Představa o skutečnosti, jak ji prodávají hollywoodští filmaři, je o lidech, kteří se mohou pěkně zkouřit na kanálech liberálního Amsterdamu nebo na plážích opuštěné Jamajky, zatímco někdo chycený s jointem v Thajsku riskuje doživotní pobyt v místním exotickém žaláři.
Ale nic z tohoto obrazu ve skutečnosti neplatí. Po celém světě se politika přístupu ke konopí vyvíjí tak rychle – i když všude jinými cestami – jako ve Spojených státech amerických.
„Když jsem před pěti lety začal, na světě neexistovala ani jedna jediná jurisdikce, která by měla legální marihuanu,“ uvedla Hannah Hetzerová, vedoucí mezinárodní manažerka pro politiku v Drug Policy Alliance, jejíž akční skupina v listopadu podpořila konopnou iniciativu v Kalifornii.
Několik států a regionů již dlouho tolerovalo spotřebu marihuany z rekreačních důvodů v omezeném množství, jako je nizozemské město Amsterdam, kde se tráva prodává v kavárnách bez policejního vměšování a Španělsko, které je domovem scény konopných klubů. Ale před pouhým půl desetiletím žádná země nebo jurisdikce trávu skutečně nelegalizovala.
Situace v USA se začala měnit v roce 2012, kdy Colorado a Washington hlasovali pro legalizaci rekreační marihuany. Od té doby je následovalo dalších šest států včetně Kalifornie, přičemž 28 států zlegalizovalo marihuanu pro léčebné použití.
Vzhledem ke klíčové roli Spojených států v mezinárodní válce proti drogám je nárůst legalizace na tomto trhu z pohledu některých opravdu vtipnou ironií. A Ethan Nadelmann, výkonný ředitel Drug Policy Alliance, říká, že i když konopí zůstává nelegální na federální úrovni, USA jdou nyní v čele pokroku, pokud jde o „navrhování a provádění inovativní politiky v oblasti konopí.“
Zvláště v Kalifornii došlo k novému průlomu díky návrhu 64. Nadelmann uvedl, že je to první legalizační iniciativa, která v sobě zahrnuje několik prvků sociální spravedlnosti, jako je odstranění trestů za většinu zločinů souvisejících s marihuanou a věnování daní z marihuany komunitám těžce zasaženým válkou proti drogám.
Yu-Wei Luke Chu, profesor ekonomie na Novém Zélandu, který studuje různé legislativní přístupy k marihuaně, uvedl, že jeho země podniká kroky k legalizaci léčebného konopí a v rámci tohoto procesu sleduje legalizační pokusy ve Spojených státech.
Ale i když USA dláždí cestu, politické přístupy k marihuaně se rychle mění v místech tak rozdílných, jako je Kanada, Izrael a Maroko.
V roce 2013 šokovala svět Uruguay, která se stala první zemí, kde bylo zcela legalizováno konopí. O dva roky později vydala Jamajka návrh zákona, který dekriminalizoval držení až 50 gramů marihuany. Země v celé Latinské Americe a Karibiku, od Chile až po Kolumbii, nyní chtějí povolit lékařskou marihuanu a odstranit trestní postihy pro dospělé, kteří ji užívají rekreačně.
Weedmaps, společnost založená v Irvine, která mapuje a vyhodnocuje dispenzáře marihuany, má nyní kanceláře v Barceloně, Torontu a také v Berlíně, kde začátkem roku vešel v praxi nový program využití léčebné marihuany.
Existuje však řada míst, kde se přístup v oblasti marihuany pohybuje opačným směrem, poznamenala Hetzerová, například brutální křížová výprava filipínské vlády proti každému, kdo konzumuje konopí nebo tvrdší drogy. Ale jiné regiony v Asii i Africe uvažují o uvolnění svých tvrdých postojů, a to včetně Thajska a Ghany.
„Jsme rozhodně o pěkný kus dál oproti tomu, kde jsme byli před pěti lety,“ řekla Hetzerová. „A myslím si, že budeme i nadále moci sledovat reformy v přístupu k marihuaně.“
Nová politika
Zde je rychlý pohled na šest zemí (kromě Spojených států) jejichž postoj k marihuaně stojí za zmínku:
Izrael: Od legalizace lékařské marihuany v roce 1992 je Izrael světovým lídrem v oblasti výzkumu konopí. Izraelské ministerstvo zdravotnictví pracuje s desítkami tisíc pacientů užívajících lékařské konopí.
Nedávno izraelská vláda podnikla kroky k dekriminalizaci rekreačního užívání marihuany, přičemž držení malého množství brzy povede pravděpodobně pouze k pokutám a ne k záznamu v trestnímu rejstříku.
Kanada: Severní soused USA vede federální léčebný konopný program již více než deset let. A v roce 2016 soudy potvrdily právo pacientů na pěstování konopí doma, když došly k závěru, že federální návrh na omezení práv pacientů není „v souladu se zásadami základní občanské spravedlnosti“.
Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že plánuje splnit svůj slib z volební kampaně, že legalizuje i marihuanu pro rekreační využití a to v celé zemi. Dojít by k tou mělo v následujících 18 měsících.
„Justin Trudeau byl víceméně prvním národním politickým kandidátem, který spustil (a zvítězil) na kampaň, která zahrnovala legalizaci marihuany,“ řekl Nadelmann. „Myslím, že to bude znamenat velký krok vpřed.“
Uruguay: Zatímco americká legalizační schémata (s výjimkou Washingtonu, DC) vytvořila silné obchodní trhy zaměřené na generování nových daňových příjmů, Uruguay se vydala opačným směrem. Hetzerová z Drug Policy Alliance řekla, že politika jihoamerického národa spočívá v boji proti organizovanému zločinu. To je důvod, proč se Uruguay zavázala k tomu, že legální konopí bude tak levné (asi 1 dolar za gram), aby cena odpovídala cenám černého trhu.
Země ale byla „pozoruhodně pomalá“ v reálném zavádění svého konopného programu, poznamenal Nadelmann. Řekl však, že nepozoruje známky toho, že by svému závazku nakonec nedostála.
Austrálie: Země se před rokem a půl stala prvním kontinentem, a jehož celém území bylo legalizováno rekreační využití marihuany. Regulátoři od té doby pracují na podrobnostech toho, jak bude tento program fungovat. Praxe tedy prozatím lehce zaostává.
Nizozemsko: Vzhledem k tomu, že je domovem marihuanovo-turistické mekky Amsterdamu, mnoho lidí dlouho věřilo, že marihuana je v Nizozemsku legální. Vláda však ve skutečnosti jen toleruje její rekreační užívání v coffe shopech.
Nicméně situace s nizozemskými zákony je o něco komplikovanější. Proto před výletem do této liberální země doporučuji přečíst si samostatné okno věnované dostupnosti konopí v Nizozemsku. Naleznete jej v rámci tohoto článku.
Mexiko: Pokud Kanada v letošním nebo příštím roce legalizuje marihuanu, bude Mexiko poslední zemí v Severní Americe, kde neexistují zákony legalizující trávu. Mexičtí vůdci však nedávno podnikli kroky k legalizaci lékařské marihuany a dekriminalizaci jejího rekreačního využití. Prezident Enrique Peña Nieto hovořil o omezeném přínosu zákazu během summitu OSN o drogách v roce 2016.
Legalizace marihuany však zatím nemá v Mexiku veřejnou podporu, poznamenal Nadelmann. Tato podpora se zvýšila ze 7 procent před deseti lety na dnešních zhruba 37 procent.
Kde si jointy raději nebalte
Výběr ze zemí, kde je marihuana, přinejmenším v některých případech, nelegální:
Japonsko: Držení pro rekreační užití je nelegální; trest do 5 let vězení.
Malajsie: Držení 200 nebo více gramů se trestá smrtí.
Nigérie: Držení je nelegální. Trest do 12 let vězení za držení pro osobní potřebu a až doživotí za pašování.
Saúdská Arábie: Držení pro rekreačního využití je nelegální a trestá se šesti nebo více měsíci za mřížmí. Držení za účelem prodeje může vést až k trestu smrti.
Spojené arabské emiráty: Držení je nelegální, hrozí za něj trest až do 4 let vězení.
Dostupnost konopí v Nizozemsku
Nizozemsko má zvláštní politiku tolerance vůči měkkým drogám, podívejme se na ně:
– Držení drog je trestné, při držení maximálně 5 gramů konopí (trávy nebo hašiše) však policie jen zabaví drogy. Pokud je přistižený odevzdá, není stíhán.
– Pokud má osoba v držení více měkkých drog než množství pro osobní potřebu (5 gramů), je pokutována a riskuje trest odnětí svobody.
– Nezletilým není povoleno držet žádné drogy, politika tolerance se na ně nevztahuje, takže pro nákup drog člověku musí být 18 nebo více let.
– Pěstování trávy doma je nelegální, avšak při pěstování maximálně 5 rostlin se jich při odhalení může pěstitel vzdát a obecně nebude stíhán.
– Tvrdé drogy nejsou povoleny.
– Dovoz a vývoz drog je nezákonný
– Tráva se nesmí kouřit veřejně. Tráva se může kouřit pouze v coffee shopech.
Amsterdamská pravidla v coffee shopech
Když vstoupíte do kavárny, existuje několik pravidel, kterých byste si měli být vědomí:
– Musíte být starší 18 let (v některých podnicích 21 let) a mít vždy s sebou svůj pas nebo průkaz totožnosti.
– Do stejného coffe shopu je povoleno přijít maximálně dvakrát denně
– Můžete si koupit maximálně 5 gramů denně
– Alkohol a cigarety jsou zakázány
– Nesmíte nikoho obtěžovat
– Používání tvrdých drog je přísně zakázáno
Foto: shutterstock.com
