu mezi své pacienty. Ovšem s tím, že oprávnění k předepisování léčebného konopí získá patrně až někdy koncem dubna či v květnu. Po výsledcích toho předchozího hledání i toto znělo jako rajská hudba.

Dnes je 30. dubna 2019. Zatím pan doktor to oprávnění nemá. Přesto již domlouvám termín, kdy bych k němu Martinu mohl přivézt na první vyšetření. A opět zádrhel. Sestřička mne velmi rychle vyvedla z omylu, že by se toto mohlo uskutečnit někdy v průběhu května. Dokonce nemohla najít žádný volný termín ani v červnu. Pacientů s roztroušenou sklerózou je příliš mnoho. Nakonec jsme se domluvili, že já pošlu panu doktorovi email, ve kterém mu heslovitě popíši průběh dceřina onemocnění, vyjmenuji léky, které doposud brala, od kdy užívá konopí, v jakém množství a jaké potence, a ona mi pak napíše či zavolá, kdy bychom k nim s Martinou mohli přijet. Třeba se to ještě letos podaří.

Co je špatně v tom našem zdravotnictví? A kdo ho do těchto konců přivedl? A ještě jedna otázka, která z těch dvou předchozích vyplývá. Když někdo postaví most z ochuzeného betonu, protože na kšeft rozkradl cement, a ten most následně spadne, jde před soud a někdy dokonce i v Česku do vězení. Proč tedy ti, kteří svou neschopností a zlodějnou zlikvidují fungující zdravotnictví a udělají z něj paskvil, podobný tomu našemu, pak nejen že do vězení nejdou, ale klidně mohou znovu na nějakou tu vládní funkci kandidovat?

A je zde ještě jeden velký paradox, který mne žere jako revma v koleně. Já jsem konopí pro svou dceru nepěstoval proto, abych s ním kšeftoval. Dělal jsem to proto, aby Martina měla ten jediný lék, který jí ještě pomáhá být myslícím a smějícím se člověkem, a ne jen naříkajícím abonentem na velmi krutou smrt. Proto jsem také prohlásil, že jakmile Martina dostane od VZP příslib, že jí léčebné konopí budou hradit, já okamžitě s pěstováním přestanu. Jak mám ale teď tento svůj slib splnit? Dle vyjádření náměstka ředitele VZP se spolehnout na to, že léčebné konopí bude v lékárnách vždy, nemohu. A zrovna tak se nemohu spolehnout na to, že Martina vždy bude mít lékaře, který jí to konopí předepíše. Stačí, aby se ten z Hradce, pokud ji skutečně vezme, někam přestěhoval, a je vše špatně. Druhý nejbližší by pak snad mohl být v Praze. Víc jak dvě hodiny velmi opatrné jízdy tam, a to samé pak zpět. Pro zdravého člověka příjemný výlet. Pro člověka, kterého jeho tělo již naprosto neposlouchá, horor.

Takže jakou mám já nyní možnost? A mám snad jinou, než znovu zasadit? Odpovězte si sami. A jen pro smutné pousmání vám teď tady popíši proces, který budeme muset každý měsíc opakovat, aby Martina snad to léčebné konopí z lékárny následně dostala:

  • Pacient požádá lékaře o vypsání eReceptu na měsíční dávku léčebného konopí.
  • Lékař vypíše žádanku a pošle ji ke schválení reviznímu lékaři VZP.
  • Na základě této žádanky revizní lékař otevře správní řízení.
  • V tomto správním řízení někdo, nebo nějaká komise, rozhodne, jestli vypsání tohoto receptu schválí.
  • Rozhodnutí toho někoho se vrátí reviznímu lékaři.
  • Revizní lékař přepošle toto rozhodnutí odbornému lékaři pacienta.
  • Je-li toto rozhodnutí kladné, může lékař vypsat eRecept.
  • Tento eRecept přepošle na pacientův email nebo telefon. Jeho platnost je 15 dnů.
  • Pacient sdělí vybrané lékárně kód eReceptu a ta na tomto základě léčebné konopí požadované potence objedná.
  • Jakmile lékárna dostane objednané konopí, vyzve pacienta, aby si ho vyzvedl.

Toto celé se opakuje každý měsíc a to včetně toho otevření nového správního řízení, na které má VZP měsíc. Jak to bude fungovat v reálu, zatím nevím. To poznáme, až pan doktor v Hradci dostane povolení vypisovat eRecepty na léčebné konopí. Také se vám nechce smát?


“Spojil jsem se s dodavatelem konopí z Kanady a on mi slíbil, že udělá, co bude moci, aby konopí pro Martinu vždycky měl”

“Proč ti, kteří svou neschopností a zlodějnou zlikvidovají fungující zdravotnictví, nejdou do vězení, ale klidně mohou znovu na nějakou tu vládní funkci kandidovat?”

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

weedshop 250x300

Další články:

Nepřehlédněte:

Slavný konopný strain Moby Dick odstupem času získal status neoklasiky - ačkoli existuje již 18 let, stále se těší neutuchající celosvětové oblibě.
Šlechtitelé z Barney's Farm vytvořili ze tří špičkových odrůd mega rostlinu, svou verzi populárního konceptu strainu „Biscotti“.