Máme tu červen, léto buší na vrátka, a můžeme se těšit z prvních plodů (vašeho) zahradničení. Počasí nám přeje (no až na ty bouřky a bleskové povodně na přelomu května a června, že?!). Přesto pevně věřím, že vaše zahrady hýří barvami, životem a radostí.
A zase ta diversita
Soudruhová metoda pěstování (anglicky companion planting). O co vlastně jde? Existují různé definice a výklady, které sdílejí společný princip. Ano, tím je, tušíte správně, opět diversita. Přírodní diversitu lze obecně brát jako jeden z hlavních pilířů, který je klíčovým pro zdraví biotopu (našeho světa obecně). V přírodě je vše v konstantní interakci se vším, což vytváří tzv. komplexní životní sílu. Tato síla se dá chápat jako výměna energií ve všech formách – jakýsi motor života a rozmanitosti na vaší zahrádce (na planetě Zemi) a jako další podpůrný pilíř pro správné fungování ekosystému. Neustále se něco děje, ve dne, v noci, každou vteřinu, všude.
V soudruhovém pěstování se široce (vy)užívá výměny těchto energií mezi jednotlivými druhy v různých formách. Jako jsou vůně, barvy (vábení či odpuzování na základě určité vlnové délky), transfer živin nebo naopak transfer toxinů jako odrazujícího či hubícího prostředku za použití různých forem přenosu atd. Zcela logicky tato metoda nachází analogii v přírodě. Soudruhové či roztříštěné (chcete-li) pěstování lze prakticky považovat až za umělecký obor v zahradnictví, v němž se využívá systematického uspořádání jednotlivých druhů rostlin za využití jejich schopností a charakteristik.
Každá zahrádka je unikátní
V mírném podnebném pásu, kde se nachází naše krásna zemička, jsme omezeni (obohaceni) všemi čtyřmi obdobími. To znamená, že koncepčně lze vycházet ze stejného vzoru, který je určen naší lokalitou. Nicméně tak jako každý biotop či biokoridor i vaše zahrádka je svým vlastním unikátním místem. A obdobně jako v jiných trvale udržitelných systémech je především nutné vědět, co jí chybí, co potřebuje a co nikoliv. Naučte se jí „naslouchat“. Konkrétněji myšleno, nejdůležitější věcí je jaksi obecně cítit široký prospěch pro všechny tvory a rostliny, který lze získat právě z metodického rozložení vybraných plodin, stromů a samotné skladby jednotlivých prvků zahrady. Tento prospěch je nutno rozložit rovnoměrně mezi všechny účastníky, ne pouze pro vaši úrodu. Toto je jeden z klíčových faktorů úspěšného trvale udržitelného systému.
Do soudruhového pěstování lze rámcově aplikovat několik Holmgrenových principů. A sice: Pozoruj a jednej. Dej přednost začleňování před oddělováním. Využívej malých a pomalých řešení. Využívej diversitu a važ si jí. Využívej změn tvořivě, tvořivě a pozitivně na ně reaguj. Pokud je tedy budete respektovat, vaše zahrádka se vám zcela bezpochyby odvděčí zdravou a výživnou úrodou.
Všechny poznatky nashromážděné kolem této metody byly získány na základě trpělivých experimentálních postupů provedených pěstiteli v uplynulých dekádách. A jak bylo řečeno výše, každá zahrádka nebo systém, chcete-li, je vlastním unikátním místem, který potřebuje do jisté míry odlišný postup. Proto je velice oblíbené nazývat soudruhové pěstování jakousi formou umění
Proti škůdcům
Minulé vydání patřilo přirozené ochraně před škůdci za pomoci jiných živočichů. U kterého jsem se mimochodem velice pobavil (a pevně věřím, že vy také). V soudruhovém pěstování je cílem najít ideální rovnováhu mezi odpuzováním, matením škůdců nebo podporou spojeneckých živočichů a organismů.
Některé plodiny dokáží vylučovat specifické chemické substance, které účinně odpuzují škůdce a chrání tak sousedící rostliny. Například Měsíček lékařský a různé druhy aksamitníku vylučují skrze vlastní kořenový systém specifický chemický repelent, který účinně odpuzuje různé druhy hlístic, jež normálně parazitují na kořenových systémech rostlin. Takto napadená rostlina většinou umírá.
