Plán Evropské komise zakázat volný prodej produktů s CBD nemá žádné zdravotní zdůvodnění a s velkou pravděpodobností nezíská ani právní oporu. Legislativně roztříštěný trh s CBD volá po vlastní harmonizaci a kauza Kanavape ji může podpořit jako modelový precedent, jenž může vést i ke sjednocení názorů členských států na CBD. Současný návrh Evropské komise ilegalizovat tento kanabinoid může tak být naprosto bezpředmětný výkřik do tmy.

Na konci minulého měsíce prakticky všechny české zpravodajské servery přinesly zprávu o údajném, a pro mnoho odborníků až kontroverzním, nápadu Evropské komise (EK), který by fakticky směřoval k ilegalizaci CBD, což by vedlo k plošnému zákazu volného prodeje produktů obsahujících tento kanabinoid. Je nutné poznamenat, že tato zpráva se na předních světových „konopných“ serverech objevila už v polovině července. Čili nejde zas tak o nové sdělení. 

Nyní se ale v novém světle spekuluje i o možném zvýhodnění synteticky připraveného CBD oproti tomu přírodnímu. A v neposlední řadě celá „konopná Evropa“ je ve velkém očekávání, s jakým rozhodnutím přijde Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v souvislosti s tzv. kauzou Kanavape, které má padnout již tento měsíc, a vnést tak do celé problematiky rozhodující argument. 

Kauza Kanavape

Tzv. Kanavape Case (C-663/18) z roku 2018 má své počátky o čtyři roky dříve ve Francii. Tehdy Sébastien Béguerie a Antonin Cohen-Adad založili společnost SAS Catlab za účelem uvedení produktů Kanavape na trh – především pak elektronické cigarety s CBD olejem. Prakticky ještě než stačili zahájit prodej, jejich snažení skončilo u marseillského soudu odsouzením k podmínečnému odnětí svobody s odkladem na rok a půl a pokutou od 10 do 15 tisíc eur za šíření toxikomanie. Společnost se stala  předmětem soudní likvidace v červenci 2016. 

Tento případ by s aktuálním návrhem EK souvisel pouze okrajově jen do té doby, pokud by byl neměl překročit francouzské hranice. Což se ale stalo, protože CBD použité pro jejich produkty bylo dováženo z České republiky. To u nás bylo extrahováno z legitimně pěstovaného konopí certifikovanou společností, která splňovala všechny české i evropské zákony. Navíc tím zásadním detailem je ta skutečnost, že takto vyprodukované CBD bylo distribuováno z jednoho členského státu unie do druhého na základě článků 34 a 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ty zabezpečují, že členské státy mezi sebou neomezí pohyb zboží. V článku 36 se pak explicitně hovoří, co se konkrétně tohoto případu týče, že článek 34 nevylučuje zákazy a omezení, pokud je zde odůvodněný argument postaven na ochraně veřejného zdraví a života. 

Není CBD jako CBD

K odsouzení Bégueriea a Cohen-Adada vedlo to, že jejich firma používala CBD vyprodukované z celé „kytky“, tedy i z listů a květenství. Francouzská legislativa omezuje komerční a industriální použití konopí pouze na vlákno a semena. Jenže CBD jako takové není v rámci mezinárodního, evropského (a ani v tomto případě toho francouzského) práva klasifikováno jako narkotikum a nemá žádné psychotropní účinky. To je navíc podpořeno řadou nezávislých vědeckých studií. Nyní tak francouzské právo, momentálně nepravomocně, stojí direktivně proti tomu evropskému. Článek 36 pouze zajišťuje, že členský stát má bezprostřední nárok se „postavit“ článku 34 a zamezit tak toku zboží do své země, pokud by bylo považováno za ohrožení veřejného zdraví. Tento skutek se ovšem zatím nenaplnil. To potvrzuje i předběžná názorová zpráva generálního advokáta Evgenina Tancheva.

