Larvy zavíječe voskového jsou obvykle využívány spíš jako návnada na ryby. Náhodný objev však ukázal šanci na jejich využití při likvidaci znečištění plasty. Pro housenky, které jsou mnohdy chovány jako prvotřídní návnada na ryby, může jít o značné zlepšení v jejich životě. Namísto toho, aby se svíjely na konci háčku a přemýšlely, co je ještě může potkat horšího, mohou být tyto larvy nasazeny do boje s plastovými odpady.
voskového se prodávají jako návnada pro jelce, kapry a sumce, ale ve volné přírodě žijí na včelích plástvích, kde konzumují med nebo vosk a v poškozených plástvích spřádají vlákna, kvůli kterým se k nim včely nemají šanci dostat a zlikvidovat je. Po celé Evropě jsou tak vnímány jako metly všech chovatelů včel.
Díky náhodnému objevu vědkyně a amatérské včelařky Federicy Bertocchini bylo zjištěno, že tyto larvy pasou i po něčem jiném, než včelím vosku. Když totiž vědkyně odstraňovala škůdce z jednoho z úlů a uložila je do plastového sáčku, larvy se snadno prokousaly ven.
„Vrátila jsem se do místnosti, kde jsem larvy nechala a zjistila jsem, že jsou všude kolem,“ říká. „Sáček byl plný děr.“
Tento únik larev přivedl Bertocchiniovou, která je členkou Španělské rady pro výzkum a vědkyní na Cambridge University, k výzkumu chování centimetr velkých larev s latinským názvem Galleria mellonella. Při laboratorních testech bylo zjištěno, že 100 larev dokáže za pouhých 12 hodin zhltat až 92 miligramů polyetylenu.
S takovou chutí na plasty mohou být larvy velmi dobře využity. Každým rokem průměrný člověk spotřebuje více než 200 plastových sáčků, kterým může trvat 100 až 400 let, než se rozloží na skládkách. Tento odpad je nebezpečným pro životní prostředí i pro zdraví lidí.
Zdá se, že larvy polyetylen rozkládají za pomoci stejných enzymů, které využívají při konzumaci včelího vosku. Aby byla tato domněnka potvrzena a bylo vyvráceno, že by larvy plastové sáčky jen rozkousaly na malé kousky, bylo několik jedinců rozemleto a vzniklá pasta byla nanesena na plastové sáčky. Opět se na nich objevily otvory.
Paolo Bombelli, biochemik na Cambridge, který se studie také účastnil, řekl, že zjištění by mohlo vést k nalezení řešení hromadění plastového odpadu ve zdrojích pitné vody, v oceánech a na skládkách. Vědci doufají, že další výzkumy povedou k nalezení enzymů, které larvy zavíječe produkují při likvidaci sáčků. Jejich geny by poté mohly být vloženy do bakterií, jako je E coli, nebo do mořských organismů (fytoplanktonů) a těch by následně mohlo být využito při rozkladu plastů v přírodě.
„Můžeme být opravdu šťastní, že máme plastové výrobky pro nespočet využití, ale musíme být velmi opatrní při nakládání s plastovými odpady a to, co právě zkoumáme, by mohlo pomoci při jejich likvidaci,“ říká Bombelli.
Protože ohledně vytváření geneticky modifikovaných organismů a jejich vypouštění do volné přírody existují velmi přísné předpisy, mohlo by být druhou cestou snížení množství plastových odpadů vypěstovat velké množství larev zavíječe a prostě je vypustit na odpady. To by však bylo možné jen v případě, že by larvy měly nikdy nekončící chuť na nákupní tašky a mikrotenové sáčky.
„Chceme zjistit, zda využívají plasty jako potravu, nebo je prostě ničily jen proto, že se snažily uniknout.,“ říká Bombeli. „Pokud se jen snažily o únik, budou mít plastové potravy dost velmi brzy. Jestliže však plasty využívají jako zdroj energie, jde o zcela něco jiného. Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, ale děláme vše pro to, abychom ji našli.“