Dále Rozmarýn lékařský je velký pomocník k odpuzení housenky Kovosklece cizokrajného a dalších druhů housenek, šneků a slimáků. Máta peprná je výborným repelentem, který účinně zahání Dřepčíka, brouka, jehož larvy si rády pochutnají na kořenech vaší úrody a Molice, požírače rostlinných šťáv. Řebčík (velmi řídce se vyskytující bylina v ČR) je nesmírně účinný k odpuzení zajíců, myší, krtků a hrabošů. V arzenálu je nabídka celé řady dalších plodin. Zkráceně uvádím ty nejběžnější zástupce, o jejichž schopnostech možná nemáte tušení, a v závorce jsou škůdci, co se jim raději vyhnou. Bazalka (Moucha domácí, komáři, ale pozor vábí Molice!). Koriandr (mšice, Mandelinka bramborová, Sviluška snovací). Kopr (mšice, housenky motýlů, např. Bělásek řepový). Česnek je bylinou bylin (veškeří červy, kteří napadají kořeny, housenky a vašeho zelí chtiví zajíci a divocí králíci). A spousta dalších.
Vábení prospěšných živočichů
Meduňka lékařská, velmi oblíbená bylina pro své široké využití, účinně vábí včely, které je nutné k opylení většiny plodin, jež nám poskytují potravu. Významné zástupce najdeme v čeledi Miříkovité, jako jsou Kopr, Fenykl, Pastinák setý, Bedrník anýz, Petržel nebo Mrkev obecná. Tito účinně lákají predátory, jako jsou pestřenky, jejichž kořistí jsou mšice, housenky aj. Květenství zmíněných bylin poskytují potravu dospělým jedincům predátorů, kteří se v tomto stádiu vývoje živí výhradně nektarem. Nicméně jejich larvy jsou zkázou pro třásněnky, mšice, housenky a další škůdce.
Pokud vlastníte menší armádu kachen, tak neváhejte a občasně jim dovolte se „projít“ na vaší zahrádce. V tomto případě nepotřebujete nějaké vábící rostliny, protože vidina se popást na zahrádce plné hmyzu je pro tyto ptáky atraktivní dost. Kachny jsou opravdu šikovní pomocníci stejně jako ježek (viz. můj článek v minulém vydání). Na oplátku vám pohnojí záhony a dají maso či vejce. Ve vinicích v Jižní Africe (Vergenoegd Wine Estate in Stellenbosch) je využívána pomoc od zhruba osmi set takovýchto pomocníků. Na internetu lze shlédnout video jejich průvodu. Moc zábavná podívaná, která se stala místní turistickou atrakcí. Doporučuji zkouknout.
Klamání a odlákání škůdců
Nejlepší příklad, jak oklamat škůdce je vysázení Lichořeřišnice kolem rajčat, která bude fungovat jako klamný cíl pro mšice. Jakmile je Lichořeřišnice napadena, je potřeba ji vyjmout ze záhonu předtím, než se mladým mšicím vyvinou křídla. Poté je nejlepší infikovanou rostlinu spálit. Brutnák lékařský nabízí podobný efekt proti housenkám lišaje, které si rády pochutnají na listech rajčat.
Výměna živin
Zajímavé vlastnosti nabízejí například luštěniny jako hrášek či fazole. Dále pak jetel, vojtěška a různé stromy. Spojuje je společná schopnost velmi snadno vázat atmosférický dusík skrze symbiotický vztah s bakteriemi rodu Rhizobium. Tato schopnost poskytuje dostatek dusíku, důležitého elementu potřebného pro zdravý růst a odolnost proti nemocem, nejen pro vlastní použití ale i pro sousedy. Podobného efektu lze dosáhnout za použití kombinací fazole či hrášku, které můžete vysázet mezi již zmíněnou kukuřici, okurky, petržel, mrkev a celou škálu košťálové zeleniny (zelí, květák, kedlubna, růžičková kapusta aj.).