A navíc na scénu nenápadně přichází synteticky vyprodukované CBD. Respektive stojí zcela mimo rámec celého sporu, jelikož jeho výroba a distribuce je obecně povolena bez žádných omezení, protože samozřejmě nemá s konopím vůbec nic společného. A zde se objevuje první zásadní konflikt v kontextu jiného rozporu. Přírodní CBD vyprodukované z celé rostliny konopí narazilo na nepropustné francouzské zákony, zatímco prakticky ta samá, byť synteticky vyrobená látka bez problému sítem legislativy propadá.

Evropský precedent a harmonizace evropského trhu s CBD

Protože SDEU z velké většiny (až z osmdesáti procent) rozhoduje shodně s nezávislým názorem vydaným generálními advokáty, kauza Kanavape tak právě teď hraje důležitou roli, která se velmi pravděpodobně stane významným „evropským CBD precedentem“. Tím pádem se zákonitě musí stát i součástí právě probíhající diskuse o klasifikaci CBD jako narkotika. Navíc by tento případ nebyl nějak výjimečný, kdyby to nebylo vůbec poprvé, kdy byli SDEU a generální advokát požádáni, aby rozhodli o zákonnosti komercializace CBD a produktů obsahujících tento kanabinoid v rámci celé EU. Rozhodnutí soudu by mělo být známo již tento měsíc! 

Tanchev svojí nezávislou názorovou zprávu prezentoval již 14. května. Opřel ji o přímou analýzu platnosti a aplikovatelnosti článků 34 a 36. Ve zprávě jednoznačně potvrzuje, že nelze podle těchto článků zamezit volnému prodeji CBD na evropském trhu. Francouzská vláda sice správně argumentovala, že CBD vyprodukované z celé rostliny podle jejich legislativy naplňuje uplatnění článku 36, ale pouze do míry splnění podstaty tohoto článku, nikoliv překročení té samé podstaty za účelem dosažení absolutní vymahatelnosti. To také Tanchev ve své zprávě odůvodňuje následovně: „S ohledem na informace, které byly poskytnuty soudu, je těžké vzít v potaz, zda francouzská vláda jasně identifikovala škodlivé, v tomto případě psychotropní, účinky CBD oleje použitého v e-cigaretách. O to víc nelze také přijmout, že jejich posouzení škodlivosti CBD vycházelo z komplexní analýzy, která byla postavena na spolehlivých datech a výsledcích aktuálních mezinárodních studií.“

Přesto svým argumentem nechal francouzské jurisdikci „volné ruce“ k vlastnímu rozhodnutí, zda CBD disponuje nějakými dalšími škodlivými účinky než psychotropními, a zaslouží si tak „ban“. To by nicméně mělo být podloženo argumenty postavenými na pevných vědeckých důkazech, které francouzská vláda do toho 14. května nedodala. 

Analytička a právnička Eveline Van Keymeulen, působící v mezinárodní advokátní kanceláři Allen & Overy a specializující se na metodiky regulace věd o živé přírodě a konopí, píše ve své zprávě z 15. května, že by tento precedent představoval výzvu a podporu ostatním státům EU k přehodnocení vlastní dosavadní politiky vůči nakládání s CBD. Jde tak o klíčový krok, který by vedl k jistějšímu postavení tohoto kanabinoidu v rámci Společenství. A to hlavně skrze tak potřebnou harmonizaci evropského trhu, který momentálně velmi trpí vlastní roztříštěností a ztrácí významný podíl na trhu celosvětovém, hlavně vůči USA a Kanadě.

CBD je „drogou“, ale… 

Ano, i přesto, že se jedná o kosmetický a potravinářský doplněk, CBD si stále nese status „drogy“. Jinými slovy droga je podle farmakologické definice aktivní chemickou látkou, která se používá k léčení, prevenci či diagnóze nebo jinému použití za účelem zlepšit či pozitivně změnit fyzické nebo psychické zdraví. A tím CBD nepochybně je. Nelze jej však podle nejaktuálnějších studií klasifikovat jako narkotikum. Čili i přesto, že se jedná, jak by se mělo v následujících týdnech soudně potvrdit, o „bezpečnou látku“, nakládání a prodej CBD produktů už delší dobu bezesporu vyžaduje určitou regulaci právě pro svůj současný enormní tržní objem, který generuje. 

