Zpátky ke kořenům, zpátky k Přírodě – Díl V.

Pro některé kultury jsou prameny, řeky a jezera posvátným místem. Při východu a západu slunce, ale i během dne zde pronáší své modlitby, zpěvy a poděkování. Jak moc jsme se odklonili od Přírody, když vodu bereme jako samozřejmost, která se dá koupit?

Nejlepší je voda pramenitá. Po ránu je dobré vypít sklenici čisté vlažné vody, aby se tělo pročistilo. Škodí nám nedostatek vody i přebytek, proto si musíme hlídat pitný režim během dne a nejvíc vypít dopoledne. Čistá voda léčí. Má jiný program než ochucené vody, čaj a kafe, ty nemůžeme počítat. Vodu si mícháme teplejší, aby jí tělo nemuselo zahřívat, a naopak nepijeme nic úplně horké, aby to zas nemuselo chladit.

Okolo pramene čisté vody se usadili lidé i u nás na kopci už hodně dávno. Při cestování po oblastech, kde byla pitná voda vzácností, jsme si uvědomili její důležitost a jak velkou potřebu a spotřebu vody člověk má. Mohli jsme si to vyzkoušet hned, jak jsme se nastěhovali. Museli jsme vyčistit pramen a obnovit ruční pumpu. Voda je ve studni asi 50 m od domu, každý den jsme museli donést 4 kýble na mytí nádobí, vaření a pití. Každá vana znamenala donést 16 kýblů vody ze studně. Když jsme zaseli semínka a začalo být opravdu horko, tak i přes veškerou naši snahu jsme nebyli schopni nanosit dostatečné množství vody, abychom zavlažili všechny oseté plochy a keře, které jsme vysázeli. Začali jsme přemýšlet, jak naší spotřebu vody v hospodářství i domácnosti stáhnout na minimum, jak zadržet vodu v krajině a uchovat v nádržích. Na sběr dešťové vody jsme umístili pod dům do stáje dvě 1000litrové nádrže a zbytek svedli do jezírka. Chvíli jsme používali vodu z nádrží, ale ta nebyla ideální na koupání a vodu do kuchyně jsme i nadále nosili. Rozhodli jsme se proto, že do domu přivedeme vodu ze studně a vodu z nádrží necháme na zalévání zahrádky. Díky elektřině ze slunce nám teď teče voda z kohoutku a čerpáme vodu na zahrádku. Ale i nyní více mulčujeme a netrháme tolik plevel, než abychom pravidelně zalévali.

Pod studánkou jsme měli rybníček, v tom se každoročně zkazila voda a v létě se už nedala používat ani na zalévání. První impuls k předělání rybníku na jílové koupací jezírko přišel s knížkou od Seppa Holzera. Na svém pozemku si vytvořil neuvěřitelnou soustavu rybníků, jezírek, potůčků a mokřin. Už při pobytu ve Skotsku jsme slyšeli výraz natural swimming pool (přírodní bazén), kde se ale převážně používá fólie. Při dělání výkopů na přívod pitné vody ze studně do domu jsme zjistili, že máme dost podzemní vody a podloží jílové. Tak jsme se rozhodli rybník opravit a přizpůsobit ho tak, aby se už nadále nekazil a sloužil jako zásobárna vody na zavlažování a koupání. Opravili jsme hráze, přidali přepad a mělké břehy pro vodní rostliny jako čistící zóny. Tohle léto si díky tomu opravdu užíváme – kdykoli nám bylo už moc vedro, tak jsme se šli schladit. Rozšířili se i naše vědomosti a zkušenosti ohledně otužování a můžeme pomalu začít prodlužovat koupací sezónu 🙂 Úbytek vody nějaký je, ale pramen a voda ze střechy vždy vodu doplní. Co jsme četli, tak usazení a utemování dna trvá u jílových jezírek až 3 roky.  I nadále ho upravujeme, osazujeme čistící zóny, mulčujeme hráz a okolí. Je tam už teď úžasná energie a my jsme šťastní, i když prší – Příroda i my vodu potřebujeme. Děkujeme za ní a necháváme se inspirovat. Rozdávejme pozitivní energii, té negativní je všude dost :-).

Příště něco o bydlení a topení.

www.zionfarm.cz/co nabizime.html

FaceBook – Zionfarm (komunita)

www.zpatky-k-prirode.blogspot.cz

Sdílejte tento příspěvek:
Přihlaste se k odběru novinek:

happy seeds 2

Další články:

Nepřehlédněte:

Časopis Roots se stává mediálním partnerem prvního ročníku Festivalu konopí Growfest, události slavící Světový den konopí v roce 2024.