Střídání plodin
V soudruhovém pěstování je důležité si osvojit pravidelnou rotaci plodin. Většina zeleniny, kterou rádi konzumujeme, se liší v náročnosti na půdu. Tak například všechna košťálová zelenina, rajčata nebo kukuřice mají vysoké nároky na živiny, které vyžadují půdu bohatou na fosforečnany, dusík, vápník a další důležité prvky. Kdežto například kořenová zelenina jako je mrkev, ředkev, ředkvičky, řepa aj. jsou méně náročné, nevadí jim „chudší“ půdy. A pak je tu třetí skupina tzv. „dárců“. Jde o plodiny, které dokáží zvyšovat koncentraci dusíku v půdě a tím ji obohacovat. Mezi tyto zástupce patří (výše zmíněné) luštěniny. Z toho vyplývá, že nejlepší výsledky v rotaci plodin dosáhnete, pokud budete střídat jednotlivé kategorie takto: zelenina s nízkými nároky na půdu je vystřídána tou s vysokými nároky, která je následována „dárci“. Taková rotace by měla mít blahodárný vliv na omlazování půdy a obnovu živin v ní.
Několik slov k diagramům aneb zahradním architektem tak trochu jinak
Soudruhové pěstování je technikou sázení vybraných plodin, které jsou si navzájem prospěšné, blízko sebe. Kromě v úvodu zmíněné výměny energií metoda využívá i charakteristické stavby plodin. Tak například stín upřednostňující plodiny, jako je salát, se mohou sázet společně se slunce milujícími plodinami, jako je slunečnice. Linoucí se fazole uvítají kukuřici v sousedství, když se velmi rádi ovinou kolem jejího stonku atp. Diagramy zobrazují navrhované rozložení ve 2D. Vy však (logicky) musíte počítat s tím, že vaše projektová činnost vyžaduje i třetí rozměr (hlavu vzhůru) a eventuálně i ten čtvrtý – čas. Přihlédněte například k tomu, jak bude vámi právě vysazený mladý ořešák vrhat stín za deset let a kolik jeho koruna pokryje plochy pod sebou. Pro charakteristické vlastnosti ořešáku platí, že působí antagonisticky na většinu běžných zahradních plodin. Je tedy lepší jej vysadit na kraj systému. S podobnou se setkáte i u některých jehličnanů a keřů (např. Borovice vejmutovka nebo Hloh). Plánujte tedy na základě polohy, plochy, nadmořské výšky (celkově; rozdílově, pokud je váš pozemek kopcovitý) a času. Nebojte, zas taková „alchymie“ to není.
Konkrétně k diagramům. V modrém najdete rozložení bylinek a zeleniny. Tak například brambory jsou rády ve společnosti fazolí, kukuřice, košťálové zeleniny či lilku. Pokud se rozhodnete papriku vysadit ven, moc ráda si posedí ve společnosti bazalky, Brutnáku lékařského, fazolí, cibule, salátu. Ale pozor vjede si do vlasů právě s bramborem nebo lilkem. No a vztahy mezi bramborami, okurkou, košťálovou zeleninou a rajčaty jsou zřejmé z diagramu. Ty se pobijí. To je jako byste posadili k jednomu stolu v hospodě „ultras hochy“ ze Sparty a Slavie. To by byl cvrkot. Fazol šarlatový stejně jako ostatní druhy fazolí je rád ve společnosti kukuřice, papriky, a košťálové zeleniny. Nicméně se dost nesnese ze zatím nevysvětleného důvodu se slunečnicí či řepou (o vztahu se obecně ví; ale bohužel jsem nenašel žádnou studii nebo podobné zdůvodnění proč, pozn. red.). Většina bylinek se obecně snese s každou zeleninou. Ale pozor existují i výjimky!
Co se týče žlutého diagramu, vratič je rád v obklopení meruňky, broskve, jabloně, ostružin, borůvek, mezitím co hrozny rostou raději společně s česnekem či řeřichou. Zajímavá je výjimka týkající se ovocných stromů. Všechny v článku zmíněné se úplně v pohodě snesou s košťálovou či lilkovitou zeleninou (lilek, paprika, rajče) kromě meruňky. Tu raději umístěte dál od jmenovaných.