Tuto roli dle mnoha odborníků velmi efektivně zastává tzv. Novel Foods („nové potraviny“) nařízení, jehož součástí je Novel Foods katalog, který definuje potraviny, jež v EU nebyly ve významném množství konzumovány před 15. květnem 1997. Základní principy, které vymezují podstatu Novel Foods, jsou: bezpečnost pro konzumenta; potravina musí být adekvátně označená; musí splňovat podmínky, že pokud má nahrazovat jinou potravinu, nesmí se v nutričních hodnotách do určité míry lišit, a tím tak konzumenta znevýhodňovat. Všechny „nové potraviny“ musí projít přísným hodnotícím mechanismem založeným na těchto principech. Novel Foods katalog byl naposledy aktualizován v lednu 2019, kdy se do něj dostaly právě kanabinoidy získávané z konopí. 

Zpátečnické kroky. A co teda ta „syntetika“? 

Jenže EK užívání nesyntetického CBD Novel Foods pozastavila. To znamená, že výrobcům produktů obsahujících tento přírodní kanabinoid nebudou udělována povolení potřebná k jejich výrobě. To zajisté má přímou souvislost se snahou EK k přehodnocení postoje k CBD, které opírá o Jednotnou úmluvu o omamných látkách (JÚoOL) přijatou OSN v roce 1961. Ta stanovuje, že extrakty a tinktury z konopí jsou považovány za narkotika. 

Leč paradoxně Světová zdravotnická organizace (WHO) už v lednu 2019 vydala doporučení OSN ke změně kontroly nad konopím a produktům z něj. Pokud jde přímo o CBD, v dopise je jasně sděleno, že „látky, které jsou považovány za čistý kanabidiol (CBD), by neměly být vedeny v seznamech JÚoOL“. Což by se mělo ošetřit přidáním poznámky pod čarou k položce o extraktech a tinkturách z konopí, která jasně specifikuje, že „přípravky obsahující převážně kanabidiol a nejvýše 0,2 % delta-9-tetrahydrokanabinolu nepodléhají mezinárodní kontrole.“

Za tři měsíce má v rámci Komise OSN pro narkotika proběhnout o tomto kroku hlasování. EK se k němu už v prosinci 2019 vyjádřila skepticky prostřednictvím Návrhu rozhodnutí Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie. Podle tohoto návrhu by hlasování o zmíněné poznámce pod čarou nemělo být předloženo a mělo by být požádáno o její další posouzení Světovou zdravotnickou organizací. Otázkou tedy je: proč s tak kontroverzním návrhem klasifikovat CBD jako narkotikum EK přišla až teď, když už se věci v podstatě daly do pohybu?

Nelze ale nechat bez povšimnutí skutečnost, že po celou dobu se těmto krokům syntetické CBD jaksi zcela vyhýbá. Na úrovni úvah lze nyní jen spekulovat, zda jde o úmysl, nebo o pouhou náhodu. Přesto logika souvislostí tu přetrvává. Jelikož se tento případ týká osudu volného pohybu CBD mezi členskými státy, s nadsázkou se lze zeptat: CBD, ať už syntetické, či ne, je stále CBD, nebo ne? 

Celkově vzato je možno tak dosavadní kroky včetně jejich kontroverzního návrhu Evropské komise považovat za poněkud „zpátečnické“. 

Nicméně tolik očekávané rozhodnutí SDEU v kauze Kanavape to nejspíše „rozsekne“ za ně, protože s velkou pravděpodobností bude mít zásadní vliv na rozhodování jednotlivých členských států, jakou pozici by měly v prosinci zaujmout. 

Jde tedy o zbytečnou bouři ve sklenici vody?

Foto: istock.com