Ráda vzpomínám na mohutné lískové keře, které obklopovaly část zahrady a poskytovaly nám dětem i nepřebernému množství zvířat a hmyzu bezpečné útočiště. Pružné větve trpělivě snášely naše lezecké pokusy a měkké, jakoby chlupaté lístečky laskavě clonily západní slunce.
Zjara jako první ze stromů na zahradě přinášel poselství nového života a na podzim nabídl záplavu lesklých oříšků, pravda často červavých.
Ve skrytu větví jsme stavěli domečky pro hmyzí kamarády i pro víly, které tam podle našeho přesvědčení žily. Nebylo těžké jim udělat radost a větve pnoucí se nad našimi hlavami nás chránily všechny.
Líska je jedním z mudrců mezi stromy. Nejspíš proto, že si díky svému propojení s říší mrtvých uvědomuje, jak omezený čas zde na Zemi je nám daný, nemá zapotřebí se rozčilovat nad stavem věcí. Tiše přemýšlí, zatímco ji vítr víská ve vlasech, a skládá poetická vyznání. Možná zemřelým na jejich cestě z našeho světa. Možná na přivítanou těm duším, které se zde právě zhmotňují. Ze svého místa totiž vidí na oba břehy. Zrození i smrt, věčný koloběh života. Lískový prut zavěšený nad manželským ložem zajišťoval soulad mezi partnery i šťastné naplnění svazku.
Ví, jak ochránit před černou magií i přírodními katastrofami. Mágové prý dokázali s pomocí proutků z lísky řídit počasí. Přitáhnout vodu a také zklidnit její příliš hojné přívaly. Najít pramen dosud skrytý pod zemí. Cítíte-li nebezpečí, nakreslete kolem sebe lískovou větvičkou kruh, přes něj se žádná zloba nedostane.
Účinné látky v sobě obsahují listy i kůra lísky. Uplatní se ve formě čajů při léčbě zánětů střev, průjmů a nadýmání. Zevně potom obklady uleví při trápeních s akné či ekzémy. Odvar z lísky je také další alternativou v léčbě bércových vředů a hemeroidů.
I mlsáním lískových oříšků v přiměřeném množství prospějeme svému tělu díky významnému obsahu hořčíku a vitamínu E. Buď je můžeme chroupat jen tak, nebo přidat do různých sladkých či slaných pokrmů jako náplně či posypky. Oříšky je před konzumací vhodné namočit, jsou potom pro naše tělo stravitelnější a chutnější.
V zahradách se líska řadí mezi nenáročné keře. Nemá zvláštní požadavky na kvalitu půdy a dokáže vyrůst i ve stínu vzrostlejších stromů. Je potřeba kvůli opylení vysadit alespoň dva keře stejné odrůdy v minimálně dvoumetrových rozestupech. Dobře snáší tvarování, takže se přímo nabízí použití do živých plotů. Jen počítejte s tím, že v tomto případě nenabídne tolik oříšků jako solitér s dobrým přístupem slunce. I o lísku je potřeba pečovat a keř prosvětlovat.
Husté větvoví lískového keře dobře poslouží ve funkci větrolamu, a protože je stejně bohatá i v podzemní části, také v případě, že potřebujete zpevnit půdu proti větrné i vodní erozi.
Do měkkého a ohebného lískového dřeva vepisují svoje příběhy řezbáři i další lidoví umělci.
Foto: istock.com