A v neposlední řadě se obecně ví, že pěstování bylinek v okolí ovocných stromů a sadů velmi pozitivně podporuje biodiversitu, kde během postupu času interakce mezi jednotlivými druhy utužují pružnost a odolnost. Stejně tak jak je tomu v divoké přírodě (5. zóna dle permakulturního diagramu). Berte na vědomí, že vše je volně modifikovatelné a záleží to pouze na vás a vaší fantazii.
Slíbené recepty přírodních pesticidů
Protože sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Jedno je si důležité uvědomit hned na začátku, než se rozhodnete k jejich užití. I když použijete ekologické a k životnímu prostředí šetrné prostředky z přírodních surovin, stále se jedná o poměrně tvrdý zásah „zvenčí“. V bio zahrádkářství je třeba vzít na vědomí a smířit se s faktem, že se určitého objemu úrody musíte vzdát ve prospěch škůdců. Tím napomáháte udržet tak důležitou rovnováhu. Nikdy se nesnažte hubit vše a za každou cenu. Někdy se ta pomyslná hranice, kdy se jedná o přirozený vývoj a kdy jde již o zamoření, hledá špatně. Nejlepší je tedy poslouchat intuici. Proto hodnoťte situace co nejpečlivěji a případné použití pesticidů dávkujte v rozumném množství.
Čaj z pelyňku – Uvařte silnější čas z nasušeného pelyňku. Nechte jej vystydnout a dle potřeby nařeďte vodu. Přípravek aplikujte postřikem na záhony. Zažene slimáky, šneky a mšice.
Páchnoucí odpudivé spreje – Mnoho škůdců nesnáší specifické pachy. Nebo zacílí dle vůní. Spreje z eukalyptu nebo česneku je zmátnou nebo zcela odradí.
Eukalyptus – Do jednoho litru vody dejte 12 ml eukalyptového oleje a několik kapek detergentu (saponát nebo jar). Důkladně promíchejte a nechte odležet. Až lehne většina vzniklé pěny, aplikujte přípravek.
Česnek – Nasekejte asi 120 g česneku (může být i se slupkou) a louhujte jej v asi 30 ml minerálního oleje (nebo tekutého parafínu) po 48 hodin. Přidejte ½ litru vody a asi 7 g peciček z čistého mýdla. Promíchejte, nechte odstát a celé to poté sceďte. Vzniklý filtrát rozmíchejte v 25 litrech vody a sprejem aplikujte na záhony. Oba přípravky dobře pomáhají v regulaci mšic, třásněnek a obecně všechny škůdce s tzv. měkkou stavbou těla.
Víceúčelový postřik – Do vhodně velkého hrnce smíchejte 2 litry použitého kuchyňského rostlinného oleje s dvěma litry vody, 90 gramy louhu a asi 10 gramy pracího prášku. Směs jemně povařte asi tři hodiny. Nechte vystydnout. Směs by měla ztuhnout. Vzniklé „mýdlo“ rozdělte na 25 kousků a vždy jeden rozpusťte ve 2 – 3 litrech vody a aplikujte jako postřik. Přípravek je hlavně oblíbený mezi sadaři. Účinně působí na různé roztoče, třásněnky a mšice a jeví se neškodný proti pavoukům.
Roztok z jedlé sody – Rozpusťte 125 g sody v 6 l vody s 63 g čistého mýdla. Přípravek užijte jako sprej. Vyvarujte se použití v horkých dnech. Postřik pomáhá se zbavit různých plísní a snětí.
Užijte si to
Zahradničení by především mělo být zábavou a reakce na změny by měly být příjemnou výzvou. Někdy fyzicky velmi těžká činnost musí přinést pocit uspokojení z vydařeného díla apod. Oddřete to s hezkým pocitem dobře vykonané práce. To je to, co většinu z nás naplňuje. Pak naleznete spokojenost nejen v sobě ale i na vašich zahradách.
Reference: https://www.small-farm-permaculture-and-sustainable-living.com/
